Astronomové zjistili pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope), že planetární systémy resp. disky kolem hvězd, složené z prachu, asteroidů, komet a možná i planet jsou přinejmenším stejně rozšířené ve dvojhvězdných soustavách, podobně jako kolem osamělých hvězd, jako je naše Slunce. Protože více než polovina hvězd se nachází právě ve dvojhvězdách (v binárních systémech), tento objev napovídá, že ve vesmíru existuje velké množství planet, obíhajících kolem dvou sluncí.

O víkendu 14. 15. 4. 2007 se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí bude konat 17. sjezd České astronomické společnosti jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 40 delegátů jednotlivých složek společnosti a několik hostů. Jednání sjezdu bude přítomen předseda Rady vědeckých společností České republiky prof. MUDr. Ivo Hána, CSc., čestný předseda společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc., zástupce Slovenské astronomické společnosti RNDr. Ladislav Hric, CSc., ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., ředitel Astronomického ústavu Slovenské Akademie věd Doc. RNDr. Ján Svoreň, DrSc. a předseda Sdružení hvězdáren a planetárií Ing. Marcel Grün. Sjezd bude bilancovat či ost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další tři roky. Tisková zpráva ČAS.

Astronomové poprvé nalezli důkaz přítomnosti vody v atmosféře exoplanety (extrasolární planety). Objevili ji při nové analýze dat z Hubble Space Telescope. Tento výsledek byl již dříve teoreticky předpovězen, ale nikdy nebyl pozorován. A ne všichni vědci se s ním ztotožňují. Někteří jsou přesvědčeni, že se jedná o přístrojovou chybu.

V rámci projektu "Pod společnou oblohou" proběhne začátkem května setkání astronomů a zájemců z řad mládeže. Hlavním tématem bude využití spektroskopie ve stelární astronomii. V současnosti se tato technika dostává i do rukou amatérských astronomů. Z tohoto důvodu budou přednášky věnovány využití této techniky i sestavení pozorovacího programu. Přesný program bude zvěřejněn na našich webovských stránkách.

Polovina dubna nabízí zajímavé astronomické divadlo již po západu Slunce. Jakmile totiž naše mateřská hvězda zapadne, můžeme být svědky oslnivého jasu planety Venuše poblíž hvězdokupy Plejády a za lepších podmínek uvidíme zvířetníkové světlo a dalekohledy Enckeovu kometu.

Úkazy na obloze od 9. do 15. dubna 2007

Na přelomu března a dubna proletěl v blízkosti naší Země PHA asteroid typu Apollo. I když se nejednalo o rekordně těsný průlet asteroid se přiblížil na minimální vzdálenost 8.8 LD ( lunar distance t.j. průměrné vzdálenosti Země Měsíc ) - byl vzhledem k předpokládanému rozměru 1.5 kilometru nezvykle jasný.

Osm českých astronomů hovoří o Měsíci od historie až po současnost, od zatmění až po měsíční základy. Jedinečná příležitost slyšet názory slavného českého astronoma Zdeňka Kopala o životě na Měsíci. Pět článků o Měsíci na internetu. To bude sobotní Měsíční speciál Nebeského cestopisu. Český rozhlas Leonardo ho vysílá 7. dubna ve 20 hodin.

Vztah měsíce Encelada a jeho mateřské planety Saturna je stejný jako Davida a Goliáše. Malý Enceladus natolik ovlivňuje magnetické pole obřího Saturna, že rotuje pomaleji než samotná planeta. Proto je pro astronomy téměř nemožné změřit u Saturna skutečnou délku dne.

Milí přátelé české astrofotografie a milovníci oblohy. Fotografická soutěž Česká astrofotografie měsíce (ČAM) si za rok své existence získala mnoho příznivců. Každý měsíc je z došlých fotografií vybrána jedna vítězná, která je i s popiskem zveřejněna na serveru České astronomické společnosti a přebírána Českou tiskovou kanceláří spolu s dalšími médii.

27. března tohoto roku v 17 hodin ožil sál velkého planetária brněnské hvězdárny hned třemi významnými astronomickými akcemi. Doktoři Jiří Grygar a Zdeněk Pokorný zde pokřtili svou novou knihu Zlaté století astronomie a doktor Grygar pak proslovil přednášku o nejvýznačnějších astronomických objevech roku předešlého. Vyprodaný sál však shlédl ještě jednu, pro nás velmi významnou akci. Předsedkyně České astronomické společnosti doktorka Eva Marková předala profesoru Miloslavu Druckmüllerovi diplom s oceněním Astrofotograf roku 2006 .

Úkazy v týdnu od 2. do 8. dubna 2007

Pozorovatelská soutěž pod patronací Hvězdárny v Úpici Uzávěrka 31.10.2007 Internetové stránky na téma Energetické využití slunečního záření pod patronací ČEZ, a. s. Uzávěrka 15.4.2007! Kresba Vesmír očima dětí pod patronací Lidové Hvězdárny v Prostějově, P.O. Uzávěrka 15.4.2007! Každé téma má svá specifická pravidla a termíny odevzdání uvedeny na ihy2007.astro.cz/index.php/soutez/ . Český národní výbor IHY 2007 se těší na vaše práce.

