feed info

3,461 článků z Vesmír

Kdo si hraje, nezlobí

eště donedávna jsme měli zato, že jen lidská mláďata jsou schopna předávat si vlastní kulturu, do jisté míry nezávislou na kultuře dospělých. Zoologická pozorování však tento předpoklad odsouvají do polohy omylů. Vypadá to, že šimpanzí mláďata mají tuto schopnost podobně rozvinutou. Přinejmenším si hrají s panenkami a láskyplně se o ně starají, což...

Počítat jako staro-Egypťan

aždoročně přiláká Egypt davy obdivovatelů velkolepé starověké kultury. Za mohutnými pyramidami, tajemnými sfingami, bohatě zdobenými stěnami a sloupy hustě popsanými hieroglyfy ale málokdo vidí tehdejší děti, které se musely po tisíciletí učit dovednostem svých předků. Dovednostem, umožňujícím existenci této obdivuhodné civilizace. Představa jaké to bylo,...

Dohoda

dybyste chtěli vědět jak se jmenuju, tak to teda neřeknu. Někdo by pak mohl všechno, o čem tady píšu, považovat za špatnou věc a mohl by si třeba myslet, že to zasluhuje trest a že takový, co takhle uvažujou, je třeba nějak trestat. Třeba například dát do vězení nebo nějakýho ústavu a tak. Toto ale,... Čtěte dále → Příspěvek Dohoda pochází z...

Nejvzácnější orchidej Evropy „vstala z mrtvých“

istorii téměř detektivní má za sebou azorský druh vstavače – vemeníku Platanthera azorica – nejvzácnější orchideje Evropy. Kolik druhů vstavačů vemeníků roste na Azorách? Jeden nebo dva? Pro odpověď na  tuto otázku se vydávali vědci pod vedením botanika Richarda Batemana z Royal Botanic Gardens Kew do hor devíti azorských ostrovů. Azorskou flóru popsal ve větší...


Úterý 14. října 2014


U Benešova stále leží až dvoukilové vzácné meteority

sm velkých kusů meteoritů leží na převážně zalesněných svazích vrchu Chlum u Benešova. Už 23 roky. Zatím je nikdo nenašel. Jejich vědecká hodnota významně vzrostla ve chvíli, kdy se českým astronomům pod vedením Pavla Spurného z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově podařilo nalézt menší meteority, pocházející ze stejné události. Stalo se tak dvacet...


Pondělí 13. října 2014


Fiasko vesmírné kočky

ude padesátkrát jasnější než Halleyova kometa. Sedmkrát jasnější než Měsíc.“ Těmito slovy světové noviny roku 1973 zvěstovaly přílet komety Kohoutek, objevené spolužákem autora tohoto článku, astronomem Lubošem Kohoutkem. Tehdy se ovšem žádný zázrak nekonal, kometa století zklamala očekávání stejně, jako se to stalo přesně o 40 let později kometě ISON....


Pátek 10. října 2014


Válka názorů

usko-ukrajinská krize otevřela staré rány a odhalila vzájemnou skrytou nevraživost Rusů a Ukrajinců. Ukázala ale i to, že konflikt dalece přesahuje hranice obou zemí. A odkryla dosud nepovšimnutý obdiv značné části Čechů k ruskému myšlení a způsobu vládnutí. Kde jsou kořeny toho všeho? Autor: Vladislav Šolc (*1972), je diplomovaný jungovský analytik, klinický...


Středa 8. října 2014


Noční můra z Benešova

oc se změnila v den, když oblohu nad středočeským Benešovem rozzářil obrovský záblesk světla. Psal se 7. květen 1991 a málokdo z těch, kdo byli jevem fascinováni, si uvědomil, že právě sleduje start vědeckého závodu. Přímo marathonu. Poběží se dalších 23 let. Naše současnost je obdobím, které nás od události dělí propastí 23,5 roku a... Čtěte dále...

Nobelova cena za překonání limitů optického mikroskopu

obelovu cenu za chemii pro rok 2014 získali Eric Betzig, Stefan W. Hell, William E. Moerner za vývoj fluorescenční mikroskopie se superjemným rozlišením, která optickému mikroskopu umožnila spatřit viry, jednotlivé molekuly bílkovin a další objekty menší než 0,2  mikrometru.  Titulní foto: Dendrity nervové buňky v mozku živé myši. snímek pořízený pomocí STED...


Úterý 7. října 2014


Nobelova cena za „modré světlo“

obelovu cenu za fyziku pro rok 2014 dostali tři Japonci: Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Šuji Nakamura. Přinesli světu modré, a tak vlastně i bílé světlo.   Letošní nobelovka za fyziku je oceněním za vynález světlených diod vydávajících modré světlo, který umožnil posléze vývoj úsporného a účinného zdroje bílého světla. Modré „ledky“ umožňují nahradit...


Pondělí 6. října 2014


Tajemství jitrocele

ovněž obyčejný jitrocel kopinatý má svá tajemství. Donedávna k nim patřily některé aspekty jeho spojenectví s houbami čili mykorrhizy. Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) se chrání proti škůdcům produkcí katalpolu. Tato látka patří chemicky mezi glykosidy a byla poprvé objevena u hluchavkovitých katalp (Catalpa). Katalpol však syntetizují i mnohé další...


Čtvrtek 2. října 2014


Psycholog: Bude mě zajímat myšlenka

ž vás bude vybírat pro simulovaný let, bude k tomu přistupovat se stejnou zodpovědností, s jakou pomáhá vybírat reálné kosmonauty. Psycholog Radvan Bahbouh se účastnil projektu Mars 500, při němž se svým týmem vyhodnocoval vztahy v posádce dobrovolníků, kteří byli více než 1,5 roku zavřeni v kokpitu rakety, která zdánlivě letěla na Mars a zpět.... Čtěte dále...


