feed info

694 článků z Gnosis9

Meteorologické léto (červen až srpen) bylo v České republice nejteplejší od začátku měření v roce 1961. Podle předběžných údajů ČHMÚ dosáhla průměrná teplota letních měsíců na našem území hodnoty 19,5 stupně Celsia, což je o 2,5 stupně více, než je normál (1981-2010). Na dalších místech v pořadí nejteplejších letních období figurují roky 2003 a 2018 se shodnými odchylkami […]


Středa 4. září 2019


Dešťová voda na vaši zahradu naprší sama a zdarma. Využívat ji se rozhodně vyplatí. Je ale dobré si způsob využití dobře promyslet vzhledem k možnostem a charakteru vaší zahrady. Zde je několik bodů, které se vyplatí promyslet.     1. Co s ní chcete dělat? Ať už nám jde o splnění zákonné povinnosti, toužíme po bujné zahradě […]


Pátek 16. srpna 2019


Rozloha mořského ledu v Arktidě klesla během července o 3,28 milionu kilometrů čtverečních a dosáhla nejnižší úrovně v tomto měsíci od začátku satelitního sledování v roce 1979. Severní ledový oceán pokrývalo v červenci v průměru 7,559 milionu kilometrů čtverečních ledu, což je o 80 tisíc kilometrů čtverečních méně, než při předchozí rekordně nízké rozloze v roce 2012 a o 1,88 milionu […]


Úterý 16. července 2019


Jihlava je specifická tím, že se nachází na evropském rozvodí. Jediná voda, se kterou může město i region hospodařit, je voda dešťová. Víme, že si jí musíme vážit, protože pokud nám odteče bez užitku (to v tom lepším případě) nebo navíc ještě napáchá cestou škody (to v případě horším), můžeme si za to sami. Všechna města a […]


Sobota 25. května 2019


První třetina letošního roku byla o 0,9 stupně Celsia teplejší, než byl průměr ve 20. století. Období od ledna do dubna bylo třetí nejteplejší od začátku sledování v roce 1880. Uplynulá část roku byla rekordní v Oceánii (tichomořské ostrovy + Austrálie), kde odchylka 1,53 stupně Celsia překonala rekord z loňska o 0,04 stupně. Výrazně nadprůměrné teploty (nejméně o 3,5 […]


Pondělí 22. dubna 2019


První čtvrtina roku 2019 byla v globálním průměru o 0,9 stupně teplejší, než byl průměr ve 20. století. Letošní rok je tak zatím třetí nejteplejší od začátku sledování v roce 1880. Teplejší bylo období od ledna do března 2016 (odchylka 1,17 stupně) a 2017 (odchylka 0,98 stupně Celsia). Nad pevninami činila teplotní odchylka 1,47 stupně (5. místo v pořadí), nad […]


Sobota 23. března 2019


Rok 2019 začal rekordně vysokými teplotami v Oceánii. Období od ledna do února bylo v této části planety nejteplejší od začátku sledování v roce 1910 s odchylkou 1,8 stupně Celsia (oproti průměru 1910-2000). Poměrně chladný byl začátek roku v Severní Americe, kde odchylka za první dva měsíce 0,23 stupně Celsia je až 54. v pořadí. V Kanadě a západní části USA se teploty […]


Pondělí 4. března 2019


Meteorologické léto v Austrálii bylo nejteplejší od začátku měření v roce 1910. Průměrná teplota byla v období od prosince 2018 do února 2019 ve srovnání s normálem (1961 až 1990) vyšší o 2,14 stupně Celsia. (Druhá v pořadí je sezóna 2012/2013 s odchylkou 1,64 stupně.) Rovněž průměrné maximální a minimální teploty byly nejvyšší za celou dobu záznamů. Průměrná maximální teplota byla […]


Sobota 9. února 2019


Rok 2018 byl v globálním průměru čtvrtý nejteplejší od začátku sledování v roce 1880. Odchylka 0,79 stupně Celsia oproti průměru za 20. století byla o 0,16 stupně nižší než v rekordním roce 2016. V Evropě byl loňský rok s průměrnou teplotní odchylkou 1,78 stupně nejteplejší přinejmenším za poslední století. Nejvyšší teploty za celou dobu měření v jednotlivých státech zaznamenali meteorologové například […]


