Když v únoru letošního roku publikoval časopis České botanické společnosti Preslia výsledky studie diverzity suchých trávníků střední a východní Evropy, vedené rakouským botanikem Wolfgangem Willnerem, asi jen málokdo mimo úzký obor fytocenologie a další pravidelné čtenáře časopisu si toho všiml. Studie přitom svým způsobem završuje posun v chápání...

Povrch naší planety je v neustálém pohybu. Nemáme však na mysli rotaci Země ani slapové pohyby vyvolané přitažlivostí okolních nebeských těles, ale pohyb litosférických desek. Ty se po povrchu zeměkoule posunují v důsledku zemské gravitace a cirkulace roztavených hmot v hloubkách stovek kilometrů pod zemským povrchem.

Na výživě obyvatel v USA, Indii i Číně se stále větší měrou podílejí geneticky modifikované potraviny, zatímco Evropa je ke GMO velmi zdrženlivá. Debatuje se nejen o případných hrozbách GMO, ale i o tom, co to vlastně vůbec je. Lze například za genetickou modifikaci považovat rostlinu změněnou technologií CRISPR/Cas9, do níž nebyl vnesen žádný nový gen, bylo...

Už dávno minuly doby, kdy byly mapy posety nápisy hic sunt leones a lákaly dobrodruhy. Přesto dnes stále existují neprobádaná území, jejichž průzkum může vést k velkým objevům. Příkladem jsou nedávné objevy v mayské oblasti, které nám přinášejí úplně nový pohled na mayskou předkolumbovskou kulturu. Mayská džungle vydává své dlouho ukrývané poklady a vědci...

Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím otevřené zásadní otázky současné astrofyziky a kosmologie? To je jen malý zlomek dotazů, kterým čelil v Praze v květnu host navýsost vzácný: americký fyzik Kip S. Thorne, který v roce 2017 získal Nobelovu cenu za fyziku za detekci...

Každý rok zkonzumujeme okolo 45 000 tun aspirinu, léku, od jehož uvedení na trh uplynulo již hodně přes sto let (patentován byl 6. března 1899 v Německu). Za tu dobu se stal jedním z nejrozšířenějších světových léčiv. Jeho aktivní složka, kyselina acetylsalicylová, je odvozena od kyseliny salicylové (obr. 1). Oproti ní má ale menší nežádoucí účinky na lidský...

Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky hromadných vymírání. Nebyla sice nejhorší co do procenta vymřelých druhů, ale došlo k ní relativně nedávno, padli jí za oběť dinosauři a mediální pozornost rozhodně podněcuje i jeden z původců kataklyzmatu –...

Cerebrální organoidy, nebo také „minimozečky“, jsou trojrozměrné kuličky vypěstované v laboratoři z lidských pluripotentních kmenových buněk, které v průběhu svého růstu poměrně dobře rekapitulují vývoj a organizaci lidského mozku. Slouží jako model pro studium neurologického vývoje a procesů vzniku chorob, které jsou pro lidský nervový systém jedinečné.

Jak vyplývá ze zachovaných dokladů, před 150 lety, 17. února 1869, vytvořil Dimitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) první verzi své periodické tabulky. Pro onemocnění autora přednesl o tom 6. března zprávu Ruské akademii věd profesor Nikolaj Alexandrovič Menšutkin a téhož roku se objevily publikace v odborných časopisech v ruštině a v němčině. Od té doby je...

Velké firmy máme ze zvyku zařazené jako původce environmentálních škod, kterým je potřeba vymezit přísné mantinely. Ale teď se samy zároveň stávají důležitou součástí řešení. Může jeden z velkých, a přitom nenápadných fenoménů současné ekonomiky přispět také k péči o českou krajinu?