77 článků z PONDĚLÍ 30.9.2019

Tématem nového digitálního streamu Českého rozhlasu, který začne vysílat v úterý 1. října, bude divadlo Semafor. Rádio Retro nabídne archivní nahrávky z let 1961 až 2006, které připomenou nejenom střihové pořady nebo pásma s písničkami Suchého a Šlitra, ale také řadu vystoupení Jiřího Suchého v rozhlase i divadle. Součástí programu bude také několik amatérských nahrávek z archivu Jonáš klubu.

„Semafor je zásadní součástí naší novodobé kulturní historie, a navíc se v podstatě od samého počátku objevoval v rozhlasovém vysílání,“ konstatuje ředitel programu Ondřej Nováček s poukazem na populární písničky šedesátých let. „Nepůjde o dokonale výstižnou kroniku Semaforu,“ upozorňuje Ondřej Nováček, „ale o přehlídku pořadů, kterými disponuje náš archiv. To samozřejmě zdaleka nejsou všechny počiny této scény. Na druhé straně je to řada nahrávek, které desítky let ve vysílání nezazněly a mohou být překvapením i pro velké fanoušky Jiřího Suchého a jeho divadelní práce.“

Rádio Retro opráší několik veřejných nahrávek s průřezem tehdejších her Semaforu, nechá vzpomínat Miroslava Horníčka na Jiřího Šlitra a ve streamu se objeví také Jitka Molavcová, Miloslav Šimek a Jiří Grossmann. Vedle divadelních momentů připomene také souběžnou rozhlasovou činnost Jiřího Suchého – oblíbené Gramotingltangly, na kterých se podíleli i třeba zmíněný Horníček nebo Jan Werich. Velkou přehlídku semaforských titulů nabídne zcela zapomenutý seriál z roku 1970, ve kterém autoři uvádějí úryvky z interních nahrávek představení pořízených ve zvukařské kabině divadla.

„A protože ve dvacetiletí 1970 až 1989 se Jiří Suchý se Semaforem objevoval v rozhlase jen velmi sporadicky, byť výjimkou jsou třeba malé pořady na Silvestra 1978 nebo rozhovor ve Studiu 7 z počátku roku 1989, naplňují tuto éru nahrávky ze setkání Jonáš klubu,“ říká dramaturg Rádia Retro Tomáš Černý. Jonáš klub, který kontinuálně působí dodnes, po celou dobu své existence pořádal večery s besedami, na které zval různé osobnosti, ne nutně přímo související se Semaforem.

„Nicméně třeba spisovatelka Jindřiška Smetanová nebo scenárista a herec Zdeněk Svěrák také patří ke zlaté éře šedesátých let,“ vysvětluje Tomáš Černý. „Navíc když třeba Jiří Suchý vypráví publiku o svých začátcích, o své roli filmového režiséra a dalších momentech své kariéry, stojí to za poslech. Stejně tak jako když v roce 1987 vyprávěla Jindřiška Smetanová o tom, co vlastně za normalizace dělala, jaké vystřídala profese a co všechno musela vydržet. Naprostým pokladem je pak záznam besedy Jiřího Černého, který si v Jonáš klubu povídal se Zdeňkem Svěrákem večer 17. listopadu 1989. Samozřejmě tu ještě nemohla být žádná známka nastupující historické změny, ale pár narážek na tehdejší situaci se najde a docela z nich po těch třiceti letech mrazí,“ uzavírá Tomáš Černý.

Rádio retro s pořady věnovanými šedesátinám Semaforu začne vysílat o půlnoci z pondělí na úterý 1. října a vydrží v éteru až do 16. listopadu.

{loadmodule mod_tags_similar,Související}

Je přece docela normální „nepřátelsky převzít“ něco, co není moje. Stačí třeba neplatit faktury či poštvat na konkurenci finanční úřad, případně spřátelené policisty a řádně na ni „zakleknout“. Komu to připomíná uvažování beneficiáře holdingu Agrofert Andreje Babiše (ANO), toho času premiéra české vlády, není daleko do pravdy. Když se ovšem tyto praktiky zcela veřejně přenesou na pole mezinárodní politiky, působí to strašidelně. Přesně tohle se chystá udělat turecký prezident Recep Erdogan (AKP) v případě severní Sýrie. A náš premiér jej v tom na půdě Valného shromáždění OSN veřejně podpořil. Ne, že by se to v praxi nedělo, ale přece jen, pojmenovat to takto bez obalu je docela „chucpe“.

