1,511 článků mezi dny 1.7.2019 a 31.7.2019

Evropa se rozpadá

Povrch naší planety je v neustálém pohybu. Nemáme však na mysli rotaci Země ani slapové pohyby vyvolané přitažlivostí okolních nebeských těles, ale pohyb litosférických desek. Ty se po povrchu zeměkoule posunují v důsledku zemské gravitace a cirkulace roztavených hmot v hloubkách stovek kilometrů pod zemským povrchem.

Genetický internet a GMO

Na výživě obyvatel v USA, Indii i Číně se stále větší měrou podílejí geneticky modifikované potraviny, zatímco Evropa je ke GMO velmi zdrženlivá. Debatuje se nejen o případných hrozbách GMO, ale i o tom, co to vlastně vůbec je. Lze například za genetickou modifikaci považovat rostlinu změněnou technologií CRISPR/Cas9, do níž nebyl vnesen žádný nový gen, bylo...

Když džungle vydává své poklady

Už dávno minuly doby, kdy byly mapy posety nápisy hic sunt leones a lákaly dobrodruhy. Přesto dnes stále existují neprobádaná území, jejichž průzkum může vést k velkým objevům. Příkladem jsou nedávné objevy v mayské oblasti, které nám přinášejí úplně nový pohled na mayskou předkolumbovskou kulturu. Mayská džungle vydává své dlouho ukrývané poklady a vědci...

Kip Thorne a gravitační vlny

Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím otevřené zásadní otázky současné astrofyziky a kosmologie? To je jen malý zlomek dotazů, kterým čelil v Praze v květnu host navýsost vzácný: americký fyzik Kip S. Thorne, který v roce 2017 získal Nobelovu cenu za fyziku za detekci...

Kyselina salicylová

Každý rok zkonzumujeme okolo 45 000 tun aspirinu, léku, od jehož uvedení na trh uplynulo již hodně přes sto let (patentován byl 6. března 1899 v Německu). Za tu dobu se stal jedním z nejrozšířenějších světových léčiv. Jeho aktivní složka, kyselina acetylsalicylová, je odvozena od kyseliny salicylové (obr. 1). Oproti ní má ale menší nežádoucí účinky na lidský...

Megalodon versus supernova

Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky hromadných vymírání. Nebyla sice nejhorší co do procenta vymřelých druhů, ale došlo k ní relativně nedávno, padli jí za oběť dinosauři a mediální pozornost rozhodně podněcuje i jeden z původců kataklyzmatu –...

Minimozky ve zkumavce

Cerebrální organoidy, nebo také „minimozečky“, jsou trojrozměrné kuličky vypěstované v laboratoři z lidských pluripotentních kmenových buněk, které v průběhu svého růstu poměrně dobře rekapitulují vývoj a organizaci lidského mozku. Slouží jako model pro studium neurologického vývoje a procesů vzniku chorob, které jsou pro lidský nervový systém jedinečné.

Mylné objevy chemických prvků

Jak vyplývá ze zachovaných dokladů, před 150 lety, 17. února 1869, vytvořil Dimitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) první verzi své periodické tabulky. Pro onemocnění autora přednesl o tom 6. března zprávu Ruské akademii věd profesor Nikolaj Alexandrovič Menšutkin a téhož roku se objevily publikace v odborných časopisech v ruštině a v němčině. Od té doby je...

Nenápadný půvab kapitalismu

Velké firmy máme ze zvyku zařazené jako původce environmentálních škod, kterým je potřeba vymezit přísné mantinely. Ale teď se samy zároveň stávají důležitou součástí řešení. Může jeden z velkých, a přitom nenápadných fenoménů současné ekonomiky přispět také k péči o českou krajinu?

Neznámá Luna

Je to už 50 let, co se povrchu Měsíce prvně dotkla bota, chránící lidskou nohu. Je to půlstoletí, které přineslo podobně velký přelom ve znalostech o našem nejbližším vesmírném souputníkovi, jako jeho první teleskopická pozorování v roce 1609. Co se od dob programu Apollo změnilo a má vůbec smysl ve výzkumu Měsíce pokračovat?