Středa 2. ledna 2019


Rok 2018 byl v České republice podle předběžných údajů ČHMÚ teplotně mimořádně nadnormální. Průměrná roční teplota 9,6 stupně Celsia byla o 1,7 stupně vyšší, než je normál (1981-2010) a o 0,2 stupně vyšší, než dosud nejteplejší roky 2014 a 2015. Územní teplota se v ČR měří od roku 1961. V deseti měsících loňského roku byla teplota nadprůměrná. Zápornou […]


Pátek 23. listopadu 2018


Říjen 2018 byl s teplotní odchylkou 0,86 stupně Celsia vyhodnocen jako druhý nejteplejší ze všech říjnových měsíců od začátku sledování v roce 1880. Nad pevninami činila odchylka 1,24 stupně, nad oceány 0,72 stupně Celsia. Teplejší byl pouze říjen 2015. V Evropě a Asii byl uplynulý měsíc třetí nejteplejší od roku 1910. Ve střední a východní části Ruska a […]


Pondělí 12. listopadu 2018


Ve zcela zaplněném sále Novoměstské radnice v Praze se dne 23.10.2018 konalo již 4. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou, tentokrát s podtitulkem Hospodaření s vodou jako nástroj k rozvoji měst. Konferenci organizoval 01/71 ZO ČSOP Koniklec pod záštitami ministrů životního prostředí a zemědělství. Ministr životního prostředí Richard Brabec byl osobně přítomen a přivítal účastníky krátkým projevem, v němž zmínil, že boj […]


Pondělí 22. října 2018


Září bylo v Evropě rekordně teplé (stejně jako měsíce duben, květen a srpen). Teplotní odchylka 2,02 stupně oproti průměru 1910 až 2000 překonala dosavadní rekord z roku 2011 o 0,22 stupně. Nejvyšší od začátku sledování v roce 1910 je v Evropě i průměr za celé dosud uplynulé období letošního roku (leden až září). Odchylka 1,86 je o 0,13 stupně […]


Neděle 30. září 2018


Plocha pokrytá mořským ledem v Arktidě poklesla ve druhé polovině září na své letošní minimum. 19. září a znovu pak 23. září pokrývalo Severní ledový oceán celkem 4,59 milionů kilometrů čtverečních ledu. Spolu s rokem 2008 je to šesté nejnižší minimum od začátku satelitního sledování v roce 1979. K jeho dosažení došlo později, než je obvyklé. Medián za období 1981 až 2010 je 14. září. Zvláště druhé datum (23.9.) stojí za pozornost, neboť spolu s rokem 1997 jde o nejpozdější datum, kdy minimum nastalo. Přinejmenším zčásti to ovlivnilo jižní proudění vzduchu z Východosibiřského moře, kde se teploty pohybovaly 7 až 9 stupňů Celsia nad normálem.

Letošní minimální rozloha mořského ledu na severní polokouli patří mezi výrazně podprůměrné. V Arktidě bylo o 1,63 milionu kilometrů čtverečních méně ledu než je dlouhodobý průměr (1981 až 2010). Avšak oproti rekordu z roku 2012 bylo ledu o 1,2 milionu kilometrů čtverečních více. Zásadní vliv mělo v tomto ohledu zpomalení úbytku ledu v červenci, kdy v Arktidě převažovalo chladné počasí.

Severozápadní cesta kolem severního pobřeží Severní Ameriky zůstala letos zablokována ledem, Severovýchodní cestou podél pobřeží Ruska je možné v současné době proplout.
 

Rozloha mořského ledu v Arktidě (denní průměry) v období od května do září. Údaje za letošní rok do 23. září. Srovnání s lety 2012, 2014 až 2017 a mediánem 1981 až 2010.

