Projekt Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY) 2007 je příležitostí pro Český rozhlas Leonardo informovat veřejnost a zájemce o astronomii o naší nejbližší hvězdě – Slunci. Prostřednictvím pořadu Nebeský cestopis a článků v internetové rubrice „vesmír“ jsme prvním lednovým týdnem odstartovali Rok Slunce.

Vítězným snímek ČAM (Česká astrofotografie měsíce) za prosinec 2006 je snímek Martina Adamovského Slunce v H-alfa.

Na ra í obloze v souhvězdí Orla lze nalézt velmi jasnou kometu. Nyní má 1. hvězdou velikost, je vidět okem a mohla by se ještě zjasňovat. Kometa C/2006 P1 McNaught byla objevena 7. srpna 2006 R. H. McNaughtem (Austrálie) jako objekt 17,3 magnitudy.

V sobotu 6. ledna 2007 od 11 do 16 hodin probíhá v pražské ZOO program Tři králové. Součástí programu bude i pozorování astronomickým dalekohledem na vyhlídce u ledních medvědů, odborný výklad k pozorování a zodpovídání dotazů návštěvníků. Za jasného počasí pozorování Slunce (fotosféry i chromosféry), za zatažené oblohy pozorování pozemských dalekohledů. Zajišťuje Česká astronomická společnost ve spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS a firmou Supra Praha, s.r.o.

Velmi zajímavý objekt – bílý trpaslík s planetárním diskem s vysokým obsahem kovů – objevila skupina astronomů, jejímž vedoucím je Boris T. Gansicke (University of Warwick, Velká Británie). Tento pozorovaný objekt v mnohém vypovídá o tom, jaký bude konečný osud naší Sluneční soustavy.

Dlouho očekávaná a především připravovaná událost nastala 22. prosince 2006. V dopoledních hodinách podepsala z pověření prezidenta republiky a předsedy vlády ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová za českou stranu dohodu o vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) od 1.1.2007. Za ESO smlouvu podepsal zástupce generální ředitelky Thomas Wilson. Aktu se zúčastnili předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes, astronom z vyjednávacího týmu Petr Hadrava a také ředitel odboru vnějších vztahů ESO Claus Madsen. Smlouva musí být do 120 dní ratifikována oběma komorami parlamentu ČR. Tiskové prohlášení ČAS č.92.

Čeští astronomové objevili vzplanutí hvězdy v Perseovi. Hvězda označená jako GK Per takto vybuchuje přibližně jednou za tři roky, ale přesný okamžik se nedá předpovědět. Současné vzplanutí nastalo o tři čtvrtě roku dříve než vědci očekávali. První velice výrazné zjasnění bylo pozorováno již před 105 lety a hvězda byla tehdy vidět snadno i bez dalekohledu. Tiskové prohlášení ČAS č.91.

Rok 2007 byl vyhlášen Mezinárodním heliofyzikálním rokem (IHY 2007). Proto jsme se mu rozhodli věnovat hned náš první Nebeský cestopis roku 2007. Všechny příspěvky, které se během týdne od 1. do 5. ledna budou vysílat, se budou týkat naší nejbližší hvězdy – Slunce. Každý všední den v Dopoledni s Leonardem uslyšíte minimálně jeden příspěvek, někdy i dva a celý hodinový pořad pak v sobotu 6. ledna ve 20 hod.

Není mnoho planetek, které byly zblízka prozkoumány pomocí kosmických sond. Proto se astronomové snaží k jejich výzkumu využívat i další možnosti. Jednou z metod výzkumu těchto těles je využití radaru. „Obvyklé pozemní nástroje pro výzkum planetek vyžadují jasnou noční oblohu a výsledkem pozorování je fotografie, zachycující planetku jako bod,“ říká Steven Ostro, radioastronom z JPL. „Prostřednictvím radarové astronomie můžete provádět výzkum jak ve dne, tak i v noci, aniž bychom vypouštěli do vesmíru drahé přístroje, přičemž můžeme získat hodnotné informace o povrchu zkoumaných objektů.“

Chtěli byste o prázdninách podniknout cestu do vesmíru? Odhalit celou řadu jeho tajemství a zjistit o něm něco nového? Pokud vás láká noční nebe a vše co s ním souvisí, pak jsme tu právě pro vás!

Štefánikova hvězdárna v Praze zve na nový vánočně laděný pořad Mystérium hvězdy betlémské. Během 40 minut se s námi vydáte za poselstvím hvězdy Betlémské a pokusíme se poodhalit její tajemství. Pořad se je uváděn každou sobotu a neděli (také 25. a 26.12.) od 17.00 hod. a ve středu od 18.30 hod. Více informací na stránkách hvězdárny http://www.observatory.cz/ .

Komety mohou být něco víc než jen prostý konglomerát ledu, prachu a plynů. Některé mohou být zajímavým „oknem“ k poznání počátků naší Sluneční soustavy. Jiné mohly přinášet materiál nezbytný pro rozvoj života na naší Zemi.

