Zatopená sladkovodní jeskyně Hranická propast na Přerovsku dosahuje hloubky 373 metrů. Tak hluboká jeskyně nikde jinde na světě není. Česko, přesněji Morava, si tak může připsat jeden zeměpisný primát.

Japonskí vedci sa o objav pobijú s Američanmi a Rusmi.

Přinejmenším na terminátoru, rozhraní dne a noci na Venuši. Pozorování sondy Venus Express naznačují, že na Venuši létají oblaka sněhu oxidu uhličitého.

Nový článek ve sborníku Malacologica Bohemoslovaca.

Ne, neujel nám prst na klávesnici… Kepler už během své mise stihl pozorovat ledasco a to včetně opravdu vypečených úkazů typu dvou navzájem se zakrývajících hvězd, kolem kterých obíhají dvě planety, které taktéž hvězdy zakrývají. Vědci z Univerzity Tokio ovšem našli v datech z kosmického dalekohledu opravdu zajímavý případ. Kolem hvězdy KOI-94 zřejmě...

Kolečka Curiosity se v nejbližších týdnech moc nezatočí. Curiosity patrně v říjnu ujede po povrchu Marsu méně než ještě nedávno za jediný den. Hlavní cíl prvních měsíců na povrchu Marsu je totiž už jen pár desítek metrů od laboratoře. V místě zvaném Glenelg se stýkají tři různé geologické vrstvy. Cestou k němu našla Curiosity velmi [...]

Medzinárodnú vesmírnu stanicu presunú presunú pre možnú zrážku s odpadom....

Americké letectvo US Air Force již potřetí pošle do vesmíru svůj malý robotický raketoplán X-37B. Stroj odstartuje v nákladovém prostoru rakety Atlas V, z floridského kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station (CCAFS). Pokud půjde vše dobře, za několik měsíců X-37B přistane na přilehlém letišti Kennedyho vesmírného střediska, kde ještě před nedávnem přistávaly...

Vedci zo Slovenskej akadémie vied a Univerzity Komenského získali v Taiwane päť ocenení....

Novozélandští vědci vytvořili tele, jehož mléko by teoreticky nemuselo vadit alergikům, kteří nesnášejí kravský beta-laktoglobulin.

Kousek tkané látky z dánského pohřebiště přinesl nečekané poznatky o výrobě textilií v době bronzové.

Evropská nákladní vesmírná loď ATV-3 Edoardo Amaldi se v noci na středu podle plánu zřítila do Tichého oceánu zhruba 3000 kilometrů od Nového Zélandu. Část plavidla naloženého odpadky z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) předtím shořela v horních vrstvách atmosféry.

Poskládání fotovoltaických článků na otáčející se kužel má umožnit získávat dvacetkrát více elektřiny než kolik by jí stejný článek vyrobil na plochém statickém panelu.