Od blízkého průletu komety Siding Spring kolem našeho rudého planetárního souseda uběhlo jen několik desítek hodin, pojďme si však už nyní zkusit zrekapitulovat události nedělní noci a pondělního dne.

Gigantické DNA krystaly o velikosti zrnek prachu se právě staly dlouho očekávaným průlomem v DNA nanotechnologiích. Brzy čekejte aplikace jako z nejdivočejší science-fiction.

A bylo to už před třistaosmdesáti miliony let.

…přehledně a v krátkých bodech

Plameny hořící skály Yanartaş v antické Lýkii, které inspirovaly legendu o Chiméře, nejspíš pohání metan vytvářený katalytickým působením ruthenia z místních vyvřelých hornin.

Oblak plazmy v silném pulzním magnetickém poli v laboratoři na kratičký okamžik napodobí výtrysky hmoty rodících se hvězd. Astrofyzici si teď s nimi mohou pohrát tady na Zemi.

Není to cena Alfreda Nobela, ani Ig Nobel, ale je to cena … pro tento server a jeho otce zakladatele.

Na Leicesterské univerzitě vystopovali vzrušující rentgenový signál, který by mohl být první přímou stopou axionů, pocházejících z nitra našeho Slunce.

Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda.

Pod nedávným článkem, který pojednával o fúzním reaktoru Dynomak se opět rozvinula diskuze okolo studené fúze a reaktoru E-Cat Andrea Rossiho. Hlavně v souvislosti s nedávno publikovanou studií založenou na novém „testováním“ tohoto zařízení. Podívejme se, co tato studie říká o tomto zařízení z hlediska možného průběhu jaderných reakcí.

Chcete být na ulici nepřehlédnutelný? Potom si pořiďte neviditelný deštník, který vypadá, jako by měl svoje vlastní silové pole.

Na právě probíhající národní konferenci pediatrů zaznělo zarážející obvinění.

Výzkumné týmy Univerzity Nového Jižního Walesu vyvinuly dva systémy qubitů v substrátu z křemíku-28. Přesnost jejich kvantových operací dosahuje slušných 99,99 procent.

Podle některých zatím nejlépe, co jsme zvládli. Pomocí zvukových vln uvězněných v Bose-Einsteinovu kondenzátu.

…aneb Romantika křídového nebe

Ultrazářivý zdroj rentgenového záření z blízké galaxie M82 podle všeho není černou dírou, ale zběsilým pulsarem, který bliká jednou za 1,37 sekundy.

Začaly s tím vzdušné síly. O tom, co jejich bezpilotní stroje tropí slýcháme v televizi už delší dobu. Pozemní vojsko také nezůstalo pozadu a po robotických pohraničnících laškuje s autonomními chodícími mulami. Se svou troškou do válečného mlýna nyní přispěchalo i námořnictvo.

Grafenová platforma, bakteriorhodopsin, nanočástice platiny a oxid titaničitý. To je recept na důmyslný generátor vodíku, který funguje na viditelné světlo.

Po žaludku mašličkami z vnějšku a balónkem zevnitř, na mnohé z nás nejspíš čeká šněrovačka na srdce. S novým způsobem předcházení toho nejhoršího, když už toho je v našem srdíčku hodně špatně, to vypadá velmi dobře.

V krásné spirální galaxii NGC 7793 sedí černá díra, která žere hvězdného veleobra neuvěřitelnou rychlostí. Desetkrát rychleji, než jsme si mysleli, že je vůbec možné.

Projekt brněnských a slovenských vědců bude zkoumat, jak kosmické záření poškozuje DNA a jak ovlivňuje život ve vesmíru.

Na Washingtonské univerzitě vyvíjejí fúzní reaktor, který by vyrobil gigawatt elektřiny za méně peněz, než uhelná elektrárna se stejným výkonem.

S pazourkovými nástroji se kromě muzeí můžeme setkat v archeoparcích, workshopech pořádaných pro studenty archeologie i laické zájemce. Většinou účastníci těchto setkání dostávají možnost si výrobu pazourkových nástrojů technikou štípané industrie také vyzkoušet. Při těchto akcích se ale výhradně používá velkých pazourkových hlíz dovážených většinou...

…alespoň pro opadavé stromy