feed info

2,896 článků z blog.kosmonautix.cz

Sluneční štít Dalekohledu Jamese Webba prošel zkouškou, která je nezbytná k vypuštění celé unikátní observatoře na jaře roku 2021. Technici a inženýři rozložili a napnuli každou z pěti vrstev, které tvoří sluneční štít teleskopu. Dostali jej tak do stejné pozice, ve které bude pracovat zhruba milion a půl kilometrů od Země. „Vůbec poprvé byl sluneční štít rozložen a napnut pomocí palubní elektroniky a navíc i s připojenou teleskopovou částí. Rozložený štít je vizuálně ohromující a jeho splnění byla výzva,“ přiznává James Cooper, manažer slunečního štítu JWST z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.


Středa 23. října 2019


Bylo 23. října roku 2009, hodiny ukazovaly 15:36 SELČ, když instalátor na našem hostingu dokončil vytváření souborů pro diskusní fórum o kosmonautice, které sídlilo na adrese vesmir.thos.cz. Fórum se otevřelo světu, ale ještě nikdo o něm nevěděl. teprve až další dny, týdny a měsíce rozhodly o tom, že projekt přežije a nezanikne. Registrovalo se na něm stále více lidí, kteří diskutovali o kosmonautice a i když počet lidí rostl, v drtivé většině případů se mu vyhýbaly flamewary a jiné nešvary známé z jiných internetových diskusí. Po několika letech jsme se přesunuli na doménu kosmonautix.cz a nejaktivnější uživatelé fóra pak vytvořili redakci nově vzniklého blogu. Fórum je však mimořádně důležité i dnes - nejen symbolicky tím, že to všechno odstartovalo, ale i prakticky - právě z něj se rekrutují noví autoři naší redakce a z fóra navíc při tvorbě článků často čerpáme. Dnes, po deseti letech od pomyslného startovního výstřelu jsme se dostali někam, o čem jsme na začátku nesnili ani omylem. A moc rádi bychom pozvali všechny členy naší skvělé komunity na narozeninový živý přenos.

V minulém dílu našeho seriálu popisujícího aktuální dění kolem příprav kosmické stanice Gateway, která bude vybudována na oběžné dráze Měsíce, jsme si připomněli, že po pohonném a energetickém modulu PPE (Power and Propulsion Element) byly zahájeny výrobní práce i na obytném modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost). Dnešní díl bude zaměřen na první pilotovanou misi na stanici. Start čtyřčlenné kosmické expedice Artemis III je plánován na srpen 2024.


Úterý 22. října 2019


Raketa Electron je v současné době hlavním hráčem na poli malých raket, které doručují lehké družice na nízkou oběžnou dráhu. Firma Rocket Lab nedávno oznámila, že se bude snažit o znovupoužitelnost prvních stupňů a tím inovace zdaleka nekončí. Podle aktuálního prohlášení firma cílí i na střední, geostacionární a dokonce i lunární oběžnou dráhu. Firma totiž na Mezinárodním astronautickém kongresu odtajnila své plány na rozšíření dosahu svých misí díky družicové platformě Photon, o které jsme na našem webu již psali. Raketa Electron funguje necelé dva roky a firma RocketLab se evidentně nechce spokojit s dosaženými výsledky. Střední, geostacionární i lunární oběžná dráha mají být dalšími cíli pro malé družice. Společnost chce schopnosti rakety Electron zkombinovat s družicovou platformou Photon, ke kterým má přibýt i vyhrazený dodatečný raketový stupeň. S jeho pomocí by měly být dosažitelné i natolik exkluzivní dráhy jako je NRHO (Near Rectilinear Halo Orbit - dráha stanice Gateway), nebo librační centra L1 a L2 soustavy Země-Měsíc. I větší náklady by se tak mohly dostat do cislunárního prostoru včetně geostacionární dráhy.