Andrej Babiš veřejně před zástupci všech zemí světa podpořil plán tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na vytvoření „bezpečné zóny pro uprchlíky“ na severovýchodě Sýrie. Ta země není Erdoganova a není ani neobydlená. „Zakleknout“ na ni Erdogan ale hodlá určitě. Už drahně let hovoří o tom, že teroristy ze severní Sýrie, tedy Kurdy vedené Svobodné demokratické síly (SDF), je třeba eliminovat, tedy zlikvidovat. Staví je tak prakticky stejnou úroveň jako ty, proti nimž Kurdové a jejich vojenské jednotky, kromě kurdsko-arabsko-křesťanských SDF především jejich hlavní Lidové obranné jednotky (YPG/YPJ), od vzniku Islámského státu (IS) bojovali.

Turecko rozšiřuje své požadavky

Naposledy předvedl eliminaci kurdského živlu v syrské enklávě Afrín, kterou loni v březnu zhruba po tříměsíčních bojích dobyla jeho armáda spolu spolu s protureckými džihádisty z fronty an-Nusra a vojáků kdysi protiasadovské opoziční Svobodné syrské armády (FSA), z nichž se mezitím stali kovaní džihádisté těžko rozeznatelní od pravověrných příslušníků IS. Zpráva OSN, zastíněná na Valném shromáždění klimatickou krizí a syndromem Gréta, zkonstatovala, že v Afrínu dodnes dochází k četným válečným zločinům a zločinům proti lidskosti, jako jsou únosy, znásilňování, mučení a vraždy. A to s jediným účelem: vyhnat kurdské obyvatelstvo, které tam ještě zůstalo poté, co z kantonu Afrín uprchlo 150 tisíc lidí!

Ve své řeči na půdě OSN minulý týden, z níž části cituje Thomas Pany ve svém článku „Erdogan chce bezpečnostní zónu v Sýrii až po Deir ez-Zor“ na webu Telepolis, Erdogan své požadavky zřetelně rozšířil. Je známo, že žádá 30 kilometrů hlubokou bezpečnostní zónu, která by podle jeho představ musela pokrýt více než 480 kilometrů čtverečních podél hranice s Tureckem, aby tam mohly být přesídleno jeden až dva miliony syrských uprchlíků z Turecka.

Ve svém projevu se však ohledně své vize značně „rozpřáhl“. Řekl, že rozšíření bezpečnostní zóny až po Deir ez-Zor by umožnilo návrat až tří milionů syrských uprchlíků do vlasti. Dokonce mával před kamerami fotografií utopeného chlapečka Aylana Kurdího, která v roce 2015 spustila soucit západního světa, a přitom tvrdil, že jeho plán dalším takovým tragédiím může zabránit.

Thomas Pany píše: „Politický záměr za touto bombastickou předehrou odhalil až poté, co připravil své publikum na odvážný požadavek, tedy mimořádnou pomoc Turecku. Dvanáct milionů Syřanů prý bylo válkou vyhnáno ze svých domovů, šest milionů uprchlo do jiných zemí a Turecko bylo touto krizí podle Erdogana postiženo nejvíce. Země přijala celkem pět milionů uprchlíků, z nichž 3,6 milionů pochází hlavně ze Sýrie. Turecko investovalo do pomoci uprchlíkům údajně již 40 miliard dolarů, tvrdí Erdogan. Evropské země podle něj zaplatily jen zlomek této ceny. Takto to nemůže jít dál, Turecko potřebuje podporu, finanční i pomoc s vyvořením „bezpečné zóny“, jinak mu nezbyde nic jiného než poslat uprchlíky dál do Evropy.“

Erdogan ovšem decentně zamlčel, že se jedná o kus Sýrie, který je bohatý na vodu, ropu a cement a kde se produkuje hodně obilí a potravin. Rojava, jak této části říkají Kurdové, nyní oblast pod kurdskou správou, by se mu velmi hodila, obzvláště poté, co už Turecko nemůže obchodovat s ropou kradenou Islámským státem, jak činilo po celou dobu jeho existence.

