Veľká Británia má prvé batoľa, ktorého vajíčko absolvovalo test nositeľov genetickej informácie.

Ľudia začali piť mlieko najskôr v strednej Európe – popiera to tvrdenie, že prví boli Škandinávci, pretože nemali dostatok slnka.

Tvrdenie, že len veľmi múdri ľudia môžu mať veľmi múdre deti, nie je pravdivé.

Je to chlupaté, má to osm nohou a hrozně rychle to běží nevyzpytatelným směrem? Nejlepší bude buď rychle utéct, nebo to rychle zabít! K takové reakci vás stres donutí s mnohem větší pravděpodobností, když budete žena.

Pokud lidé zahnali divoký skot do ohrad, byl to pro ně důkaz, že ovládají „duchy“, respektive že jejich nadpřirozené schopnosti fungují. Odtud pak mohla tehdejší náboženská elita odvozovat nárok na nadvládu nad zbytkem společnosti.

Potomek, který si rozumí s rodiči, sáhne po alkoholu později a má menší sklony stát se alkoholikem. Tvrdí to Emmanuel Kutsche z Institutu pro prevenci alkoholu a drogových problémů v Lausanne. Třikrát během dvou let zkoumal 364 mladistvých.

Australský kontinent byl lidmi osídlen jako jeden z posledních. Podle archeologických nálezů se tam prvním lidem podařilo proniknout až před 50 000 lety. Vědci však pořád neměli přesně jasno, odkud vlastně první obyvatelé Austrálie přišli. Genetikové nedávno potvrdili, že to bylo nejspíše z Indie.

V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.

Výsledky genetické studie ukazují, že lidská populace začala expandovat už v době kamenné - tedy ještě předtím, než se rozvinulo zemědělství.

To, že vyšší muži jsou atraktivnější, zřejmě zdaleka neplatí univerzálně - podle nové studie v kmenech lovců a sběračů nijak zvýhodněni nejsou.

Růst světového počtu obyvatelstva a proces urbanizace (neboli koncentrace obyvatelstva do měst) patří k nejdiskutovanějším tématům demografie obyvatelstva. Jaké jsou statistické prognózy těchto dvou demografických otázek?

Za to, že máme tak velký mozek, nejspíš můžeme poděkovat soupeření v tlupách našich předků.

Vynález luku a šípu je připisován našim předkům – lidem Homo sapiens. Neměl by být starší než 20 000 roků. Američtí antropologové Matthew Sisk a John Shea jsou přesvědčeni, že historie této zbraně je podstatně delší.

Místo, kde jsme vyrostli, zdaleka neovlivňuje jen to, jak mluvíme, ale i to, co nám chutná. Projevuje se to jakýmisi „chuťovými nářečími“, Britští vědci zmapovali chutě obyvatel Britských ostrovů a vytvořili celkem zevrubnou „chuťovou mapu“ Británie. Ta přinesla řadu překvapení.

Těžko zpochybnit, že používání a posléze i aktivní ovládání ohně hrálo v lidské evoluci podstatnou roli. I milovníci tatarského bifteku si dokáží jen obtížně představit, jak se naši předkové živili výhradně syrovým masem (navíc zřejmě mnohdy mršinami).

Původ afrických Pygmejů halí tajemství. Rekonstrukci jejich historie umožnil teprve výzkum dědičné informace. Vědci analyzovali DNA více než šesti stovek Afričanů náležejících k devíti pygmejským kmenům a k dvanácti populacím, v jejichž sousedství Pygmejové žijí. Výsledky prokázaly, že mezi jednotlivými pygmejskými kmeny jsou rozdíly jako mezi Evropany a Asiaty.

Velká agresivita může v kmenových společnostech představovat výhodu i nevýhodu - záleží na pravidlech hry.

Muži už majú ospravedlnenie svojho strachu pred nádchou a nachladnutím – ich imunitný systém nie je taký silný ako ženský.

Výskum, ktorý spája väčšiu náchylnosť na choroby s nižším IQ, ukázal, že zdravie a inteligencia sú výsledkom spoločných genetických faktorov.

Sága floreských hobitů pokračuje - časopis Nature zveřejnil výsledky dvou nových studií sporného druhu člověka Homo floresiensis.

Vedci našli ďalšie dôkazy o tom, že kosti indonézskych „hobitov“ patrili novému druhu človeka a nie moderným pygmejom.

Obrovská genetická studie africké populace odhaluje větší genetickou odlišnost kulturních skupin kontinentu než se dříve zdálo. Tato studie také dovoluje nahlédnout do původu současných lidí a afroameričanů. Byla publikována 29. dubna 2009 a objevila se také na...

Globálne otepľovanie pre ľudí zo severu planéty neznamená len zmenu ich krajiny, spôsobuje tiež otravu ich jedla. Hladina ortuti v tuleňoch a veľrybách, ktoré jedia Eskimáci na severe...

Děti neandrtálců sice měly stejně velkou hlavičku jako děti Homo sapiens, ale na svět přicházely jednodušším způsobem.