57 článků z ÚTERÝ 24.9.2019

Sveřepice, brť, varyto, čechle, krzno, hace. To jsou prý důvody, proč dnešní česká mládež odmítá číst Staré pověsti české tak, jak je Jirásek napsal, protože jim nerozumí a dává přednost nesčetným převyprávěním v moderní češtině. Jirásek přitom psal texty pro sešitová vydání u Vilímka v devadesátých letech 19. století a záměrně svůj styl archaizoval vzhledem k jazykové hladině své doby, protože usiloval o zdůraznění monumentálnosti a vznešenosti starých dějů.

Starobylost patří k vlastnostem všech fundujících ság a Staré pověsti české nejsou nic jiného. Národ z nás nedělá jazyk, ale stejné příběhy, které si společně vyprávíme a na které vzpomínáme. Současné komunikační technologie způsobují, že navzdory všeobecnému sdílení je skutečně sdílené narace stále méně, což citelně rozkolísává sebeidentifikaci české populace, jež se v identitární panice na jedné straně ježí proti migrantům, na straně druhé by se ráda uchýlila pod vlasteneckou lípu, jenže vůbec neví, co by si tam sama se sebou počala. 

V prestižní České knižnici vyšly Staré pověsti české už jednou v roce 2001. Letošní reedice v Nakladatelství host je upravená, za ediční přípravu převzal odpovědnost Karel Komárek, který je spolu s Jaroslavou Janáčkovou také autorem komentáře, a vědeckým redaktorem byl Mojmír Otruba. Kanonizační rituál připomíná poslední věta komentáře: „Naše vydání nabízí text věkovité přitažlivosti, nikým nezkomolený, k tichému osobnímu čtení.“

Z textologického hlediska stojí za připomenutí, jak s Pověstmi zacházel Zdeněk Nejedlý. V ediční poznámce čteme, že při jiráskovské akci, kterou po roce 1948 inicioval Klement Gottwald, se Nejedlý ujal redakce a jeho zásahy byly dvojího druhu. „Jednak jde o úpravu časových údajů vzhledem k době vydání (…), jednak – a to je mnohem nápadnější – byly přepracovány historické reálie týkající se pobytu německého obyvatelstva na českém území.“

Letitá a generace obepínající přítomnost některých textů Pověstí v našich školách posunula vnímání tohoto Jiráskova díla o onen pedagogický stupínek výš nad běžnou historickou beletrii. A týká se to nejen celku díla samotného Jiráska, například Vančurovy Obrazy z dějin národa českého se s popularitou Starých pověstí českých nemohou měřit, i když jejich básnická hodnota je průkaznější. Popularita Pověstí však bohužel nemá mnoho společného s jejich skutečným čtením.

Do jakého kulturního kontextu nové vydání vlastně vstupuje? Není možné nepostřehnout, že ortodoxní textová příprava díla už sama o sobě kontrastuje s obecně klesající citlivostí k jazykovému projevu. Kromě toho se formují stále výrazněji kritické pohledy historiků na české 19. století, které dějinnou produktivitu obrození znatelně zeslabují a které se soumračnou přísností přehodnocují kvalitu české kultury.

Projevuje se to například akcentací její tehdejší závislosti na kultuře německé vedoucí až k epigonství, v zeslabování významu Boženy Němcové nebo téměř totálním mlčení o Jaroslavu Vrchlickém. Hospodské ironizování Jiráska v tomto kontextu už ani nezabolí, protože z něj čpí až příliš nápadně naprostá neznalost. 

Čtenáře Biblia a Literárních novin zveme na debatu nad knihou Staré pověsti české, a to 25. 9. od 18 hodin v Klubovně Ústřední knihovny v Praze, Mariánské nám. 98/1.

{loadmodule mod_tags_similar,Související}

K objevu exoplanety nepotřebuje nic umět, nepotřebujete ani dalekohled. Stačí prohledávat data z družice TESS, která jsou navíc upravena tak, aby byla uživatelsky přívětivá. Není tedy potřeba žádný speciální program. Laici hledali exoplanety už v datech z Keplera a ulovili několik zajímavých kousků. Kromě planety se dvěma slunci také třeba Tabbyinu hvězdu. Kepler už skončil, […]

The post Stačí jen počítač a chuť: Laici našli v datech z TESS první exoplanetu appeared first on Exoplanety.cz.

Se studentským zápalem nafotili rok 1989. Během uplynulých třiceti let se potkávali v redakci zpravodajství České televize. Nyní vystavují doposud nepublikované fotografie v rámci projektu Byli jsme při tom s podtitulem 1989 očima kameramanů ČT. Česká televize připravila nejen venkovní výstavu, která je k vidění od 24. září na Palachově náměstí před Rudolfinem, ale i fotoknihu, jejíž součástí je více než 170 unikátních fotografií.

„Při uspořádávání svého osobního archivu jsem narazil na deset negativů, které jsem nasnímal v hektickém listopadu 1989. Fotografie z nich jsem nikdy nepublikoval a chtěl jsem je ukázat svým blízkým. Když jsem se ptal svých kolegů kameramanů z ČT, tak jsem zjistil, že podobných, třicet let starých pokladů, je v osobních archivech víc,“ shrnuje počáteční myšlenku jeden z autorů projektu Evžen Janoušek.

Venkovní výstavu tvoří fotografie deseti tehdejších studentů FAMU, žurnalistiky a dalších oborů, kteří následně během třiceti let působili coby dokumentaristé a kameramani v České televizi. Na snímcích, které se na veřejnost dostávají prostřednictvím výstavy vůbec poprvé, zachytili revoluční celospolečenské dění. Výstava je jedním z příspěvků České televize k připomenutí 30. výročí sametové revoluce. Řada dalších projektů, dokumentů i zpravodajských ohlédnutí, se bude v následujících měsících objevovat ve vysílání všech šesti programů televize.

Kromě uspořádání venkovní výstavy vydává Česká televize také knihu se stejnojmenným názvem Byli jsme při tom. „Některé listopadové snímky vstoupily do historie a říká se o nich, že jsou ikonické, většina ostatních chátrá v osobních archivech. Je to škoda, protože jak kdosi poznamenal, dějiny sice nejsou příběhem, ale skládají se z příběhů. Každý je vidí jinak, každý je jinak prožívá. A autoři v této knize nezapřeli reportérský talent,“ popisuje ředitel Zpravodajství a sportu České televize Zdeněk Šámal.

Kniha obsahuje kolekci více než sto sedmdesáti fotografií. Výstava je k vidění až do 11. října.

{loadmodule mod_tags_similar,Související}

Dějiny lidského pokolení rozhodně nejsou sepsány ve stylu romantické růžové knihovny. Války, nemoci, chaos, přírodní katastrofy, to vše doprovází náš živočišný druh od nepaměti. Který rok byl však pro lidstvo skutečně nejhorší? Na tuto otázku hledala odpověď i vědecká komunita. Rok 1348 a propuknutí epidemie černé smrti v Evropě? Rok 1793 a jakobínský teror ve...