47 článků ze ČTVRTKA 8.8.2019

Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů,...

„Sněží už dva dny. Nejsou vidět ani hory, jež se vlní nad vesnicí, ani linie vykreslená lesem. Vločky spěchají k zemi a rozlehlá krajinná kulisa se scvrkla na stěny místnosti.“ Próza Tíha sněhu čtenáře zavádí do bezejmenné vesnice, kde se dozvídá, že před časem došlo k celostátnímu výpadku elektřiny, byla přerušena veškerá komunikace mezi vesnicí a nejbližšími městy a všechny cesty z vesnice jsou navíc neprůjezdné kvůli sněhu, kterého stále přibývá.

V tomto bezmála apokalyptickém prostředí se souhrou náhod spojí osudy dvou mužů – mladého bezejmenného vypravěče, který je vážně zraněn při autonehodě, a starého podivínského Matthiase, který ve vesnici uvízl kvůli sněhu. Matthias se potřebuje dostat do města, ale nemá k tomu prostředky, a proto souhlasí, že se o raněného postará výměnou za místo v prvním transportu. Sníh se ale z nebe na krajinu snáší dál, izoluje vesnici od okolí a oba muži jsou nuceni přebývat spolu v jediné místnosti, závislí jeden na druhém.

Christian Guay-Poliquin (*1982) je frankofonní kanadský spisovatel, který si již za svou prvotinu Kilometr za kilometrem vysloužil několik nominací na literární ocenění. Jeho druhý titul Tíha sněhu (Argo 2019) pak byl oceněna hned několikrát, včetně hlavní kanadské literární Ceny generálního guvernéra, a dočkal se množství překladů, přičemž o ten český se zasloužila Danuše Navrátilová.

Pro knihu je příznačný strohý až minimalistický styl, který podtrhují nezvykle krátké věty i kapitoly. Autor svůj román vystavěl na velmi jednoduché zápletce a dějová linka je v něm potlačena na minimum. Dění ve vesnici i její obyvatelé načrtl spíše mlhavě a do popředí nechal vystoupit samotné komorní drama dvou neznámých mužů uvězněných sněhem v jednom pokoji. Sněhu přibývá, napětí se stupňuje a čtenář brzy začíná spolu s postavami pociťovat až klaustrofobické stavy a plně na něj dopadá tíha situace, ve které se oba muži nacházejí.

Ačkoli se v románu objevují dystopické prvky (výpadek elektřiny, izolace od okolního světa, tenčící se zásoby…) a kniha místy nabývá až nádechu thrilleru, do popředí vystupuje především řada existenciálních otázek a obraz proměňujícího se vztahu dvou nedobrovolných společníků. Autor zachycuje v kulisách neustupujícího sněhu lidskou samotu, zoufalství, beznaděj, ale i porozumění a hledání smyslu života. Co činí z četby románu neopakovatelný zážitek, jsou nespočetné variace popisu padajícího sněhu a zasněžené krajiny, při němž autor prokázal schopnost volit neotřelá slovní spojení a přirovnání.

{loadmodule mod_tags_similar,Související}

Popisy neustále mění svůj tón – někdy jsou lyrické, když zachycují padající bělostný sníh či sněhovou pokrývku, jindy je sníh naopak líčen jako neúprosný živel, který podtrhuje bezútěšnou situaci dvojice protagonistů. Za největší přednost románu je pak možné považovat právě autorovu zručnost při práci s jazykem a zvoleným minimalistickým stylem. Je pozoruhodné, jak se kanadskému spisovateli podařilo za využití minimální dějové linky vybudovat tak silný příběh, jehož atmosféra bude ve čtenáři ještě dlouho rezonovat. A pohled z okna na padající sníh už nikdy nebude stejný jako dřív…

 

Ukázku z knihy čtěte ZDE.

 Přeložila Danuše Navrátilová, nakladatelství Argo, Praha, 2019, 1. vydání, váz., 272 stran.

Mike Wall uveřejnil před několika dny na Space.com úvahu o možné (již několikáté) změně jména meziplanetární lodi společnosti SpaceX. Její současné jméno známe asi všichni - Starship. Elon Musk slíbil, že nejnovější změny v její navrhované konstrukci odhalí po prvním neupoutaném poskočení testovacího Starhopperu, možná v polovině srpna. Starhopper v Boca Chica v jižním Texasu, s jediným motorem Raptor, dosud opustil své stanoviště 3x - 2x upoutaný v dubnu t.r. a 25. července, kdy poskočil do výše cca 20 m a do vzdálenosti asi 10 m. Nyní se čeká už jen na poslední skok - spíše už vzlet - do výše 200 m.

Dne 3. srpna došlo ke zničení čínského dronu Wing Loong II, létajícího ve službách Spojených arabských emirátů (SAE), v Libyi. Dle světových zpravodajských agentur letoun sestřelil protiletecký raketový komplet S-125 jednotek Libyjské národní armády (LNA). Dle ruského webu TopWar však sestřelení dronu má na svědomí turecký laser.

Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní...

Opera Wolfganga Amadea Mozarta plná lásky, vášně a intrik se po loňském uvedení vrací na jeviště Stavovského divadla, a to opět v létě – 14. – 18. srpna, 20. – 25. srpna a 14. a 15. září. Jde o verzi inscenace, kterou v Praze oživil slavný Plácido Domingo dvěma slavnostními provedeními ke 230. výročí světové premiéry Dona Giovanniho ve Stavovském divadle.

Toto uvedení Dona Giovanniho je poctou nejen Mozartovi samotnému, nýbrž také dvěma velkým osobnostem české i světové divadelní historie – režisérovi Václavu Kašlíkovi a scénografovi Josefu Svobodovi. Jejich inscenace Dona Giovanniho vznikla roku 1969. Novodobá replika pak ve zpracování režiséra Jiřího Nekvasila, scénografa Daniela Dvořáka a kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka v roce 2006.

Jejím nejvýraznějším rysem je právě scénografie, která invenčně pracuje s architektonickými prvky hlediště Stavovského divadla a nechává pokračovat proscéniové lóže jako hlavní prvek dekorace dále do jeviště, zúročuje  skutečnost, že se vše odehrává přímo v místě světové premiéry této „opery oper“.

Ta se zde uskutečnila pod taktovkou samotného skladatele 29. října 1787 a je dodnes opředena legendami. Premiéra musela být z nejrůznějších důvodů několikrát odložena, dále se říká, že Mozart komponoval předehru teprve v noci před premiérou a hudebníkům předložil kopistou rozepsané party, na nichž ještě neoschl inkoust, na poslední chvíli. Každopádně vše dobře dopadlo a Mozart 4. listopadu v listu z Prahy mohl svým přátelům oznámit, že 29. října byla jeho opera Don Giovanni s ohromným ohlasem uvedena,  a že by si býval přál, aby se všichni mohli na jeho radosti podílet.

{loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy...