Diskriminace! Diskriminace!

Cítím se diskriminován! V příštím roce se v plné fyzické a duševní svěžesti  hodlám dožít pětašedesáti let a chtěl jsem ve výběrovém řízení předložit svou kandidaturu na post ředitele Národní galerie.

Pro výkon uvedené funkce mám celou řadu předpokladů, ale představte si – já do výběrového řízení jít nemohu.

Důvod?

Výběrového řízení na uvedenou pozici se může účastnit pouze osoba, která podá žádost o účast ve výběrovém řízení a doloží splnění níže uvedených požadavků.

Požadované předpoklady:

Ukončené vysokoškolské vzdělání minimálně magisterského stupně.

A je to!

Tady to máte, černé na bílém.

V čem diskriminace spočívá?

Inu,  kdo v letech 70. i pozdějších letech minulého století chtěl studovat vysokou školu, nota bene humanitního směru, musel mít předpoklady především politické, musel být alespoň členem SSM, a nikoho se škraloupem ke studiu zkrátka nepřijali.

Takže jsem byl diskriminován tehdy – maminka pracovala v Americké informační službě a šla po únoru sedět – a jsem diskriminován i dnes, protože se nemohu zúčastnit výběrového řízení na funkci, pro kterou bych se myslím obzvlášť hodil.

A je možné, že bychom to s Národní galerií někam dotáhli a možná by mě kolektiv jejích zaměstnanců nezklamal. Takže – jak vidíte z výše uvedeného – je moje diskriminace naprosto zřejmá, ale jde tu i o potenciální ochuzení našeho státu.

Když  totiž nemohu kandidovat ani já, ani řada jiných moudrých žen a mužů, kteří tehdy v tzv. normalizaci studovat nemohli, je možná možné, že ta pravá/ý pro tuto důležitou funkci nebude vybrán/anebo bude vybrán kdosi s ohebnější páteří. A co potom?f

Krátce jsem se svými právníky zvažoval podání žaloby k mezinárodnímu okresnímu vesmírnému soudu se sídlem v galaxii Dolánky nad Bečvou, ale protože naše vítězství by bylo naprosto evidentní, de facto bychom svou zemi možná ochudili. Zejména kdyby pokuta nebyla určena přímo do našich rukou.

{loadmodule mod_tags_similar,Související}

Proto nezbývá než výzva. Výzva všem spravedlivým této naší země – pozvedněte svůj hlas proti diskriminaci. Dnes jsme diskriminováni my, kteří jsme v určitých letech nesměli studovat, zítra můžete být diskriminováni vy! No ano! Může se to stát i vám!

Jsem diskriminován!!! Po kolikáté už!  Dneska už se tomu směju, na to jste během čtení možná přišli, ale v podstatě, v podstatě je to pravda.

A poznámka na závěr?

Přečtete li si výběr požadavků na kandidáta, už v půlce výčtu zjistíte, že takový člověk, který by vše splňoval, se ještě nenarodil, buď by šlo o homunkula, nebo robota.

A pak si myslím, že do podmínek k výběrovému řízení by bylo dobré přidat ještě několik požadavků na předpoklady fyzické – veletoč na hrazdě, běh kandidátek/átů v plavkách, kotoul na žíněnce, třináct dřepů (plavbu a jízdu na koni jsme po zralé úvaze škrtli).  I malé dítě ví, že bez fyzických předpokladů tak náročnou funkci vykonávat prostě nelze. Předci říkali – mens sana in corpore sano. Překlad? Můžete si to na seznamu vygůglit.