V Americe bylo krátce po půlnoci 15. listopadu 1995 a Moskva se již začala pomalu probouzet, když se začalo odehrávat závěrečné dějství orbitálního baletu, během nějž se měl raketoplán Atlantis již podruhé připojit k ruské stanici Mir. Americký stroj se v tu dobu nacházel zhruba 15 km za stanicí a jeho posádka navázala spojení s palubou Miru. V půl sedmé ráno moskevského času se vzdálenost začala snižovat a současně posádka Atlantisu přemístila robotickou paži do polohy, kde nepřekážela nadcházejícímu spojení. Současně měla kamera na „lokti“ paže zprostředkovávat boční pohled na proces spojování DM a stykovacího uzlu modulu Kristall. V 8:04 se Atlantis nacházel ve vzdálenosti necelých 100 metrů přímo pod Mirem a Ken Cameron převzal řízení raketoplánu čistě do svých rukou. Oproti Hootu Gibsonovi měl Cameron poměrně mizerný výhled, protože mu v něm bránil dokovací modul. Tím pádem musel velitel STS-74 vzít zavděk pohledem na monitor, kam byl přenášen záběr z kamer umístěných jak uvnitř DM, tak na jeho povrchu a také z kamery na robotické paži. Navíc byl připraven příruční laserový dálkoměr, jehož paprsek měl odrážen od reflektorů na Kristallu. Když oba stroje dělila vzdálenost přibližně 54 metrů, Cameron Atlantis zabrzdil a po čtvrthodině posledních prověrek obdržel od řídicího střediska definitivní bene. Bylo 9:27:34 moskevského času, když se stykovací uzel APAS na DM dotknul svého protějšku na Kristallu. Už podruhé bylo na orbitální dráze vytvořeno gigantické soulodí o hmotnosti přes 200 tun…


Pondělí 21. října 2019


Společnosti Aerojet Rocketdyne a Firefly Aerospace společně oznámily spolupráci, která umožní využít možnosti obou firem, aby mohly poskytnout flexibilní, udržitelná a vysoce konkurenceschopní řešení pro přístup do kosmického prostoru. Společně se chtějí zaměřit na rostoucí trh s malými a středně velkými družicemi - ať už na nízkou či geostacionární dráhu Země, ale i k Měsíci. Firelfly do společného úsilí věnuje rodinu svých raket a chystané kosmické služby, Aerojet Rocketdyne přidá zkušenosti s vývojem pohonných systémů, pokročilými výrobními procesy, či pojištěním mise pro komerční, průzkumné a vládní mise.

V krátkém časovém sledu se Evropské kosmické agentuře sešly přesuny dvou atraktivních vědeckých misí na kosmodromy, odkud se vydají do kosmického prostoru. Zatímco Cheops, který bude studovat již objevené exoplanety, již dorazil do jihoamerického Kourou, Solar Orbiter zatím na svůj přesun na Floridu čeká. Transport dokončené vědecké sondy z Evropy na kosmodrom je pokaždé velkou a významnou událostí. Jedná se o jednoznačný důkaz, že zevrubné zkoušky, které sonda podstoupila v uplynulých měsících neobjevily žádnou závadu. Jde o potvrzení, že všechny systémy byly správně sestaveny a v kosmickém prostoru budou fungovat tak, jak mají.


Neděle 20. října 2019


Docela nedávno jsme publikovali článek o indických vesmírných start-upech. Tento článek se na jejich problematiku dívá trochu z jiného úhlu, z pohledu velkého deníku - Times of India. Rostoucí požadavky na malé a relativně levné satelity povzbudily řadu nových start-upů ke zkoumání oblastí, které byly v Indii doposud doménou státních institucí. Nyní v sektoru vesmírných technologií existuje 15 až 20 start-upů -  před lety jich bylo jen pár. Tyto společnosti pracují na řadě řešení, aby náklad i starty byly více ekonomicky příznivé, a také na zlepšení satelitní komunikace. Některé z nich jsou zaměřeny na vývoj pokročilých pohonných systémů. Podle údajů skupiny Tracxn, která provádí průzkumy trhu, se zaposlední tři roky zvýšil tok kapitálu do těchto indických start-upů třikrát. Jen za devět měsíců roku 2019 potom dosáhl 4 mil. USD.

Týden utekl jako voda a je proto čas, zakousnout k obědu nedělní Kosmotýdeník. Dnes se v pravidelném souhrnu událostí uplynulého týdne podíváme, jak dorazila první dokončená kompozitní kostra raketoplánu Dream Chaseru. Kdy bude raketoplán dokončen a kdy poletí poprvé ke stanici, se dozvíte v hlavním tématu. Podiváme se však také na parádní fotografie z historicky prvního výstupu dvou žen do volného prostoru, anebo na fotografie operací s Pathfinderem rakety SLS. Nevynecháme ani další tradiční rubriky a nově představené skafandry. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.


Sobota 19. října 2019


Ve čtvrtek 17. října v 17:21 SELČ odstartovala z kosmodromu Si-čchang raketa Dlouhý pochod 3B/G2, která nesla utajenou družici TJSW-4 (Tongxin Jishu Shiyan Weixing - českou transkripcí Tchung-sin Ťi-šu Š'-jen Wej-sing). U aktuálního startu však není k dispozici mnoho informací o vynášeném nákladu. Když 12. září 2015 odstartovala družice TJSW-1, tvrdily čínské úřady, že tato nová družice bude umístěna na geostacionární dráze, kde má zkoušet nové komunikační technologie. Konkrétně se mělo jednat o zkoušky v pásmu Ka a na širokopásmovou komunikaci na frekvencích 27 a 40 GHz.

Je dost dobře možné, že o japonské družici Tsubame alias SLATS (Super Low Altitude Test Satellite) většina našich čtenářů nikdy neslyšela. Zmínili jsme se o ní vlastně jen v Kosmotýdeníku, když startovala. Jelikož však byla vpravdě výjimečná, věnujeme jí samostatný článek alespoň nyní, kdy byla její mise oficiálně ukončena. Jejím úkolem bylo prověřit, zda dokáže pracovat na supernízké oběžné dráze kolem Země. Při své misi testovala kameru pro snímkování Země a iontovým pohonem bojovala proti silnému odporu zbytků atmosféry ve výšce pouhých 181 kilometrů.


Pátek 18. října 2019


Dnes ve 13:50 našeho času by měl začít 221. výstup do volného prostoru určený ke stavbě a údržbě ISS. Přesto bude unikátní v tom, že se na něj vydají Christina Koch a Jessica Meir. Ještě nikdy nebyla na kosmické vycházce čistě ženská dvojice. Obě astronautky se dobře znají - obě totiž vzešly z výběru nových astronautů v roce 2013. V rámci zhruba šest hodin dlouhého výstupu bude na obě ženy čekat neplánovaná oprava - výměna zhruba stokilové jednotky BCDU, která se stará o nabíjení a vybíjení palubních akumulátorů a která před pár dny přestala fungovat. NASA TV začne vysílat už ve 12:30 a její přenos najdete v tomto článku.

Před pár dny jsme Vám přinesli článek o nových amerických skafandrech xEMU, které mají astronauti v rámci programu Artemis nosit při výstupech do volného prostoru - třeba na lunární povrch. Ale kosmonautika zná dva typy skafandrů, které se dají označit jako lehké a těžké. Skafandr xEMU je určen k výstupům do volného prostoru a proto se řadí do kategorie těžkých skafandrů. Naopak skafandry patřící mezi lehké nejsou určeny k tomu, aby v nich lidé vystupovali do volného prostoru. Jejich úkolem je zajistit posádce bezpečné prostředí v případě nečekaných událostí během startu či přistání kosmické lodě. Astronauti létající v lodi Orion by měli poznat pokrok i v tomto směru. NASA totiž představila lehké skafandry určené právě pro start a přistání nové americké kosmické lodě.


Čtvrtek 17. října 2019


Koncem srpna jsme informovali o tom, že společnost SpaceX přišla o zakázku na vynesení komunikační družice Ovzon-3, která měla startovat ve 4Q roku 2020 na Falconu Heavy přímo na geostacionární dráhu. 13. října uveřejnil Rich Smith na serveru investičního poradenství The Motley Fool svou úvahu o tom, co asi vedlo švédský start-up Ovzon AB ke změně a o tom, co asi je za nabídkou Arianespace. Ovzon-3 je telekomunikační satelit třídy Legion o hmotnosti 1 500 kg, který od července 2019 staví společnost Maxar Technologies. Ovzon AB tuto změnu oznámila ve své finanční zprávě za první polovinu roku 2019. Původně oznámený start se SpaceX měl stát 90 mil. USD, cena startu s Ariane-5ECA nebyla zveřejněna.

Doslova maraton výstupů z Mezinárodní kosmické stanice se svého harmonogramu držel během prvních dvou výstupů. Třetí kosmická procházka plánovaná na středu 16. října, byla dočasně zrušena a místo ní by měl ještě v tomto týdnu proběhnout jiný výstup do volného prostoru. Má se jednat o první čistě ženskou kosmickou vycházku - ta měla podle nedávných plánů proběhnout až 21. října, ale situace v posledních dnech tak trochu překopala plány. Nejbližší výstup totiž bude reagovat na nečekanou komplikaci - úkolem obou žen bude obnovit fungování systému, který se nepodařilo oživit po instalaci nových akumulátorů při prvních dvou výstupech.


Středa 16. října 2019