Erdoganovy sliby nemají žádnou váhu

Tvrzení, že se jedná o jedinou cestu, jak zastavit příliv uprchlíků do Evropy a zmírnit jejich utrpení, může uvěřit jen ten, kdo se na poli mezinárodní politiky ocitl včera nebo se rozhodl Erdogana podporovat s nadějí, že Turecko se nějak „odvděčí“. Třeba že vrátí alespoň něco z miliardového tureckého dluhu za nedokončenou elektrárnu Adularya. Kdo pozoruje politiku tureckého autokrata delší dobu, ale dobře ví, že s Erdoganem lze jednat jen z pozice síly. Jeho sliby nemají váhu ani papíru, na který jsou protokolárně zapsány. Sliby českému premiérovi nebudou výjimkou. Tady bude spíše platit rčení, že „každý najde svého mistra“. Tentokrát ohledně metod, jak s naprostou bezohledností dosáhnout svého.

Vznik zóny, do které mají být přesídleni syrští uprchlíci, už má Erdogan domluvený s Ruskem a s Íránem. Kdo zatím pořád překáží, jsou američtí vojáci, kteří jsou v Rojavě i po ukončení přímých bojů s Islámským státem a dobytí jeho poslední bašty v oblasti Deir ez-Zor. Tíhu pozemních bojů ale nesli převážně Kurdové. Oni přinesli nejvíc obětí. Bránili svou vlast a své místo pro život. Do turecké zóny by spadla i města, která ubránili před IS, jako je Kobání a další velká města, například Kamišlí a Derik. Na hřbitově v Kobání jsou tisíce hrobů obránců města. Stačí pohled na mapu, kterou Erdogan v OSN mával, a každému je jasné, k jak obrovským demografickým změnám by to vedlo. K vyhnání dalších milionů lidí, k dalším etnickým čistkám, mučení a vraždám.

Sami uprchlíci by se v zóně ocitli ve velmi nezáviděníhodném postavení. Není pochyb, že stejně jako v Afrínu by značnou část „nových obyvatel Rojavy“ tvořili džihádisté, promíchaní s civilisty. Tedy ti, kteří v současné době prchají před Asadovou armádou z Idlíbu. Teror by tedy nepochybně dopadl i na skutečné uprchlíky. Znamenalo by to i naprostou arabizaci oblasti a konec projektu Rojavy jakožto samosprávného celku s demokratickou, i když jistě ne dokonalou správou. Konec projektu Rojavy jako území, kde jsou jako v jednom z mála míst na Středním východě ženy rovnoprávné s muži a kde mají při správě území zastoupení i místní Arabové a asyrští křesťané. Kde má každý národ právo na vzdělání ve svém jazyce.

{loadmodule mod_tags_similar,Související}

Mimochodem, kurdská samospráva se přijetí lidí, kteří z oblasti pocházejí, nijak nebrání, naopak. Těch je mezi uprchlíky ale asi pouze deset procent. Ostatní se nechtějí vrátit na území pod správou syrského režimu z politických, pokud jsou známí odpůrci Asada, ale i z jiných důvodů. Aby nemuseli nastoupit do armády, mnozí z nich pak mají jistě na svědomí i jiné než „politické“ zločiny. Jak už jsem napsala výše, původní protiasadovskou opozici prakticky ovládli džihádisté.

Erdogan možná i kvůli přítomnosti koaličních sil v severní Sýrii přehodnotil své hrozby vojenským útokem. Místo toho se hodlá zaštítit podporou evropských států, aby dosáhl prakticky téhož. Nutně se potřebuje zbavit syrských uprchlíků, kteří už jsou majoritní tureckou většinou přijímáni s nelibostí, i proto, že jsou ochotni pracovat za nižší mzdy. Ekonomická situace země je všechno jen ne dobrá. Vládnoucí turecká strana AKP se štěpí poté, co z ní odešel bývalý premiér Ahmet Davutoglu, který zakládá vlastní novou stranu. Opoziční republikánská strana CHP získala starosty velkých měst včetně Istanbulu a Ankary. Blíží se doba, kdy bude po opakovaných rozsudcích Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) z vězení propuštěn bývalý předseda prokurdské levicové strany HDP Selahattin Demirtas. A Erdogan nutně potřebuje úspěch v zahraniční politice.

Podpoříme rozhodování "o nás bez nás"?