Deset nejnižších minimálních rozloh mořského ledu v Arktidě

od začátku satelitního sledování v roce 1979

Některé údaje v tabulce z posledních let byly po analýze vědců z NSIDC dodatečně upraveny.
pořadírokrozloha v miliónech kilometrů čtverečníchdatum
1.
20123,39
17.9.
2.
20074,16
18.9.
3.
20164,17
10.9.
4.
20114,34
11.9.
5.
20154,43
9.9.
6.-7.
20084,59
19.9.
6.-7.
20184,59
19.9., 23.9.
8.
20104,62
21.9.
9.
20174,67
13.9.
10.
20145,03
17.9.

Zdroj: NSIDC, (2)
 

Další články v rubrice:


    Středa 19. září 2018


    Rok 2018 je v Evropě zatím nejteplejší od začátku sledování v roce 1910. Ve srovnání s průměrem 1910 až 2000 bylo letos na našem kontinentu tepleji o 1,83 stupně Celsia. Při srovnání teplotních odchylek za období leden až srpen jsou za letošním rokem na dalších místech v pořadí rok 2014 (odchylka 1,77 °C), 2007 (1,76 °C), 2016 (1,64 °C) a 2002 (1,59 °C). […]


    Čtvrtek 6. září 2018


    V Praze-Klementinu, kde se teplota měří od roku 1775, bylo letošní meteorologické léto (měsíce červen až srpen) rekordně teplé. Průměrná teplota 22,7 stupně Celsia byla o 2,7 stupně vyšší, než je normál 1981 až 2010 a o 3,7 stupně vyšší, než byl starý normál 1961 až 1990. Také oproti dlouhodobému průměru 1775 až 2014 byla odchylka stejná, tedy 3,7 stupně Celsia.

    Dosud nejteplejší léto bylo zaznamenáno v roce 2003 (teplota 22,4 stupně Celsia), další v pořadí bylo léto 2015 (teplota 22,3 stupně Celsia).

    Nejteplejší léta v Praze-Klementinu

    průměrné teploty (°C) za období červen až srpen
    od začátku měření v roce 1775

    1.
    201822,7
    6.
    180721,8
    2.
    200322,4
    7.-8.
    201721,7
    3.
    201522,3
    7.-8.
    199221,7
    4.
    183422,1
    9.
    199421,4
    5.
    181122,0

    Průběh průměrných letních teplot (za období červen-srpen) v Praze-Klementinu od roku 1775 do roku 2018.

    V červnu byla průměrná měsíční teplota v Praze-Klementinu osmá nejvyšší od roku 1775. Teplota 20,8 stupně Celsia byla o 2,0 stupně vyšší, než je normál (1981-2010). Dosud nejteplejší červen byl zaznamenán v roce 1811 s průměrnou teplotou 22,5 stupně Celsia. Na druhém místě je červen 2003 s průměrnou teplotou 22,4 stupně, následuje červen 2017 s průměrnou teplotou 21,5 stupně Celsia. Čtvrtý a pátý v pořadí je rok 2017 a 2007, kdy byla průměrná teplota 21,2 stupně Celsia.

    V červenci byla v Praze-Klementinu naměřena průměrná měsíční teplota 23,5 stupně Celsia, což znamená, že odchylka od normálu (1981-2010) byla 2,7 stupně. Dosud nejteplejší červenec byl v roce 2006, kdy průměrná teplota dosáhla 25,0 stupně. Na druhém místě je rok 1994 s průměrnou teplotou 24,3 stupně, na třetím místě je červenec 1834 s průměrnou teplotou 24,0 stupně Celsia. Čtvrté a páté místo drží letošní rok spolu s rokem 2015.

    V srpnu činila průměrná měsíční teplota v Praze-Klementinu 23,7 stupně Celsia, což je 3,4 stupně nad normálem (1981-2010). Uvedená teplota je třetí nejvyšší od začátku sledování. Na prvním místě je rok srpen 1807 s průměrnu teplotou 25,2 stupně, na druhém místě rok 2015 s průměrnou teplotou 24,4 stupně Celsia. Čtvrtý v pořadí je srpen 2003 s teplotou 23,2 stupně a pátý je srpen 1992 s průměrnou teplotou 23,0 stupně Celsia.

