50 článků z ÚTERÝ 5.3.2019

Francouzští designéři ze Studia NAB navrhli městskou vertikální farmu s názvem SUPERFARM. Chtějí tak vyřešit problém, kdy městská populace stále roste a zároveň se snižují plochy orné půdy.   Vertikální zemědělské zařízení má za cíl produkovat potraviny bohaté na nutriční hodnoty, například mořské řasy, jedlý hmyz a ryby. Aby se minimalizoval vliv zařízení SUPERFARM na životní […]

The post SUPERFARM – nový koncept energeticky nezávislé městské farmy appeared first on Nazeleno.cz.

Noc z 6. na 7. dubna tohoto rokubude velice zajímavá pro odborníky na družicovou navigaci z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Právě o jmenované sobotní půlnoci světového času (UTC) totiž nastane tzv. rollover, neboli přetečení čítače týdnů systému GPS (GPS Week number). Odborníci tuto situaci přirovnávají k problémuY2K z roku 2000. Americký úřad...

Britská vědkyně Jocelyn Bell Burnellová dnes v pražském Lichtenštejnském paláci vystoupila na konferenci Ženy ve vědě. Ještě jako studentka v 60. letech objevila rotující neutronové hvězdy, které původně nazvala malými zelenými mužíčky. Jednalo se o pulzary, jež měly zásadní vliv na moderní fyziku. Hlavním tématem konference bylo zastoupení mužů a žen ve vědě a rovné příležitosti. Zúčastnilo se...

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) využili jeden z nejpevnějších přírodních materiálů, za jaký se považuje pavoučí hedvábí, aby vyrobili umělé svaly či akční členy – zařízení převádějící  informační část procesu na technickou – pro roboty. Velmi odolný pavoučí materiál je silnější než ocel a pružnější než kaučuk. Jeho nově objevená vlastnost tzv. superkontrakce je schopnost...

Koala medvídkovitý patří mezi nejznámější zástupce australské fauny. Jeho počty s tímto faktem však ani zdaleka nekorespondují. Do jisté míry má na tom podíl i člověk, který je na počátku 20. století téměř vyhubil kvůli kožešině. Snahám o zlepšení jejich situace by mohly do jisté míry přispět speciální drony s infračervenou kamerou, které dokážou odhalovat...

Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren). Autor mapy: XrysD, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Publikace Naše století 1918–2018 je sborník zveřejněný u příležitosti stého výročí vzniku Československa. Má prvořadě hodnotu dokumentární. Několik pamětníků a sběratelů vzpomínek vyslyšelo výzvu Střediska západočeských spisovatelů a vytvořilo více i méně zdařilé literární reflexe.

Když se reklamní kampaň objevila v britském mediálním prostoru, vypadalo to trochu jako nejapný vtip. Rádia, televizní stanice i tisk publikovaly inzeráty, jež byly mnohdy téměř směšné. „Hledá se astronaut. Zkušenosti nejsou potřeba,“ to byla jedna z výzev, které v červenci 1989 zaplavily Británii. Nicméně inzeráty a reklamy byly míněny zcela vážně. Lákaly zájemce na participaci v „Juno“, tedy projektu, jenž si vytyčil za cíl dostat Brita do vesmíru. Jednalo se čistě o záležitost privátního sektoru, konsorcium firem doufalo, že bude schopno celou věc zafinancovat, ať už vlastními prostředky nebo třeba loterií. Dohoda o týdenním letu britského občana na stanici Mir byla podepsána mezi firmou Antequera, Ltd., která byla založena, aby oficiálně zaštítila projekt, a sovětskou stranou 29. června 1989. Sídlo Antequera, Ltd. záhy po vypuknutí kampaně zaplavily přihlášky ze všech koutů Velké Británie. Nakonec jich dorazilo přes 13 000, přičemž věkový rozptyl pretendentů sahal od šestiletého školáka po čtyřiasedmdesátiletou penzistku. Bylo samozřejmě třeba stanovit nějaké limity a požadavky. Do dalšího kola výběru tedy postoupilo 5 000 kandidátů, jejichž věk se pohyboval mezi 21-40 roky. Do třetího kola, jež zahrnovalo i medicínské testy v Londýně, pak postoupilo pouhých 150 osob. Počet se následně začal dále snižovat, ze 150 zbylo 32, z nich pak jen 16 a po návštěvě sovětských specialistů nakonec zůstali poslední čtyři finalisté, tři muži a jedna žena. Vzhledem k tomu, že z oněch tří mužů byli dva vojáci a jeden letecký inženýr, bylo by možné očekávat, že souboj o místo v Sojuzu bude čistě mužskou záležitostí…

Mutace nás postihují od nepaměti, mladé i staré a není pochyb o tom, že nám jsou ku škodě. Někdy větší, jindy menší, ale vždy nás to stojí energii, která pak chybí jinde. Tak jako stokrát nic umořilo osla, mutace ubírají na vitalitě a výkonnosti. Některé mutace si organismy napravují v místě, kde se stala chyba, u jiných ze zcela nepochopitelných důvodů, „látají“ až následky. A dělají to tak složitě, že to snese srovnání snad jen s byrokracií jedné nejmenované Unie. Proč se organismy chovají nelogicky?