64 článků z ÚTERÝ 13.8.2019

Za zády Kurdů se Američané dohodli s Turky na zřízení bezpečnostní zóny na území kurdské autonomní oblasti Rojava na severu Sýriie. Z pásma, jehož hloubka zatím není známá, by měly být odsunuty kurdské jednotky YPG/YPJ, které nesly hlavní tíhu bojů proti Islámskému státu (IS). Tím by se velká kurdská města jako Kamišlí a Kobání stala bezbrannými proti turecké anexi nebo přesunutí tisíců džihádistů z Turecka. Kurdská autonomie v oblasti Rojava by zřejmě vzala za své rovněž.

Ve středu 7. srpna se USA a Turecko prakticky dohodly, že umožní vznik "nárazníkové zóny" mezi Tureckem a Sýrií dlouhé 400 kilometrů. O její šířce zatím není nic známo.

"Jde o diplomatické vítězství Turecka a jasný ústup USA, čehož důsledky bude třeba ještě zhodnotit. Po dohodě mezi partnery NATO, uzavřené ve středu, o zřízení ,bezpečnostní zóny‘ na území syrských Kurdů zvané Rojava reagovaly finanční trhy značným posílením turecké liry – i když v pátek nebyly oznámeny žádné podrobnosti o dohodě. Turecká vláda se tak výrazně přiblížila svému cíli, což je ‚vyčistit‘ syrský příhraniční prostor od kurdských milic YPG, které označuje jako ‚teroristy‘, a obsadit nové oblasti," konstatuje Frank Nordhausen v článku na webu Frankfurter Rundschau z 12. srpna nazvaného Sýrie – Turecko a USA se dohodly – nyní hrozí nová válka, který zatím nejlépe vystihl podstatu současné situace.

Turecko žádnou bezpečnostní zónu nepotřebuje

Syrský režim vyjádřil ostrý protest, což některým (i českým) komentátorům stačilo, aby dohodu oslavovali s tím, že bylo zabráněno válce. Podle jednoduchého hesla, že když je Bašár Asad proti, musí to být dobré. Ano, dohoda zabránila bezprostřenímu vpádu turecké armády do západní části Kurdistánu spadající pod Sýrii, tedy Rojavy, ale za jakou cenu, to ještě nikdo neví.

Erdoganovy plány jsou ale dostatečně známé na to, aby si někdo dělal iluze.

Protože se cítí "ohrožen" syrskými Kurdy a jejich milicemi, potřebuje nutně Kurdy od hranic s Tureckem vyhnat a nastěhovat tam syrské uprchlíky blíže neurčeného složení, kterých je v Turecku asi 3,6 milionu – těch legálních – a na které obyvatelstvo Turecka reaguje stále neliběji. Dokonce to Erdoganovi poradci vyhodnotili jako jeden z důvodů, proč vládnoucí Strana spravedlnosti a pokroku (AKP) ztratila v letošních komunálních volbách některá velká města včetně Ankary a Istanbulu. To je hlavní nebezpečí "bezpečnostní zóny", kterou po zuby ozbrojené Turecko nutně potřebuje na obranu před "kurdskými teroristy".

Už to, že USA v oficiálním komuniké k dohodě vyjádřily pochopení pro obavy svého partnera v NATO, ukazuje, že plně akceptují absurdní turecké argumenty. Turecko ve skutečnosti žádnou bezpečnostní zónu nepotřebuje – hranice má opevněné, ohrazené zdí, na každých sto metrech je hlídka, za zdí druhá největší armáda v NATO.

Kurdské milice ani Svobodné demokratické síly (SDF), které hrály rozhodující roli v pozemním boji proti tzv. Islámskému státu, nemají nejen plány, ale ani prostředky na to, aby vpadly do Turecka. Ani partyzánský boj není díky důkladnému opevnění možný, dokonce i s pašováním je konec. Rodiny rozdělené zdí se už nemohou stýkat. Erdogan potřebuje odvrátit pozornost od domácích ekonomických problémů, přemístit až 700 tisíc syrských uprchlíků z vnitřního Turecka a hlavně – obává se politických důsledků vzniku kurdského kvazistátu na území Sýrie.

