1,402 článků ze ZÁŘÍ 2019

Li-fi systém se začíná jevit jako další technologický krok v bezdrátovému přenosu dat. Nové společnosti a instituce ohlašují přechod na tento systém. Jedním z významnějších míst, které zavádí Li-fi síť je Vysoká škola polytechnická v Singapuru (Republic Polytechnic).

Celý systém funguje na bázi svítidla, které zahrnuje elektroniku upravující světelné vlny způsobem, který je pro lidské oči nepostřehnutelný. Do světla vkládá binární kódy pro digitálního přenos. LED svítidlo umístěno přímo nad oblastí používanou současně 4–6 studenty. Studenti přijímají signály na počítačích vybavených hardwarovým USB klíčem. Stejný signál se vysílá zpět na světlo pomocí infračervených pulzů.

Přenos dat pomocí světelných paprsků podle všeho opravdu skýtá mnoho výhod v porovnání se současným přenosem pomocí radiových vln. Hlavním argumentem pro masivnější použití je otevření nového velkého spektra bezdrátové služby a zmírnění tak možnosti kolize dnešních přehuštěných radiových signálů. Dle Haralda Haase, spoluzakladatele pureLIFI, tato síť představuje potenciál na dalších 300 THz volného spektra, což je až 1000 násobek spektra Wifi.

Nespornou výhodou je také zvýšená bezpečnost sítě, jelikož vyžaduje přímý dopad světelného zdroje, tudíž nelze napadnout síť z vnějšku budovy, pokud se zamezí přímé viditelnosti skrz okna. Další významný argument pro síť Li-fi je absence citlivosti na elektromagnetické rušení. Důležité je také zdravotní riziko, jelikož síť nevyzařuje žádné vlnové délky, které by mohly být pro člověka nebezpečné, což je občas zmiňované riziko u Wifi sítí.

Nejdůležitějším parametrem pro masové použití je ovšem rychlost přenosu dat, a ta je podle dostupných informací výrazně vyšší. Podle praktických informací z prozatím malé části modernizované sítě na Polytechnické univerzitě je dosaženo až 20-30 krát vyšší rychlosti jak s původní Wi-fi sítí. Otázkou ovšem zůstává kam se posune rychlost Wi-fi sítě a její dostupnost s příchodem 5G systému.

Zdroj: ledsmagazine.com

Datum: 
Úterý, 26. Listopad 2019 - Čtvrtek, 28. Listopad 2019

SPS pokrývá svým jedinečným konceptem celé spektrum inteligentní a digitální automatizace - od jednoduchých senzorů po inteligentní řešení. Od toho, co je dnes možné, až po vizi plně digitalizovaného průmyslového světa. SPS je hlavní událostí v automatizačním průmyslu. Je to zdroj inspirace a platforma pro inovace, která se koná na výstavišti v Norimberku.

Díky izolační fólii vypadá japonská zásobovací loď HTV, jako kdyby byla vyrobená ze zlata. Tenhle japonský nepilotovaný náklaďák je ale zajímavý i v jiných ohledech. Po ukončení provozu raketoplánů a evropských lodí ATV je to právě HTV, kdo dokáže na ISS dopravit největší množství nákladu - dnes konkrétně 5,3 tuny. Navíc tahle loď odstartuje právě dnes ve 23:33 SELČ na raketě H-2B, která odstartuje z kosmodromu Tanegašima - z rampy Jošinobu, která leží u skalnatého pobřeží, na kterém se tříští vlny. O působivé pohledy tak je postaráno předem - přijměte proto naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu.

Nový výzkum společnosti Corteva Agriscience a skupiny FT ukazuje, že spotřebitelé jsou připraveni přijmout technologie v zemědělství Ženeva - Evropští spotřebitelé a zemědělci považují udržitelnost za nejvyšší prioritu a jsou otevřeni inovativním technologiím, které by mohly produkovat výživnější potraviny, zjistil nový výzkum. Studii[1] udržitelných... ...

Nicota pohlcující veškerenstvo v Nekonečném příběhu i Děvčátko Momo a ukradený čas vzešly z imaginace německého a současně světového autora Michaela Ende (1929–1995), avšak vedle dalších děl napsal také pohádku O Snožroutkovi, v níž není pohlcován svět ani čas, ale potká to zlé sny.

Dílko nyní vyšlo poprvé česky, a to i s převzatými a text ostatně prokládajícími ilustracemi Annegert Fuchshuberové (1940–1998), která jinak sama psala knížky pro děti (asi jako Michael Ende měl blízko k malování).

Kniha klasika nás přenáší do Ospálkova, který, jak posléze odhalíme, zaručeně neleží v Americe a ani ne v Africe, ale na této zeměkouli s póly ano. Jde o monarchii. Králem se ze zásady a vždy stává ten muž, který nejlépe spí. To ale neznamená spát nejdéle, to by byl králem „Český Honza“! Obnáší to spát nejhlouběji a nejzdravěji.

Nu, a v oné zemi doceňující odpočinek kdysi žila princeznička Dřímalka, která měla z usnutí ještě větší hrůzu než z uštknutí či uřknutí. Bála se totiž strašidelných snů, které se vracely, a nočních můr. Hubla, bledla, chřadla, snad i plakala; a když se nikdo jiný ani za dlouhý čas nenašel, zkusil lék ve světě (a po svolení své choti) objevit sám princeznin tatínek.

Šel, šel, ale kde nic, tu nic. Když – sklíčen a bez jídla – doputoval až na samotný druhý a úplně odvrácený konec světa, obklopil jej nikoli strašidelný sen plný dejme tomu hrůzyplných jilmů, ale strašidelný kraj. Byla to začarovaná planina, z níž už nebylo úniku. Nebo pouze jedním způsobem. A na této planině…, ale to už byste věděli právě tolik, kolik všichni ti, kteří Endeovu knihu přečetli svým dětem.

{loadmodule mod_tags_similar,Související}

Tato kniha sice není obsáhlá, ale jde o předem neodhadnutelné a kouzelně pointované vypravování o magickém zaříkadle. Je to i obdoba příběhu, v němž vrnící kočka ulehne na lidská prsa a vsaje či rozpustí nemoc. Zlé snění lze totiž chápat jako chorobu a pomůže od ní až podivně ostnaté, mlsné monstrum, i když je mrňavé.

Rovně po výtvarné stránce působí publikace dost magicky a jediné, co jí snad lze vytknout, je nesprávné datum v tom místě na konci, kde zmiňuje první vydání Endeova Nekonečného příběhu. Nepozornost je totiž přesunula až do roku 2015.

Všechny knihy Michaela Ende tudíž nejsou, jak tu opět zjistíme, nekonečné příběhy, nýbrž mohou být i krátké. Už dosáhly celosvětově nákladu přes 20 milionů výtisků v překladech do takřka 40 jazyků.

Michael Ende: O Snožroutkovi. Ilustrovala Annegert Fuchshuberová. Z německého originálu Das Traumfresserchen přeložila Radana Studenovská. Vydal Jakub Hlaváček – Malvern. Praha 2019. 32 stran