    Zdroj: ČHMÚ/Infomet, 2, 3, 4

    Další články v rubrice:


      Středa 5. září 2018


      Mezinárodní konference POČÍTÁME S VODOU umožňuje již čtvrtým rokem zviditelnit určitou oblast týkající se hospodaření s dešťovou vodou. Letošní ročník se bude na nakládání se srážkovými vodami dívat jako na nástroj k rozvoji měst. Může to být příležitost pro vytváření lepšího místa pro život, nikoli další povinnost, kterou je třeba plnit. Příklady, kdy tatáž plocha města může být využita jak pro rekreaci, tak k hospodaření s vodou, jsou již známé z jiných evropských měst. Jedno a to samé opatření řeší sucho i povodeň. Co brání tomu, abychom taková opatření realizovali ve větším měřítku v České republice?

      Klíčovým momentem konference je mezioborová spolupráce. Každý mluvčí zastupuje jiný rozměr celé problematiky, mírně rozdílný přístup, každý přináší rozmanité zkušenosti z odlišného prostředí. Provázanost podmínek prostředí při vzniku problému vyžaduje podobnou provázanost při jeho řešení. Koho s kým je potřeba propojit? Jak se dopracovat ke skutečně koncepčnímu přístupu pro plánování města, kde se dobře žije, a které funguje po technické, ekologické i společenské stránce?

      Konferenci POČÍTÁME S VODOU 2018 má v Praze 23. října vytvořit příležitost tyto otázky jednak diskutovat, ale zároveň chce být prostorem, který umožňuje navázat spolupráci a začít pracovat na koncepčních řešeních. Registrace a více informací naleznete ZDE.

      Autorka: Zdeňka Kováříková
      http://www.pocitamesvodou.cz/
       

      Další články v rubrice:


        Úterý 21. srpna 2018


        Období od ledna do července 2018 bylo v globálním průměru čtvrté nejteplejší od začátku sledování v roce 1880 s odchylkou 0,77 stupně Celsia oproti průměru ve 20. století. Nad pevninami činila odchylka 1,2 stupně, nad oceány 0,61 stupně Celsia. V Evropě je letošní rok zatím třetí v pořadí nejteplejších let s odchylkou 1,75 stupně ve srovnání s průměrem 1910 až 2000. Červenec letošního […]


        Pátek 17. srpna 2018


        V rámci letošní exkurze s Koniklecem v rámci projektu Počítáme s vodou jsme zamířili koncem května 2018 do německého Hamburku a dánské Kodaně. Důvodem výběru těchto měst bylo, že obě jsou průkopníky v propojení hospodaření s dešťovými vodami (HDV) s adaptačními opatřeními na změnu klimatu a v jejich začlenění do územního plánování. Na tuto roční dobu nezvykle velmi teplé a slunné počasí, které […]


        Pátek 10. srpna 2018


        Letošní léto na severní polokouli patří mezi nejteplejší v historii. Na řadě míst byly překonány teplotní rekordy. V tomto souhrnu jsou uvedeny alespoň některé z nejvýznamnějších.

        5. července ve městě Ouargla v Alžírsku ukázal teploměr maximum 51,3 stupně Celsia. Je to nejvyšší teplota, jaká byla kdy získána spolehlivým meteorologickým měřením v Africe.

        V alžírském Al Salah byla 29. července naměřena historicky nejvyšší průměrná denní teplota (44,65 °C) a nejvyšší minimální denní teplota (39,5 °C) na africkém kontinentu.

        Mezi 25. a 27. červnem po dobu 51 hodin neklesla teplota v Ománu (Qurayyat) pod 41,9 stupně Celsia. Od 25. června 18:00 do 26. června 18:00 se teplota nedostala pod hodnotu 42,6 stupně Celsia. Jde o nejvyšší dvacetičtyřhodinovou minimální teplotu naměřenou v Asii a pravděpodobně na celém světě.

        10. července padl absolutní rekord ve Spojených arabských emirátech, když teplota v Saih al Salemu vystoupila na 51,4 stupně Celsia.

        Nový absolutní teplotní rekord platí od 10. července na Tchaj-wanu. V Tianxiang bylo 40,3 stupně Celsia.