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2007 obdržel snímek jižní oblohy pořízený Miloslavavem Druckmüllerem. Tak jak se nám s přicházejícím jarem postupně vytrácejí z oblohy zimní souhvězdí, začíná se nám vytrácet z mysli i oslnivá kometa McNaugh. Již jen útržkovitě vzpomínáme na kradmé pohledy skrze oblačné pásy probouzejícího se rána s jediným cílem - alespoň na okamžik zahlédnout jasnou kometu dříve, než odlétne provádět své rejdy na oblohu jižní. O jejích divadelních představeních nás přesvědčil nejen Jan Šafář v lednovém kole ČAM, ale i vítěz kola březnového, který se za ní vypravil až na vrcholky argentinských sopek. Tak nás Miloslav Druckmüller, neboť právě on je oním vítězem, ještě na chvíli vrátil do iontově-prachové reality kometárního světa.

Neobvyklý, pravidelný šestiúhelník (hexagon) vyfotografovala sonda Cassini na severním pólu obří planety Saturn. Z útvarů podobného tvaru jsou složeny i včelí plástve nebo zrcadla velkých dalekohledů.

Doslova fantastické obrázky, zachycující hvězdy v různých etapách jejich vývoje, fotografie mezihvězdného materiálu, černých děr, galaxií apod. vyslala na Zemi nová astronomická družice AKARI, provádějící výzkum vesmíru v oboru infračerveného záření.

Tato fotografie, která byla publikována před několika dny, byla pořízena dalekohledem o průměru 8 m na Gemini North Observatory. Přináší nový a pozoruhodně detailní pohled na supersonické projektily plynů a na brázdy, vytvořené při pronikání výtrysků přes oblaka molekulárního vodíku ve známé Mlhovině v Orionu (Orion Nebula). Pořízení této fotografie bylo možné díky novému systému adaptivní optiky s laserovou hvězdou, který umožňuje v reálném čase korigovat deformace obrazu, způsobené zemskou atmosférou.

Vyšlo nové číslo Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. Po mnoha letech je opět věnováno Měsíci, ale tentokrát z jiného hlediska: Miloš Boček detailně popisuje složení a vznik měsíčních hornin a ukazuje pozemské anortozity, bazalty, troktolity a peridotity, které se těm měsíčním poněkud podobají. Jako doplněk prezentujeme nově vytvořený model měsíčního kráteru Tycho a zkoušíme na základě jednoduchých energetických výpočtů odhadnout, co se tehdy při vzniku kráteru (dopadu planetky) asi dělo.

Ve středu 21. března 2007 uvolnila NASA unikátní snímky Slunce, pořízené mezinárodní kosmickou sluneční observatoří Hinode (dříve Solar B). Odhalila tak nečekané a dosud nikdy nepozorované detaily procesů na Slunci. Snímky ukázaly, že magnetické pole Slunce je mnohem neklidnější a dynamičtější než se předpokládalo.

Úkazy na obloze v týdnu od 26. března do 1. dubna 2007:

Astronomové objevili 7 menších ledových objektů Kuiperova pásu, které pravděpodobně vznikly před několika miliardami let při kosmické srážce Trpasličí planety 2003 EL61. Pravděpodobně jejich celkový počet dosáhne několika set možná i tisíc.

Kamera LORRI (Long Range Reco aissance Imager) na sondě New Horizons vyslala na Zemi úžasnou fotografii malé rudé skvrny (Little Red Spot) v atmosféře planety Jupiter, která byla vytvořena jako mozaika ze čtyř snímků 27. 2. 2007 pořízených ze vzdálenosti 3 milióny km. Rozlišení snímku je 15 km/pixel. Pro porovnání pozemní dalekohledy či družice na oběžné dráze kolem Země jsou málokdy schopny pořídit snímky s rozlišením lepším než 200 km/pixel.

Dne 18. 3. 2007 nastal další z celé řady již pozorovaných zákrytů hvězd trpasličí planetou Pluto. Tentokrát došlo k zákrytu slabé hvězdy (15 mag) a úkaz byl pozorovatelný ze západní části USA. Díky pozorovaným zákrytům se astronomům podařilo zjistit poměrně velké množství informací o tomto malém a vzdáleném světě. V dalším textu si připomeneme některé základní poznatky o Plutu, především o jeho atmosféře. Bude zajímavé tyto informace porovnat s údaji, které v roce 2015 získá americká sonda New Horizons, která byla vypuštěna v lednu 2006.

Vážení přátelé, letos nás v rekreačním středisku OÁZA čeká již osmnáctý ročník Dovolené s dalekohledem. Osada Pivoň, nad níž se nachází rekreační středisko, leží jen pár kilometrů za Mnichovem. Nejedná se sice o metropoli Bavorska, ale ti, kteří v tomto okamžiku vzpomněli na svůj (snad ne propadlý) cestovní pas, nejsou zcela mimo realitu. Akce se sice uskuteční u malé české vesničky Mnichov, ale Pivoň se nachází v oblasti Českého lesa a odtud je to do Spolkové republiky Německo, co by kamenem dohodil. Není tedy nijak obtížné vyjet si v rámci Dovolené s dalekohledem na výlet i k našim západním sousedům. Krásná příroda Českého lesa však jistě uspokojí i ty z vás, kteří se pěšky, na kole či autem vydají poznávat tento překrásný a turistikou ještě ne příliš zasažený kout naší země.