Infračervený Spitzerův kosmický teleskop zřejmě zachytil světlo prvních objektů ve vesmíru. Potvrdilo se, že nepravidelně rozptýlené infračervené záření, jež přichází ze všech částí oblohy, vydávají objekty vzdálené více než 13 miliard světelných roků. Je to zřejmě světlo prvních objektů vznikajících na konci temné éry vesmíru, krátce po velkém třesku.

V noci z 15. na 16.prosince 2006 objevili na jihočeské Observatoři Kleť astronomové Miloš Tichý a Jana Tichá dosud neznámou planetku, která právě těsně míjela naší Zemi. Planetka, nyní známá pod mezinárodním označení 2006 XR4, byla objevena během svého nejtěsnějšího přiblížení k Zemi, kdy nás míjela o 0,004 astronomických jednotek, čili o necelých 600 tisíc kilometrů, to je jen o málo dál, než je od Země vzdálen Měsíc. Jedná se o jeden z nejtěsněji nás míjejících asteroidů objevených z Evropy. Velká většina takovýchto objevů totiž připadá na velké americké observatoře. Asteroid 2006 XR4 patří mezi vzácné planetky typu Apollo, jejichž dráha křižuje dráhu naší Země kolem Slunce. Cirkulář obsahující přesná měření a výpočet dráhy tohoto nového kleťského objevu vydala centrála pro planetky a komety při Mezinárodní astronomické unii.

Právě vyšlo letošní čtvrté číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 13 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis. Nyní pro nové předplatitele Hvězdářský kalendář 2007 zdarma! M. Prouza, J. Grygar: Letošní pohled na vesmír vloni II. P. Najser: Rodáci na odvrácené straně Měsíce P. Kulhánek: Magnetická pole ve sluneční soustavě II. M. Pauer: Chytře k Měsíci Z. Řehoř: Základy optických přístrojů IV.

Po pár dnech se opět vyjasnilo, a tak máme možnost se na vlastní oči (nikoliv jen díky fotografiím pořízeným družicemi a k dispozici na internetu) podívat na velkou sluneční skvrnu, která je vidět i očima, samozřejmě přes filtr. V těchto dnech se skvrna nachází již u pravého okraje slunečního kotouče a pozorovat ji bude možné ještě minimálně v následujících dvou dnech. Sluneční skvrnu v minulých dnech doprovázela mohutná erupční aktivita.

Rada ESO (Evropské jižní observatoře – European South Observatory) dala zelenou vypracování detailní studie Evropského extrémně velkého dalekohledu (EELT – European Extremely Large Telescope). Tato studie, na níž bylo uvolněno 57 miliónů euro, připraví během tří let veškeré podklady pro zahájení stavby obřího dalekohledu s objektivem o průměru kolem 40 m, který bude schopen pozorovat vesmír v oboru viditelného světla a infračerveného záření. Předpokládá se, že způsobí doslova revoluci ve výzkumu vesmíru.

Malá otevřená hvězdokupa Pismis 24 leží v centru velké emisní mlhoviny NGC 6357 v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Od Země je vzdálena přibližně 8000 světelných let. Některé hvězdy této hvězdokupy jsou mimořádně hmotné a produkují intenzivní ultrafialové záření.

Poprvé se podařilo změřit rychlost rotace černé díry. Ta se otočí 950krát za sekundu, tj. 98% maximální možné rychlosti, jakou mohou černé díry rotovat.

Fotografie publikované NASA zřetelně odhalují nové sedimenty, viditelné v oblasti dvou roklí na Marsu, které naznačují, že zde voda unášela sedimenty během posledních sedmi let. „Tato pozorování poskytují doposud nejpádnější důkazy o tom, že kapalná voda může i dnes příležitostně téci po povrchu Marsu,“ říká Michael Meyer, vedoucí skupiny vědců NASA, zabývajících se výzkumem Marsu.

Astronomové NASA v Johnson Space Center (Houston) objevili organický materiál, který se zformoval v odlehlých částech mladé Sluneční soustavy, jenž se uchoval v unikátních meteoritech. K výzkumu byly použity tzv. uhlíkaté chondrity, nalezené v oblasti kanadského jezera Tagish Lake. Tento vzácný typ meteoritů je bohatý na organické (uhlíkaté) sloučeniny.

Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji udělila cenu Praemium Bohemiae 2006 za rozvoj vědních oborů v oborech matematika a fyzika RNDr. Zdeňkovi Ceplechovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Na cenu nominují a na výběru laureátů ceny se podílejí naše nejvýznamnější vědecké instituce: Akademie věd ČR, Učená společnost ČR a Česká konference rektorů. Zdeněk Ceplecha je zakladatelem známé středoevropské bolidové sítě, dnes nejdéle fungující bolidové sítě na světě. Nejznámějším úspěchem Ceplechova týmu byl záznam mimořádně jasného bolidu dne 7. dubna 1959 a následné nalezení meteoritů Příbram. Vzácný nález je uchováván v Národním museu. Tisková zpráva AsU AV ČR