        Nejvyšší teplota v historii země byla dosažena také v Japonsku – 23. července ve městě Kumagaya bylo 41,1 stupně Celsia.

        1. srpna byl překonán absolutní rekord v Jižní Koreji. Teplota v Hongcheonu vystoupila na rovných 41 stupňů Celsia. 23. července byla v Jižní Koreji (Gangneung) naměřena nejvyšší minimální teplota za celou dobu sledování, a to 31,0 stupně Celsia.

        Nejvyšší minimální teplota od zahájení soustavných měření byla 27. července zaznamenána meteorology v Nizozemsku. Ve vesnici Deelen nebylo chladněji než 24,4 stupně Celsia.

        V noci z 18. na 19. července neklesla teplota v Norsku (Makkaur) pod 25,2 stupně. Jde o nejvyšší minimální teplotu naměřenou v severním Norsku a na severu Skandinávie vůbec.

        Průměrná červencová teplota v kalifornském Údolí smrti 42,3 stupně Celsia překonala rekord z loňského července o čtyři desetiny stupně. Jde o celosvětově nejvyšší průměrnou měsíční teplotu získanou spolehlivým měřením.

        Červenec 2018 byl nejteplejším měsícem za celou 124 let dlouhou dobu sledování v Kalifornii. Průměrná teplota 26,5 stupně Celsia překonala o jednu desetinu stupně rekord z července 1931.

        Absolutní rekord platný pro Los Angeles padl 6. července, když teplota ve městě vystoupila na 42,2 stupně Celsia. Původní rekord z 1. července 1985 byl překonán o 0,5 stupně.

        Rekordně teplý byl červenec v Norsku s odchylkou 4,3 stupně Celsia oproti normálu 1961 až 1990.

        Průměrná měsíční teplota ve Stockholmu byla v červenci nejvyšší od zahájení měření před 262 lety. Hodnota 22,5 stupně Celsia je současně nejvyšší průměrnou měsíční teplotou ve Švédsku.

        Zdroje: WMO, Géoclimat, Weather Underground (2) (3) (4), NOAA, met.no, SMHI

        Další články v rubrice:


        Úterý 7. srpna 2018


        Zatímco nad Velkou Británií a Skandinávii setrvávala v červenci oblast vysokého tlaku vzduchu a teploty vystupovaly vysoko nad normál, počasí v prostoru Grónska a Severního ledového oceánu bylo spíše chladné a pod vlivem tlakových níží. I přesto se ve druhé polovině měsíce rozloha mořského ledu v Arktidě rychle snižovala.

        Teploty vzduchu v Arktidě se pohybovaly 0,5 stupně až 4 stupně Celsia pod průměrem (Karské moře, Moře Laptěvů, Beaufortovo moře). V okolí severního pólu byly teploty průměrné až mírně nadprůměrné s odchylkou 0,5 až 1 stupeň Celsia. Ve středním a severním Grónsku bylo oproti normálu chladněji o 0,5 stupně až 3 stupně Celsia.

        Ve stejné době byly ve Skandinávii překonávány historické teplotní rekordy. Ve finském Turku bylo 17. července 33,3 stupně Celsia, což je nejvyšší teplota zaznamenaná v tomto městě od začátku měření v roce 1914. V norském Trondheimu bylo 16. července 32,4 stupně. Meteorologové ve městě Bardufoss za polárním kruhem oznámili dosažení nového absolutního rekordu 18. července, když teplota vystoupila na 33,5 stupně Celsia. Nebývalá vlna veder umožnila šíření více než čtyřiceti lesních požárů ve Švédsku. Lesy hořely také v Laponsku a Lotyšsku.

        V červenci pokrývalo Severní ledový oceán v průměru 8,22 milionu kilometrů čtverečních ledu. Tato hodnota je 1,25 milionu kilometrů čtverečních pod dlouhodobým průměrem 1981-2010. V pořadí let s nejnižší červencovou rozlohou je letošní rok až na devátém místě. Při rekordně nízké rozloze v roce 2012 byla zaledněná plocha o 550 tisíc kilometrů menší.

