137 článků z PONDĚLÍ 7.10.2019

Nekoordinované trhavé pohyby těla a snížení mentálních schopností. Tak vypadá dědičné onemocnění mozku, známé jako Huntingtonova choroba. Je vzácné, v populaci se vyskytuje u 7 ze 100 000 lidí. Na rozdíl od jiných neurodegenerativních onemocnění, jako Alzheimerova a Parkinsonova choroba, jde o mutaci jediného genu, kódujícího bílkovinu huntingtin. Kde přesně huntingtin v těle působí, dosud nevíme, jsme ale na stopě metodě, jak tuto nemoc porazit geneticky.

Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i vzhled polokoule odvrácené. Odborníci čekali podobný vzhled lunárního světa jako na straně přivrácené, ale Měsíc svou zásadní odlišností překvapil. A nepřestává s novými podněty k výzkumu ani dnes.

Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke vzniku největších sesuvů na Zemi, které tvoří jedny z největších morfologických tvarů vzniklých při jedné události. Jde především o kolapsy kontinentálních svahů či vulkánů. Velikosti těchto obřích sesuvů si nezadají s největšími sesuvy nalezenými na Marsu a mohou dosáhnout délky stovek kilometrů a objemu i tisíců km3.

„Sesuvem půdy“ se mnohdy nesprávně označují různé typy svahových deformací. Vyvolávají vesměs negativní emoce, protože jsou zmiňovány téměř výhradně v případech, kdy ničivým způsobem zasáhnou lidskou společnost. Škody, které působí, jsou hlavním motivem jejich výzkumu a na první pohled převládají nad jejich možným pozitivním významem. Pokud však ustoupíme z našeho antropocentrického posuzování světa, zjistíme, že i svahové deformace mají své důležité místo v přírodě a krajině.

Pacientů, kteří trpí větším počtem různých nemocí, přibývá. Zejména jich se týká problém lékových interakcí. Působením jednoho léku na jiný dochází ke zvýšení či snížení či jinému ovlivnění účinku. Riziko roste se zvyšujícím se množstvím užívaných medikamentů.

Právo reguluje lidské chování. Má ochraňovat sdílené a ceněné hodnoty, jimiž jsou lidský život a zdraví, majetek, životní prostředí a další. Právní regulace se například snaží bránit takové výstavbě, kterou by mohly ohrozit nebezpečné geologické jevy, jako jsou sesuvy a řícení skal. Někdy se však zdá, že se nás právo pokouší chránit před vlastní hloupostí.

Lidé měli od nepaměti potřebu zaznamenávat si zajímavé a mimořádné události, kterých byli svědky. Tím spíše byly evidovány takové jevy, které měly přímý vliv na jejich životy nebo u nichž byl takový vliv předpokládán. K nim bezpochyby patří přírodní hrozby.