„Podruhé ve dvou dnech jsem se viděl s tureckým prezidentem Erdoganem a potvrdil mu, že země V4 podporují výstavbu bezpečnostní zóny v severní Sýrii,“ napsal Babiš na twitteru po bilaterální schůzce s odkazem na další země visegrádské čtyřky, kterými jsou vedle Česka také Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Nevím, zda může mluvit za všechny země V4 a doufám, že ne všechny přijmou podporu Erdogana a jeho péči o blaho uprchlíků a Evropy za svou. Hlavně proto, že jeho plánovaná „bezpečná zóna“ žádnou bezpečnou zónou nebude. Pokud vznikne, bude to jen další ohnisko války a bojů mezi Kurdy a tureckou armádou, místo, odkud budou lidé prchat ve velkém. Zastavení uprchlické vlny to nepřinese, přímo naopak. Pokud tedy Babiš cílí na své voliče s tím, že „zachrání Evropu před uprchlickou vlnou“, doufám, že se mine cílem. Měl by si uvědomit, že zrovna naše země se svou historií a smlouvami, kdy se rozhodovalo o nás bez nás, by nemusela být mezi těmi, které posvětí „etnické vyčištění“ národa s historií ještě daleko tragičtější. Ani kdyby se nám vrátilo pár miliard, které stejně umíme báječně prošustrovat, „nepřátelské převzetí“ Rojavy bychom podporovat neměli. Navíc se tím zhola nic nevyřeší.

Loni obletěla svět zpráva o novém policejním voze v kalifornském městě Fremont. Jednalo se o ojetou Teslu S, která byla posléze upravena pro policejní práci. Nyní však čelí negativní reklamě, protože policistům se během pronásledování zločince vybila baterie. Je však třeba podotknout, že nešlo o výhradní chybu vozidla… Na vině je spíše sám policista Jesse...

Ve středu 2. 10. se veřejnosti od 8:00 do 13:00 otevřou dveře Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). U specialistů bude možné si nechat zdarma orientačně zjistit krevní skupinu či si nechat zhodnotit krevní obraz. Na místě bude také možnost darovat krev a zapsat se do registru dárců kostní dřeně, rovněž bude možná konzultace s předními českými odborníky....

První místa ve dvou kategoriích obsadila města Nezvěstice s 85 kg a Kdyně se 113,3 kg na osobu a rok. V obcích nejen skvěle třídí, ale dosahují i vynikající úrovně recyklace. Vítězům gratulujeme a věříme, že se stanou inspirací pro ostatní. Soutěž Odpadový Oskar vyhlašuje spolek Arnika už pátým rokem. Jeho snahou je upozornit na potřebu zodpovědného... ...

Návštěvnost v letošní letní sezóně na území Národního parku Šumava byla opět vyšší, než v roce 2018. Od začátku června do konce srpna 2019 navštívilo sledované lokality více než 675 tisíc turistů. Loni za stejné období navštívilo sledovaná místa zhruba 600 tisíc lidí. ,,Informační a strážní služba Národního parku Šumava už mnoho let sleduje... ...

V sobotu 21. září proběhl již 38. ročník tradiční soutěže v úsporné jízdě ECONOMY RUN, jejímž cílem je prověřit úspornost vozů značky ŠKODA v praxi. Na start se letos postavilo 64 posádek, které se za striktních pravidel snažily dosáhnout co nejnižší spotřeby a tím i emisí. Nejlepší výsledek zaznamenala dvojice Radek Pecák a Klára Pecáková s vozem ŠKODA... ...

Elon Musk, šéf firmy SpaceX měl v noci ze soboty na neděli tiskovou konferenci o novinkách v projektu nosné rakety Super Heavy a lodi Starship. Úvod akce konané na texaské základně Boca Chica byl odložen oproti původnímu plánu o zhruba 80 minut, přičemž oficiálním důvodem bylo počasí. Prezentace se konala pod otevřeným nebem a i když ustaly srážky, které základnu přes den skrápěly, silný vítr bičoval po celou dobu tuto oblast. Podle očekávání se prezentace konala před prvním sestaveným prototypem lodi Starship, který dostal označení Starship Mk 1. Jak jsme již tušili z dřívějších prohlášení, tento exemplář by mohl poprvé letět už za několik týdnů. Během prezentace Musk poskytl shrnutí současného návrhu a nastínil plány dalšího vývoje.