        Celkově během července roztál led o rozloze 3,27 milionů kilometrů čtverečních. Úbytek za jeden den činil v průměru 105 400 kilometrů čtverečních. Průměrné tempo v letech 1981 až 2010 bylo nižší – 86 800 kilometrů čtverečních.

        Led ustoupil především v Hudsonově zálivu, v Karském a Čukotském moři a Moři Laptěvů, o něco pomaleji tál led v Baffinově moři, ve východní části Grónského moře a podél sibiřského pobřeží. V Beaufortově moři se plocha ledu v červenci mírně zvětšila, i když koncentrace ledu zůstala na nízké úrovni a v závislosti na změně povětrnostních podmínek během srpna či září by zde mohlo dojít k rychlému rozpadu ledové vrstvy.

        Průměrná měsíční rozloha mořského ledu v Arktidě v červnu 1979 až 2018. Průměrná měsíční rozloha mořského ledu v Arktidě byla v červnu o 1,05 milionů kilometrů čtverečních menší, než je dlouhodobý průměr 1981-2010. Led pokrýval 10,7 milionů kilometrů čtverečních plochy. Rekord padl v roce 2016, kdy byla pod ledem o 360 tisíc kilometrů čtverečních menší plocha. Během června 2018 ubylo celkem 1,6 milionu kilometrů čtverečních ledu, což je o trochu pomalejší tempo, než je dlouhodobý průměr (1981-2010) 1,7 milionu kilometrů čtverečních. Lineární rychlost poklesu rozlohy mořského ledu za červen je 48 tisíc kilometrů čtverečních za rok, neboli 4,1 procenta za deset let. Vztaženo relativně k průměru za období let 1981 až 2010.

        Průměrná měsíční rozloha mořského ledu v Arktidě v červenci 1979 až 2018. Lineární rychlost poklesu rozlohy mořského ledu za červenec je 68 700 kilometrů čtverečních za rok, neboli 7,2 procenta za desetiletí. Vztaženo relativně k průměru za období let 1981 až 2010.

        Rozloha mořského ledu v Arktidě od dubna do srpna, údaje za rok 2018 do konce července (denní průměry). Srovnání roku 2018 s předchozími lety a mediánem 1981 až 2010.

        Rozloha mořského ledu v Karském a Barentsově moři od roku 1289 do současnosti. Rekonstrukce rozlohy ledu mezi lety 1289 a 1993 (červená čára) byla provedena čínskými vědci na základě analýz ledovcových jader a letokruhů stromů v pobřežních lesích. Vyznačen je i třicetiletý vyhlazený průměr (šedá čára), trend (zelená čára) a údaje získané novodobým měřením (modrá čára). Z grafu je zřejmé, že od 13. do 18. století se rozloha mořského ledu zvyšovala. Na konci 18. století se trend obrátil a ledu začalo ubývat. V posledních desetiletích 19. století se tempo zrychlovalo a ústup gradoval v prvních desetiletích 20. století. Pak následovalo přechodné období od 40. do 70. let 20. století, kdy se plocha pokrytá ledem zvětšovala. Od konce 70. let však rozloha opět klesá, v posledních dvaceti letech velmi rychle. Současný úbytek v Karském a Barenstově moři je považován za bezprecedentní.

        Zdroj: NSIDC (2)

        Další články v rubrice:


        Středa 20. června 2018


        Celosvětově je rok 2018 zatím čtvrtý v pořadí nejteplejších let s odchylkou 0,77 stupně ve srovnání s průměrem v minulém století. Nad pevninami bylo tepleji o 1,21 stupně, nad oceány o 0,6 stupně Celsia. Letošní květen byl v globálním průměru oproti teplotě ve 20. století (14,8 °C) o 0,8 stupně Celsia teplejší. V Evropě byl květen extrémně teplý a skončil stejně jako duben […]


        Pondělí 18. června 2018


        Severoněmecký Hamburk a dánská Kodaň – cíle další exkurze v rámci projektu Počítáme s vodou – patří mezi města s nejsystematičtějším a nejkoncepčnějším přístupem k adaptaci na změnu klimatu. S tím jderuku v ruce také hospodaření s dešťovou vodou a otázka zeleně a jejího systému v rámci sídla. Obě města překotně rostou, což nutně znamená navyšování rozlohy zpevněných ploch, a tím pádem tlak […]


