V roce 2031 odstartuje k Venuši evropská sonda EnVision, která bude detailně zkoumat povrch i atmosféru druhé planety Sluneční soustavy a pomůže nám odhalit, proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně. Do přípravy ambiciózní mise se nově zapojí i český vědecko-technický tým, který se stal součástí mezinárodního konsorcia stojícího za vývojem EnVision, a to s...

Vulkanický systém Fagradalsfjall byl dlouho neaktivní a jeho probuzení (mezi březnem 2021 a srpnem 2023) předznamenalo nástup nové vulkanické éry na islandském poloostrově Reykjanes. Postupně došlo k erupcím v údolích Geldingadalir (2021), Meradalir (2022) a při úpatí hory Litli‑Hrútur (2023). [1] V závěru loňského roku se však tektonická a vulkanická...

V roce 1935 popsal rakouský etolog a pozdější nositel Nobelovy ceny Konrad Lorenz chování, při kterém čerstvě vylíhnutá housata následují objekt, jejž spatřila krátce po vylíhnutí. V přirozeném stavu jde většinou o matku, následován však může být i člověk nebo jakýkoliv pohybující se předmět. Pozdější výzkumy ukazují, že s podobným jevem se setkáme také...

Rostliny a zvířata v Doupovských horách působí tak přirozeně, že budí dojem, jako by zde rostly a žily od počátku věků. Nicméně před desítkami milionů let, na konci starších třetihor, tvořila zdejší krajina i příroda zcela jiný svět. Jak vypadal, můžeme vyčíst z okolních kamenů a zkamenělin, jež se v nich ukrývají. Jeden paleontologický nález z nedávné...

Sinice se vyvinuly před více než třemi miliardami let. Obohatily atmosféru o kyslík, na němž dnes závisí většina života. Zároveň však způsobily globální katastrofu. I dnes coby nejpočetnější organismy planety významně ovlivňují vše živé.

V roce 2010 exhumoval česko-dánský tým vědců ostatky dánského astronoma, astrologa a alchymisty Tycha Braha (1546–1601) uložené v pražském Týnském chrámu. Cílem bylo zjistit, jestli přece jen slavný učenec neskonal otráven rtutí nebo její sloučeninou, jak spekulovali autoři tehdy úspěšné knihy Nebeská intrika. [1] Při hledání odpovědi tým objevil nové...

Kdybychom neměli čich, byli bychom zranitelnější. Špatně bychom se vyhýbali potenciálnímu nebezpečí z prostředí, jako jsou například různé zdroje nákazy. Hůře bychom rozlišovali vůni přijímané potravy.1) Postižen by byl i svět našich sociálních vztahů – například bychom si jinak vybírali sexuálního partnera. Nic z toho bychom ale nemohli prožívat, pokud...

Pred tisíckami rokov zanechali ľadovce posledného zaľadnenia v dolinách Vysokých Tatier stovky plies rôznej veľkosti a hĺbky. Dnes ich je okolo 220. Hoci podobných vysokohorských ľadovcových jazier existujú vo svete tisícky, tatranské plesá sú jedinečné. Dlhodobé systematické vypĺňanie jazerných paniev horninovým alebo organickým materiálom z okolia totiž v mnohých...