32 článků ze STŘEDY 13.11.2013
Jak moc se liší lehká a těžká voda?
- Science World
- 13. 11. 06:58
-
Giovanni Romanelli a jeho kolegové publikovali v The Journal of Physical Chemistry Letters článek o efektech NQE (nuclear quantum effects). Jako základní techniku použili hluboký nepružný rozptyl neutronů, kdy se po srážkách neutronů s atomovými jádry měří úhly rozptylu. Zvolený postup vyžadoval zařízení, které je na celém světě dnes pouze jedno: v britské laboratoři...
Thismia hexagona: Unikátní rostlina byla objevena náhodou
- Science World
- 13. 11. 05:34
-
tisková zpráva Univerzity Palackého v Olomouci
Drobná rostlinka, jež získala jméno Thismia hexagona, je zajímavá nejen svým šestiúhelníkovým vrcholem květu, ale i způsobem života. Nový přírůstek již vzal na vědomí i vědecký svět. Popis rostliny, na němž se podíleli i tři studenti, totiž nedávno otiskl mezinárodní vědecký časopis Phytotaxa.
„Rostlina je již...
Kalendárium: prof. Radim Palouš
- ČRO - Leonardo
- 13. 11. 01:22
-
V kalendáriu tohoto týdne sipřipomeneme osobnost filosofa, pedagoga a komeniologa prof. Radima Palouše, který se narodil v Praze 6.listopadu roku 1924.
Kniha Kronika zoologického poznávání
V knize je zachycen chronologický vývoj poznání v zoologii v průběhu šestatřiceti století.
Jak holubi vyčenichají domov
- ČRO - Leonardo
- 13. 11. 01:00
-
Ptáci se na svých dlouhých cestách orientují podle mnoha ukazatelů. Vedle slunce a geomagnetického pole hrají důležitou roli i pachy.
Jak holubi vyčenichají domov
- ČRO - Příroda
- 13. 11. 01:00
-
Ptáci se na svých dlouhých cestách orientují podle mnoha ukazatelů. Vedle slunce a geomagnetického pole hrají důležitou roli i pachy.
Mangalyaan má tuhý kořínek
O tom, že ve vesmíru se chyby neodpouští a že i sebedrobnější závada může způsobit konec celé mise jsme se přesvědčili už mnohokrát. O to více potěší, když člověk vidí čestné výjimky - projekty u kterých se podařilo překonat technické obtíže a dokončit misi. Mezi takovými projekty drží primát japonská Hayabusa, dále se sluší zmínit loď Dragon, nebo...
165 milionů let v kamenném objetí
V Číně byl objeven nejstarší fosilní záznam pářícího se hmyzu. Dvě pěnodějky zůstaly navždycky propojené v kameni.