        Pondělí 11. června 2018


        Vážení čtenáři,

        z důvodu problémů s databází jsem byl nucen stávající prezentaci Magazínu Gnosis na doméně gnosis9.net přesměrovat na tuto doménu, kde jsem v posledních týdnech připravoval novou podobu stránek, která využívá jiný redakční systém. Bohužel zatím jsem stačil převést jen malou část článků, avšak mezi nimi jsou všechny, které byly vydány od ledna 2017. Prosím Vás tedy shovívavost. Starší články a další texty budu obnovovat postupně.

        Děkuji Vám za pochopení.

        Libor Kukliš, provozovatel


        Sobota 9. června 2018


        V květnu (stejně jako v březnu a dubnu) byla rozloha mořského ledu v Arktidě druhá nejnižší od zahájení satelitního sledování v roce 1979. V květnu pokrývalo Arktidu v průměru 12,2 milionu kilometrů čtverečních ledu, pouze při rekordu v roce 2016 byla plocha pokrytá mořským ledem menší, a to o 310 tisíc kilometrů. Dlouhodobý květnový průměr (1981 až 2010) je 13,3 milionu kilometrů čtverečních.

        Nad velkou částí Severního ledového oceánu převažoval v květnu vliv tlakové výše nad Skandinávií. Teploty se pohybovaly 2 až 5 stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem. Do Barentsova moře pronikal teplý vzduch z jihu, teploty tam překračovaly průměr o 5 stupňů. Na Špicberkách byla průměrná měsíční teplota o 6 stupňů Celsia vyšší, než je normál. Severní a západní pobřeží bylo před koncem měsíce prakticky bez ledu. Volná hladina moře dosahovala až k 82. stupni severní šířky. Rovněž Čukotské moře bylo v květnu už prakticky bez ledového pokryvu. Výrazně poklesla rozloha ledu také v Ochotském moři.

        Naopak nad Grónskem se udržovala oblast nízkého tlaku vzduchu. Ve značné části Kanady a ve střední části Sibiře bylo počasí chladné s teplotami více než 5 stupňů Celsia pod normálem. Ovšem Evropa, východní Asie i západ Severní Ameriky mají za sebou velmi teplý květen.

        V březnu pokrývalo Arktidu v průměru 14,3 milionu kilometrů čtverečních ledu. Ještě méně mořského ledu (o 30 tisíc kilometrů čtverečních) bylo na severní polokouli březnu 2017. Dlouhodobý průměr (1981 až 2010) je 15,4 milionu kilometrů čtverečních.

        V dubnu dosahoval mořský led průměrné rozlohy 13,71 milionu kilometrů čtverečních. Rekord z roku 2016 zůstal nepřekonán, plocha ledu byla před dvěma lety o 20 tisíc kilometrů čtverečních menší. Dlouhodobý průměr je o 14,7 milionu kilometrů čtverečních.

        Průměrná měsíční rozloha mořského ledu v Arktidě v dubnu 1979 až 2018. Lineární rychlost poklesu za duben je 37500 kilometrů čtverečních za rok, 2,6 procenta za desetiletí.

        Průměrná měsíční rozloha mořského ledu v Arktidě v květnu 1979 až 2018. Lineární rychlost poklesu za květen je 36 tisíc kilometrů čtverečních za rok, 2,6 procenta za desetiletí (relativně k průměru 1981-2010).

        Rozloha mořského ledu v Arktidě od února do začátku června 2018 (denní průměry). Srovnání roku 2018 s předchozími lety a mediánem 1981 až 2010.

        Průměrná teplota vzduchu v hladině 925 hektopascalů (výška cca 700 až 800 metrů nad mořem) nad Severním ledovým oceánem. Prostor vymezen Beringovým průlivem na straně sousedící s Tichým oceánem a úžinou Fram a přibližně 20. stupněm východní délky mezi Špicberky a Norskem.

        Zdroj: NSIDC (2) (3)

        Další články v rubrice: