Technologie SSFC "semi-solid flow cell" má celou řadu předností – vysokou hustotu uskladněné energie, možnost rychlého dobíjení a snadné navyšování kapacity. Lithiový polotuhý průtokový článek má ve srovnání s klasickými bateriemi desateronásobnou kapacitu.

Většina psychologů byla přesvědčena, že jakmile se nám vzpomínky uloží do mozku, nelze je změnit. Montrealští lékaři z centra pro výzkum stresu tuto obecně uznávanou představu, zbořili. Pomocníkem jim v tom byl lék Metyrapon.

Vše nasvědčuje tomu, že DARPA rozvíjí koncept jednosměrné výpravy pionýrů k Marsu. Dočkáme se toho ještě?

Ak by ste mali hádať, ktorý vtáčí druh dokáže najrýchlejšie prekonať tisíce kilometrov bez medzipristátia, spomenuli by ste si na bahniaky?

Novozélandští vědci využili známý fyzikální princip a zkonstruovali robota, který vzdoruje gravitaci a jezdí po libovolně nakloněné rovině.

Inteligence hlavonožců je pověstná a mnozí specialisté „na hlavu“ je dávají na roveň s delfíny. Domlouvají se hrou barev, ačkoliv jejich vidění je monochromatické. Jak se vidí samy a jak je vidí jejich predátoři?

...plejtvák obrovský nebo sauropodní dinosauři?

...zakódovaných do světelného signálu jednoho laserového zdroje, vysílaných jedním optickým vláknem a pak ve vzdálenosti 50 km úspěšně rozšifrovaných, je 26 terabitů za sekundu.

Eurocpter X3 létá rychlostí až 430 km za hodinu.

Rozhovor s Ing. Ivankou Charvátovou, CSc. z Geofyzikálního ústavu AV ČR o příběhu objevu, který se u nás zatím příliš nehodí.

...Čingischánův drak nebo mongolský "T. rex"?

Pomocí transgeneze proto švýcarská firma Syngenta vyvinula kukuřici obsahující v zrnu enzym amylázu. Ten se postaral o štěpení škrobu, takže získat zkvasitelné cukry stálo méně energie a ušetřilo se hodně vody. Odrůdu nazvanou Enogen schválilo pro pěstování ministerstvo zemědělství USA.

Dobrovolníci sčítající obojživelníky v kolumbijském horském lese objevili mytologického hlodavce se sexy kožíškem, kterého věda poprvé a naposledy zaznamenala v roce 1898. Stane se z něho přítulný domácí mazlík?

Efekt gravitační mikročočky umožnil astronomům zjistit, že se v naší Galaxii pravděpodobně nachází velký počet planet, které buď vůbec nepatří do žádné planetární soustavy a obíhají spíše okolo centra Mléčné dráhy anebo jsou od své mateřské hvězdy natolik vzdálené, že jejich gravitační provázanost nelze odhalit.

PiRNA jsou další z řady nepříjemně krátkých molekul ribonukleové kyseliny, které nic nekódují, ale přesto jsou důležitými hráči „nečisté“ genetiky. Pomocí epigenetických mechanismů nám dělají život pestřejší.

Ani v likvidaci jiných druhů nejsme jedineční. Zvládnou to i šimpanzi v Národním parku Kibale, kteří k smrti rádi loví lahodné guerézy.

Německo se už definitivně rozhodlo odstoupit od jaderné energie a odstavování jaderných elektráren chce po událostech ve Fukušimě 1 urychlit. Obdobná rozhodnutí zvažují i některé další evropské země. Zkusme se podívat na případné dopady takového vývoje na energetickou situaci v Německu i Evropě.

Štědře financovaní klimatičtí modeláři pokukují po cizích planetách. Důsledkem jejich rejdů je snad už konečně první obyvatelná planeta pozemského typu, super-Země Gliese 581 d.

Kosmická sonda Fermi již třetí rok z výšky asi 550 km nad Zemí mapuje oblohu v spektrální oblasti gama záření. Vidí i to, co většina jiných sonda a pozemních teleskopů neregistruje – například předtím nepozorovaná vzplanutí gama záření v Krabí mlhovině. Astrofyzikům tím poskytla další křížovku pro luštění.

Amerika je plná chytrých telefonů – smartphone – a taky chytrých lidí. Když to dáte dohromady, vznikne zajímavý projekt na automatické hlášení děr v silnicích - The Street Bump Challenge v Bostonu.

Bylo by lepší vražedné viry pravých neštovic vymazat ze světa a zapomenout na ně? Nebo je budeme dál střežit v laboratořích s extrémně přísnou ostrahou? Co na to ochránci biodiverzity virů?

Rozmarní japonští vývojáři navzdory nepřízni živlů přicházejí s elektromechanickými kočičími oušky, která prostinkým způsobem reagují na mozkové vlny majitele.

V Kansasu vytvořili nový druh ještěrky. Umělý bičochvost má ve svých buňkách dvojnásobné množství jaderné DNA, než bývá zvykem. Jde o obratlovce, který nemá v přírodě obdobu. Množí se z vajec, která nejsou oplodněna a potomci ve skutečnosti nejsou potomky v pravém slova smyslu - jsou to klony.

O fyzikálně-matematickém modelu, který nabízí možné vysvětlení, proč se horké Jupitery pohybují v těsné blízkosti svých hvězd a v mnoha případech i opačným směrem.