Americkým nákladním lodím trvá několik dní, než se dostanou k ISS. Robotický Progress se třemi tunami nákladu na palubě to včera zvládl za méně než čtyři hodiny.

…aneb Souboj titánů v reálu.

Letci na pavučinách nevyužívají jenom vítr. Vycítí elektrická pole v atmosféře a s jejich pomocí létají i za bezvětří či špatného počasí. O smyslech živočichů se ještě máme co učit.

Kanadští vědci na stopě vývojových změn v ptačím mozku, které přispěly ke kognitivním schopnostem nejpopulárnějšího ptačího řádu – papoušků.

Britští kvantoví inženýři postavili kvantový nanogenerátor náhodných čísel, který by mohl rozpoutat revoluci v zabezpečení elektronických zařízení a online komunikace.

Přírodní zlato je krásně zlaté a také hodně odolné. Mikrokrystaly z pece indického týmu jsou ale ještě více zlaté a ještě odolnější. Neporadí si s nimi ani rtuť, ani hyperkoncetrovaná lučavka královská.

Systém tří mrtvých hvězd je pozoruhodnou vesmírnou laboratoří. Nedávno v ní otestovali obecnou relativitu a silný princip ekvivalence. Einstein prošel se ctí.

Extra porce testosteronu dělá z mužů „zvířata“ a snadný cíl marketingu.

Americký rentgenový teleskop NuSTAR odhalil nejzářivější, nejmasivnější a vůbec nejvíc sexy hvězdu do vzdálenosti 10 tisíc světelných let, čili (dvoj)hvězdu Eta Carinae, jako zdroj kosmického záření. Je to pořádná kosmická pecka.

…aneb Představuje se „Timův napodobitel“

Převratná technologie ručního laseru pro zapalování plakátů, vlasů a oblečení nepřátel režimu, případně strategických objektů a palivových nádrží vojenských protivníků? Anebo pěkná science fiction, která má naštvat Pentagon?

…aneb Jurský svět to má špatně

Potřebujete se skrýt před zvědavými zraky infračervených kamer? Ať už z jakéhokoliv důvodu? Nový nanomateriál z černého křemíku vylepšeného stříbrem to zařídí snadno a relativně levně.

Technologie jako od MacGyvera velice usnadňuje detekci a první analýzu použitého jedu v případě útoku chemickou zbraní. Zařízení je snadno přenosné, levné, odolné a v případě potřeby ho postaví prakticky každý.

Většinou se o včelách píše oslavně. Jak jsou chytré, jak umí počítat i značit si již navštívené květy. V poslední době nás rmoutí jejich choroby, většinou s představou, že bez opylení nebude úroda.

Dávno zaniklá sonda Cassini opět vlétla do headlinů médií po celém světě. Její přístroje detekovaly velké organické molekuly, které pocházejí z hlubin pod ledovým příkrovem měsíce Enceladu. Jakpak tam asi vznikly?

Jmenoval se Clark Stanley, ale říkal si Chřestýší král (Rattlesnake king). Narodil se v roce 1854 v texaském městě Abilene a mezi čtrnáctým až jednadvacátým rokem se věnoval kariéře honáka dobytka. Za mezník svého života považoval jaro roku 1879, kdy se s otcovým přítelem vydal do arizonské vesnice Walpi, aby mohl sledovat hadí tanec indiánů kmene Moki (dnes Hopi).

Německý stellarátor si připisuje jeden úspěch za druhým. Podaří se mu předběhnout klasické tokamaky, jejichž vývoj doprovází řada obtíží a komplikací?

Trochu podrobněji o tom, co může čekat civilizaci ve velmi vzdálené budoucnosti stále rychleji se rozpínajícího vesmíru.

Američtí vědci popsali metodu chemické syntézy ekologického polyesteru s vlastnostmi zajímavými pro komerční využití. Mikroorganizmy ho umí produkovat možná již nějakou tu miliardu let, jenže z našeho pohledu jim to jde pomalu a neefektivně.

Rozpínání vesmíru se nejspíše zrychluje kvůli temné energii. Pokud se to nezmění, tak se vesmír roztáhne natolik, že budoucí civilizace ztratí kontakt s okolním vesmírem. Jestli budou mít dost kuráže, tak se na to mohou připravit a udělat si zásobu hvězd na horší časy.

Rozsáhlý výzkum prokázal, že v mozcích atrofovaných Alzheimerovou nemocí sídlí podstatně více herpesvirů než v mozcích bez příznačných amyloidních plaků a neurofibrilárních šmodrchanců.

…aneb Slavnostní událost v pražském DinoParku

Materiáloví vědci z Walesu vyvinuli převratný systém, který monitoruje teplotu a chemické složení tavené oceli v reálném čase. Takové zařízení ušetří jedné ocelárně mnoho milionů ročně.