feed info

983 článků z Vesmír

O CRISPR/Cas píšeme ve Vesmíru čím dál častěji. Systém sestávající z enzymu štěpícího DNA a z molekul RNA, které ho navádějí k cíli, přirozeně využívají bakterie a archea v ochraně proti virům. Skutečnou slávu však zažívá až jeho lidmi upravená verze – mocný nástroj pro cílenou editaci genomu. Je to objev nobelovských parametrů. V souvislosti s ním se proslavili především vedoucí příslušných výzkumných týmů: Jennifer Doudnaová, Emmanuelle Charpentierová, Feng Zhang a Virginijus Šikšnys. Ale významnou roli v tomto příběhu hraje i český rodák Martin Jínek, mimo jiné první autor jednoho z klíčových článků v Science.

Nekoordinované trhavé pohyby těla a snížení mentálních schopností. Tak vypadá dědičné onemocnění mozku, známé jako Huntingtonova choroba. Je vzácné, v populaci se vyskytuje u 7 ze 100 000 lidí. Na rozdíl od jiných neurodegenerativních onemocnění, jako Alzheimerova a Parkinsonova choroba, jde o mutaci jediného genu, kódujícího bílkovinu huntingtin. Kde přesně huntingtin v těle působí, dosud nevíme, jsme ale na stopě metodě, jak tuto nemoc porazit geneticky.

Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i vzhled polokoule odvrácené. Odborníci čekali podobný vzhled lunárního světa jako na straně přivrácené, ale Měsíc svou zásadní odlišností překvapil. A nepřestává s novými podněty k výzkumu ani dnes.

Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke vzniku největších sesuvů na Zemi, které tvoří jedny z největších morfologických tvarů vzniklých při jedné události. Jde především o kolapsy kontinentálních svahů či vulkánů. Velikosti těchto obřích sesuvů si nezadají s největšími sesuvy nalezenými na Marsu a mohou dosáhnout délky stovek kilometrů a objemu i tisíců km3.

„Sesuvem půdy“ se mnohdy nesprávně označují různé typy svahových deformací. Vyvolávají vesměs negativní emoce, protože jsou zmiňovány téměř výhradně v případech, kdy ničivým způsobem zasáhnou lidskou společnost. Škody, které působí, jsou hlavním motivem jejich výzkumu a na první pohled převládají nad jejich možným pozitivním významem. Pokud však ustoupíme z našeho antropocentrického posuzování světa, zjistíme, že i svahové deformace mají své důležité místo v přírodě a krajině.