2,043 článků ze ZÁŘÍ 2019

Máte návrh, jak by se mohlo jmenovat americké vozítko, které vyrazí příští rok k Marsu? Není nic jednoduššího - na speciální webové stránce můžete posílat své návrhy. Odměnou Vám bude jednak to, že Váš návrh bude označovat tuto smělou misi, ale také budete pozván na Floridu, kde budete v červenci 2020 živě sledovat start Atlasu V s touto misí. Tedy ... ehm ... má to jeden menší háček - návrhy mohou posílat pouze američtí studenti. Uznávám, že tím se cílová skupina čtenářů našeho webu radikálně sníží a limitně se přiblíží nule. Nicméně může nás těšit, že se i v tomto směru věci posouvají. Evropa už pro své vozítko jméno našla a je proto potěšující, že i americký protějšek dostane název, který je trochu atraktivnější pro širokou veřejnost.

Přehled událostí na obloze od 2. 9. do 8. 9. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. V noci můžeme vidět také Neptun a nad ránem Uran. Ostatní planety jsou vidět v korónografu SOHO poblíž Slunce. Máme tu také tip na pozorování komet. Aktivita Slunce je velmi nízká. Po rušném týdnu na ISS a testu Starship Hopperu tu máme pro změnu hrozbu v podobě hurikánu směřujícího k Floridě. Indická sonda Chadrayaan-2 se má pokusit přistát na Měsíci. Před 160 lety nastaly extrémní polární záře a před 105 lety se narodil James Van Allen.

Autonomní drony, které by doprovázely pilotované bojové letouny na operačních misích, vzbudily pozornost vojáků i výrobců. Po amerických společnostech se do vývoje takových dronů, jak se ostatně dalo čekat, pouštějí i v Číně. Jejich výtvorem je tryskový dron LJ-1, který může létat jako doprovodný letoun, rádiová rušička i jako střela s plochou dráhou letu.

Nová studie naznačuje, že některé exoplanety mohou mít lepší podmínky pro rozvoj života než naše Země. „To je překvapující závěr,“ říká Stephanie Olson, vedoucí vědecká pracovnice. „Ukazuje nám to, že na některých exoplanetách s globálním oceánem a příznivým prouděním mohou být lepší podmínky podporující život, který je mnohem hojnější i mnohem aktivnější než život na Zemi.“

Jurské sedimentární horniny z okolí Brna odkrývají další ze svých úžasných tajemství. Vyšla první publikace věnovaná v současnosti probíhajícímu výzkumu velkých mořských plazů, jež žili před přibližně 160 miliony let v mělkých vodách severní Tethydy. Práce vznikla ve spolupráci s Jakubem Březinou a Gabrielou Calábkovou z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Moravského zemského muzea v Brně a vyšla v tamějším odborném časopise Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae.


Neděle 1. září 2019


Čas plyne zvláštně, každému asi jinak rychle a také se tempo mění s věkem. Relativita zkoumaná Albertem Einsteinem je skutečně ohromující a vytváří magické nepoměry. Již Isaac Asimov se zmiňoval o tom, jak jej překvapuje krátkost dějin Spojených států. Jedná se jen o několik století a výsledkem je hlavní světový četník, jak by řekl mnohý občan.

Co všechno se za těch pár století semlelo, kolik měly Státy prezidentů, kde všude zasahovaly. A ono se toho semlelo hodně i v Anglii, dejme tomu, anebo ve Francii, ale všude se už stovky let přehouply do tisíciletí. Tam uprostřed severoamerického kontinentu však ne. Jeden člověk se mohl narodit v čase založení USA a žít ještě ve druhé polovině 19. století. Jeho vnuk s vámi mohl možná ještě klidně mluvit. Asimov prý nad tím vždy žasl, ale vraťme se do Čech a vzpomeňme jiných nepoměrů. A protože chci být osobní, připomenu zdejší premiéru snímku V zajetí rytmu. Došlo na ni začátkem osmdesátých let a film mě nadchl. Ale jednu věc jsem nedokázal úplně vstřebat, pochopit.

„Oni ještě žijí?“ nechápal jsem. Protože přední rokenrolové hvězdy tu hrají samy sebe. „Přece je to tak dávno, co vznikl rokenrol,“ říkal jsem si. „A oni jsou tady a hrají.“ Jerry Lee Lewis, dejme tomu. Mně bylo totiž tenkrát méně než dvacet a pohled zpátky, až někam do let padesátých, byl prostě závratný. Bylo to podobné jako s těmi Spojenými státy vnímanými Asimovem. „Kdysi se začalo hrát jinak a je to pravěk populární hudby, která mezitím prošla značným vývojem,“ říkal jsem si v biografu. „Tam jsou jiná měřítka času. Deset let jako století. Jak je to možné?“

A tento nepoměr nechápu dodnes. Dějiny světa kontra dějiny popu. Dějiny lidstva versus krátká historie letectví. Starověk, středověk, novověk a vedle toho historie internetu anebo mobilního telefonu. Připadá mi, že ty kratší historie by nutně měly být jaksi hutnější, ale nejsem si tím jist. Vždyť celé dějiny jsou nabity událostmi a nepředstavitelně hutné. Nelze určitě říct, že se valily pomaleji. Nebo snad ano?

Čas je zvláštní věc a měřit jeho rychlost nelze jinak než vlastními smysly. Věřte však smyslům, když je podle nich dětství jako nekonečný sad a stáří jako let, během kterého není už takřka na nic čas a mnoho úkonů, které děláme, provádíme naposled, což si také uvědomujeme. Když jsem byl malý kluk, bylo pro mě založení Československa vzdálené přímo nekonečně. Dnes už mi to tak dávno nepřipadá a vznik rokenrolu je teď blizounký. Škoda. Když mi bylo těch osmnáct, byla to éra nekonečně vzdálená, a mně připadalo, že je na všechno dost času. Není.

{loadmodule mod_tags_similar,Související}

 

Kdy odnášet zvířata do záchranných stanic? Existuje život hluboko uvnitř Země?Co znamená stav klimatické nouze? Je příběh dálnice D8 ukončený? Jak plundrujeme a zachráníme půdu? Co nám říká ekolingvistika? Jaké ekohnutí máme chtít? Touží spokojené dítě dospět? Jak funguje politický crowdfunding? Co se podaří Gretě Thunbergové a hnutí Fridays for Future? Co... ...