Středa 1. října 2014


Skryté kouzlo pařezin

astala po sto letech výsadby lesních plantáží renesance pařezin? Biologové by si jejich návrat přáli kvůli většímu bohatství druhů v tomto typu lesa, pro majitele začíná být ekonomicky zajímavá těžba palivového dřeva. Veřejnost se zatím prvním pokusům brání. V minulosti pravděpodobně pokrývaly podstatnou část našeho území, vyskytovaly se všude tam, kde...

VIDEO: Co tví kamarádi nezažijí…

en holek a kluků na celém světě – letět do vesmíru – se už brzy splní pěti z vás. Možná, že právě ty, kdo teď čteš tyto řádky, usedneš do rakety, která v simulovaném letu poletí ke kometě. Jaké to ale bude? Co mě čeká? Pokud jste někdy četli o přípravě kosmonautů na vesmírnou misi,... Čtěte dále → Příspěvek VIDEO: Co tví kamarádi...


Úterý 30. září 2014


J. Grygar: Kosmonaut má být zvídavý

edním ze tří odborných porotců, kteří budou číst vaše přihlášky a vybere třicet semifinalistů, kteří se s odbornou porotou osobně potkají, je astrofyzik Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Vaši rodiče ho znají zejména jako vědce, ale vy ho poznáte i jako člověka, který – jak svědčí snímek – když se mluví o stavu... Čtěte dále...


Středa 24. září 2014


Vybráno místo přistání na kometě

 polovině srpna letošního roku vědci vybrali celkem pět míst na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kde by mohl přistát modul Philae sondy Rosetta. Přednost měly oblasti s dostatkem slunečního záření, které nebyly příliš kamenité, dostatečně rovné a dalo se z nich dobře komunikovat s Rosettou. Nakonec padla volba na oblast označenou písmenem „J“.   Více...


Úterý 23. září 2014


Monumentum aere perenius: Pocta Emilu Kolbenovi

mil Kolben, jeden z nejvýznamnějších českých elektrotechniků a průmyslníků, zakladatel továrny Kolben a ČKD (Českomoravská-Kolben-Daněk) se v září 2014 dočkal svého pomníku. Ve Vysočanech, nedaleko ruiny někdejších slavných a prosperujících závodů. Ve stejném roce 1889, během něhož byla v Paříži dokončena Eiffelova věž, německý hrabě Ferdinand von...


Čtvrtek 18. září 2014


Vlk se vrátil. Přežije v Čechách?

arození tří vlčat v v lokalitě bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko znamená jediné: Velká naděje se změnila v jistotu. Vlk se sem vrátil po třech stovkách let. Dokáže však stát vlčí populaci ochránit? A jak vlastně realizovat ochranu živočicha, jehož se člověk tolik bojí? Jako součást odpovědi nabízíme několik pohledů z historie, biologie a...


Úterý 16. září 2014


Anketa: Úkoly pro RVVI v novém složení

láda na svém zasedání 11. září schválila jmenování devíti nových členů do Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rada je tak po zemětřesení ze začátku července opět kompletní. Vesmír se zeptal několika osobností české vědy, co by mohla a měla RVVI v novém obsazení dokázat. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. rektor Univerzity Karlovy Domnívám se, že jde...


Pondělí 15. září 2014


Lovce bouřek nežene jen adrenalin

ástup čela bouře a toho nejhoršího s ním spojeného byl bohužel rychlejší, než jsme čekali. Jak jsme vyjeli zpět na silnici, po prvních pár stech metrech nás zastihl prudký náraz větru a velmi silný déšť. Přes silnici během chvíle začaly létat kusy větví a všude ležela spousta úlomků ze stromů. Cesta k plánovanému úkrytu se tak... Čtěte dále →...


Úterý 9. září 2014


Hmyz by nás měl zajímat

ědec za život neudělá mnoho objevů, které by opravdu stály za řeč. Na tenhle jsem pyšný,“ říká molekulární genetik Marek Jindra o svém posledním „zářezu“. Během pobytu v Austrálii odhalil nejen dlouhá léta marně hledaný receptor pro hmyzí hormon řídící metamorfózu, ale také srovnával s podmínkami pro vědu v Česku vědcům. Závěr? „U nás jsou...

BioLib.cz – encyklopedie života, na které se můžete podílet i vy

okoušeli jste se někdy na internetu zjistit, co jste potkali v přírodě za živočicha či rostlinu? Nebo jste chtěli najít, co za druh se skrývá pod latinským či českým druhovým názvem, na který jste narazili v literatuře? Možná jste se při tom dostali i na stránky BioLib.cz. BioLib (zkratka od „biologické knihovny“) vznikl před více... Čtěte dále →...


Pondělí 8. září 2014


„Židé jsou vši v kožichu německé vědy…“

ebevraždy, smrt v lodžském ghettu, v Terezíně, Osvětimi, poprava. Osudy čtyřiceti šesti vědců a vysokoškolských pedagogů židovského původu, kteří žili a působili v českých zemích a na prahu či v průběhu 2. světové války zemřeli násilnou smrtí, mapuje kniha Disappeared Science. Její editor Antonín Kostlán přibližuje v článku pro vesmir.cz dobové...


Čtvrtek 4. září 2014


Jak se střílí na kometu

esmír je skutečně velký. Je těžké si představit jen tu ohromnou prázdnotu, a teď si navíc představte, že se ve vesmíru vše hýbe. A to opravdu hodně rychle. Není proto vůbec jednoduché zacílit a trefit kometu vzdálenou stovky milionů kilometrů od Země, letící jinou rychlostí, po jiné dráze v prostředí, které na nikoho nečeká, nikoho nešetří a... Čtěte...