Získaná území dobrovolně nevrátí

"Zatím je stále zdá obtížné si představit, že Washington umožní turecké armádě překročit hranici s Rojavou bez omezení a vytvořit tak podmínky podobné těm ve dvou již existujících protektorátech Ankary v Sýrii. Pokud však Američané nehrají jen o čas, ale skutečně se skloní se před invazí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, znamená to druhou zradu kurdských spojenců YPG v boji proti teroristickým milicím ‚Islámský stát (IS)‘. Washington v roce 2018 nezastavil turecký útok na kurdský kanton Afrín. Od té doby tam turečtí vojáci společně se syrskými džihádisty vyhánějí kurdské a křesťanské obyvatele a usazují syrské Araby," pokračuje Frank Nordhausen.

Není ale až tak nemožné, že to USA nakonec připustí, jak ukazuje naše vlastní historie. Už mnohokrát mě v souvislosti s Kurdistánem napadla podobnost s Mnichovskou dohodou. O nás bez nás. O Kurdech bez Kurdů. O Sýrii bez Syřanů. Vynucené odstoupení území a posléze začlenění do jiného státního celku. U kurdského Afrínu a arabské oblasti Jarabulus, oficiálně patřící k provincii Aleppo, je to už dané. Turecko území, která jednou získalo, dobrovolně nevrátí.

Je úplně jedno, jak široké domluvené "nárazníkové pásmo" bude. Velká města s většinovým kurdským obyvatelstvem a správní centra – jako Kobání a Kamišlí – leží ve vzdálenosti stovek metrů či několika kilometrů od hranic. Jejich ztráta by znamenala zánik autonomního území Rojava i konec uspořádání, kde, ať si o tom myslíme co chceme, existují demokratické struktury a emancipace žen jinde na Středním východě většinou nemyslitelná.

Islámský stát se reorganizuje

Francouzský web Humanite.fr zveřejnil článek Pierra Barbancey o "dohodě za zády Kurdů", kde cituje stanovisko Kurdské demokratické rady ve Francii: "Pro Kurdskou demokratickou radu ve Francii je nepřijatelná konkrétně ztráta velkých měst autonomní správy severní a východní Sýrie od Dêrika po Kobání. Zóna by procházela hlavním městem Kamišlí/Qamishli. Tato oblast by se dostala pod tureckou kontrolu Erdogana a jeho diktátorskou moc. Mimochodem, umožnilo by to turecké moci převzít kontrolu nad vzácnými ropnými poli Rumeilan poblíž hranic." Ropa se vždycky hodí. Turecko pilně obchodovalo s IS a mnoho lidí tam na kradené syrské ropě zbohatlo, včetně Erdoganovy rodiny. Takhle by jim zdroje zůstaly.

To vše se děje v době, kdy nejen syrští Kurdové varují, že Islámský stát zovu sílí. Hannes Heine píše v článku na webu Tagesspiegel.de: "Syrští Kurdové varují před obnovením Islámského státu (IS) a hrozícím  hromadným útěkem džihádistů. Podle informací Tagesspiegelu se příznivci IS reorganizují v zadržovacích střediscích v kurdské autonomní zóně v severní Sýrii a v úkrytech ve východním Iráku. O víkendu byli údajně napadeni američtí vojáci v irácké Ninawě, jeden Američan údajně zabit.

Regionální vláda kurdské autonomní zóny v sousední severní Sýrii se také připravuje na turecký útok. Kurdsko-asyrsko-arabské jednotky SDF by pak byly přesunuty na téměř 600 kilometrovou hranici s Tureckem – a staženy z vnitřku, kde jsou aktivní buňky IS. Syrští Kurdové také drží přibližně 12 tisíc bojovníků IS a 75 tisíc příbuzných, kteří by pravděpodobně byli v případě války s Tureckem propuštěni."

Není náhoda a není to ani poprvé, kdy se IS reorganizuje v době hrozícího tureckého útoku. Turecko de facto bylo a je spojencem IS, obchodním a ideologickým určitě. A rozeznat umírněné džihádisty v tureckém žoldu od těch neumírněných, kterých je v tureckém žoldu tak jako tak nejméně 40, je podle syrských zdrojů těžko splnitelný úkol. V době, kdy hrozí znovuzrození IS, dovolí Západ Turecku zakročit proti Kurdům, spojencům v koalici proti Islámskému státu, ve jménu členství Turecka v NATO? To vojska NATO obsadí část Sýrie, nejen Turecko. To NATO umožní útěk desetitisíců džihádistů a rozhoření nové války. Zbrojařské koncerny (včetně ruských), které vyzbrojují všechny strany konfliktu, budou spokojené.

Erdogan vydírá a vyhrožuje

Ještě jednou Frank Nordhausen: "Syrští Kurdové však nejsou bezbranní. Za velkých obětí hráli stěžejní roli v porážce IS a mohou mobilizovat 100 tisíc zkušených bojovníků. Ohlásili plány na otevření fronty podél 600 kilometrové hranice v případě tureckého útoku a mají moderní americké zbraně. Je také dost dobře možné, že si na pomoc povolají syrský režim.

Otevření nové fronty v syrské válce a soustředění syrských uprchlíků v nárazníkových zónách vytváří nové konflikty. V Sýrii není nutná žádná dvoustranná bezpečnostní zóna, ale realizovatelné mírové řešení, které zahrnuje všechny strany – samozřejmě i Kurdy. Světová komunita v současné době sleduje syrské utrpení pouze apaticky pomocí humanitárních agentur OSN. O to výraznější je ticho Evropské unie ohledně konfliktu, který přímo ovlivňuje její zahraniční prostor. Protože nová válka v Sýrii znamená mnoho nových uprchlíků."

Erdoganova taktika zkrátka nemá chybu. Tu vydírá, tu vyhrožuje, že vypustí uprchlíky a kdyby náhodou došli, promptně si vyrobí další. Vydírá Evropu, vyhrožuje Američanům a slibuje Putinovi. A od všech kupuje zbraně. A všichni mu baští z ruky. Vynikající taktika autokrata, který se netají svými plány na vytvoření novoosmanské říše.

A v tom mu IS rozhodně nepřekáží, naopak. Kdo však v prostoru vadí, jsou Kurdové. Už tam podle dohod po první i druhé světové válce vlastně dávno neměli být.... Jsou černým svědomím "civilizovaného světa". Jejich zkázou přivodíme ale i tu svou. Jak řekl francouzský dobrodruh a spisovatel Patrice Franceschi, který delší dobu strávil v syrské Rojavě, pro web Franceinter.fr: "Když vidíte, co Turci, spojenci Daesh, dělali po celou válku, je třeba říci, je to tak, můžeme se o Kurdy jen bát, o naše přátele, naše spojence a vše, co představuje jejich sociální projekt: demokracie, rovnost pohlaví, sekularismus atd. (...) Daesh (IS) je stále stejně hrozivý, tam stejně jako tady. Když opustíme turecké hradby, které byly zřízeny za posledních několik let, najdeme tam jen Daesh a pak terorismus ve Francii, protože je vše spojeno."

O tom, že společně s misí Artemis 1 poletí 13 cubesatů, jsme už na našem webu psali několikrát. Nyní však NASA uvedla, že by ráda přizvala na palubu tyto malé cestující i u mise Artemis 2. Při ní se mají lidé v lodi Orion dostat dál od Země než kdy dříve. Tato mise představuje významný krok vstříc pilotované výpravě na Měsíc v roce 2024, která má odstartovat dlouhodobý průzkum našeho souputníka, na kterém se budeme připravovat na let k Marsu. A právě zde mohou cubesaty pomoci - měly by nám přinést některé informace, které se budou v dalších letech hodit.

V Novém Městě nad Metují začalo natáčení televizní minisérie o Barboře a Josefovi Němcových. Filmaři se nyní přesunou do Opočna, následně do Prahy a později zavítají třeba i na Slovensko. Všude tam zaznamenají životní příběh významné české spisovatelky, které propůjčila tvář herečka Aňa Geislerová. Mladší podobu Boženy ztvární Anna Kameníková.

„Barboru poznají diváci z úhlu, který není úplně vše bořící, ale je rozhodně překvapivý. Byla to ve své době mnoho emocí vzbuzující postava a to se nezměnilo. Stejně jako každá silná osobnost budila i ona protichůdné emoce. My se jich nebojíme,“ popisuje minisérii představitelka Němcové, herečka Aňa Geislerová. „Není to žádný strnulý portrét velké spisovatelky. Její osud je bolestný, těžký i plný vášně. To všechno je příběh velkého srdce a výjimečné ženy.“

Boženu Němcovou, vlastním jménem Barboru, ztvární v obrazech z první poloviny života herečka Anna Kameníková, podle které se Němcová měnila nejen s každou ztracenou láskou, ale zejména, když začala psát: „Můj vztah k ní se hodně prohloubil. Za poslední půlrok jsem nečetla nic jiného než knížky o Boženě nebo od Boženy. Pohltila mě a nadchla,“dodává Anna Kameníková.

Domácnost Panklových. Foto: Česká televizeDo studia práce autorky románu Babička a lidových pohádek Princ Bajaja nebo Sůl nad zlato se pustila i Aňa Geislerová: „Mnoho věcí jsem vůbec netušila. Ačkoliv jsem se asi před dvěma měsíci chtěla sama prostřednictvím její opravdu zajímavé korespondence pročíst k tomu, kdo vlastně Barbora byla, teď jsem se díky natáčení dozvěděla mnohem víc. A musím říct, že cesta k její osobě je složitá. Mám k ní obdiv, ale ne vždy jí rozumím. Každopádně hrát ji je opravdu velká pocta, úkol i zodpovědnost.“

Příběh o touze po svobodě vniká na základě scénáře Hany Wlodarczykové a Martiny Komárkové v režii Lenky Wimmerové a v produkci tvůrčí skupiny Michala Reitlera: „Božena Němcová je pro mnohé z nás socha z mramoru, učivo, povinná četba. Pojem hraničící s nudou. Jenže Božena je přezdívka, umělecká značka, jako Pink, Toyen nebo Mercury. Pod touhle značkou se skrývá zprvu dívka, později žena, Barbora. Toužící, nezkrotitelný živel, který kolikrát padl, tolikrát vstal. Žena, která toužila po absolutní svobodě, která žila ve svazku s mužem, který chtěl být její pyšný majitel. Tohle chceme vyprávět. Jak žít jako muž s někým, kdo vás ve všem převyšuje a jak žít svobodně, když jste žena narozená před dvěma sty lety.“

V dalších rolích se představí Jan Hájek jako Josef Němec, Vladimír Javorský, Klára Melíšková, Linda Rybová, Lucie Žáčková nebo Vladimír Škultéty — Čočkin z Mostu! tentokrát v roli Karla Jaromíra Erbena.

loadmodule mod_tags_similar,Související}

 

Exoplaneta WASP-121b je už čtyři roky vděčným cílem astronomů a v budoucnu tomu nebude jinak. Planeta byla objevena lovcem tranzitů SuperWASP a je to skutečně extrémní svět. Její hmotnost je nepatrně větší než Jupiter, ale poloměr je o 90 % větší. Planeta bude nafouknutá a kvůli malé vzdálenosti od své hvězdy také pořádně horká (2500 […]

The post WASP-121b Hubble pozoroval šišatou planetou obklopenou kovovým oblakem appeared first on Exoplanety.cz.

Kyperský ostrov se rozhodl k razantnímu kroku přeměny veřejného osvětlení ve městě Larnaca na LED technologii.

Podle informací z místních novin CyprusMail, podepsal kyperský úřad pro elektřinu (EAC) smlouvu o nahrazení všech stávajících veřejných světel ve městě Larnaca. Kontrakt by měl být připraven do konce srpna roku 2019 a počítá s kompletní přeměnou 1500 pouličních lamp na úspornou LED technologii. Kyperská vláda od tohoto kroku očekává úsporu více jak 67 % nákladů na energii ve srovnání se současnou spotřebou.

Kromě přeměny přístavního města Larnaca, EAC plánuje komplexní přechod ostrovního státu na LED osvětlení, a to možná již do roku 2020. V současné době je již více jak dvě třetiny obcí na Kypru osvětlováno pomocí moderní LED technologie.

Jako příklad může sloužit obec Ayia Napa, která nainstalovala systém smart LED osvětlení. Ten lze regulovat podle sezonnosti a návštěvnosti turistů, čímž obec dosahuje ještě větších úspor a zamezuje zbytečnému přesvětlení krajiny.

Celý proces přeměny bude financován schváleným úvěrem od Investiční evropské banky. Kyperská vláda počítá s návratností této investice za necelé dva roky, díky ušetřeným nákladům na provoz zastaralých lamp.

Zdroj: ledinside.com

Během srpna a září mohou lidé na více než 50 místech po celé České republice poznat zajímavý život létajících savců. 23. ročník Mezinárodní noci pro netopýry se koná na řadě atraktivních lokalit, jako jsou hrady a zámky, jeskyně, staré štoly či městské parky. „Netopýři se v Česku vyskytují nejen v lesích či ve volné krajině. Řada...