feed info

694 článků z Gnosis9

Praha, 8-11.11. 2007 V letošním roce si 30. září mnoho zemí světa připomíná 800. výročí narození perského mystika Jalalludina Balkha Rúmího zvaného Mevlana. Skutečnost, že i UNESCO vyhlásilo letošní rok rokem Mevlany, naznačuje, že jeho myšlenky nám mají co sdělit právě v dnešní době. Američané označují Rúmího "možným klíčem ke světovému míru".


Neděle 14. října 2007



Sobota 13. října 2007


Bývalý americký viceprezident Al Gore a Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) dostali v pátek 12. října Nobelovu cenu za mír. Stockholmský komitét tak vyjádřil uznání za jejich mimořádné úsilí o zmírnění negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Radost z udělení ceny neskrýval například ministr životního prostředí Martin Bursík: "Al Gore použil svoji politickou autoritu viceprezidenta USA zcela ve prospěch propagace tématu klimatických změn. Věnoval společenskému a politickému prosazení politiky na ochranu klimatu významnou část života a udělal ohromnou práci." Zcela odlišný názor na udělení ceny měl Václav Klaus. Pan prezident je "poněkud překvapen, že Al Gore dostal cenu za mír, protože souvislost mezi jeho aktivitami a světovým mírem je nejasná a nezřetelná. Spíše se zdá, že Goreovo zpochybňování základních stavebních kamenů současné civilizace míru příliš nepřidává." Zdroje: Novinky, Klaus.cz


Čtvrtek 11. října 2007


Zvyšování obsahu skleníkových plynů v atmosféře už přesáhlo kritickou hranici. Ekvivalent odpovídající 455 milióntinám oxidu uhličitého byl dosažen v polovině roku 2005, tedy o deset let dříve, než se čekalo. Kromě CO2 (jehož reálná koncentrace v ovzduší se nyní pohybuje kolem 385 ppm) je do tohoto čísla započítán i účinek metanu (CH4), oxidu dusného (N2O) a neúplně fluorovaných uhlovodíků (HFCs). Výsledná hodnota kolem 450 ppm znamená, že se teplota na Zemi zvýší nejméně o 2 stupně Celsia. V australské televizi to 8. října oznámil biolog, paleontolog a klimatolog Tim Flannery z Macquarijské univerzity. Oficiálně bude informace potvrzena až 7. listopadu, kdy vyjde připravovaná zpráva IPCC.


Úterý 9. října 2007


Václav Klaus se v úterý zúčastnil sympozia o klimatických změnách ve Vídni. Na setkání kritiků zpochybňujících vliv člověka na podnebí se český prezident dočkal vřelého přijetí. Přítomní vědci se netajili svými výhradami k většinovému postoji svých kolegů. Klimatické změny nejsou podle nich vyvolány emisemi skleníkových plynů ale přírodními faktory. Například slovenský fyzik a vysokoškolský učitel Jozef Masarik považuje za rozhodující sluneční aktivitu. Dr. Klaus Heiss, ředitel americké Jamestown Group, prohlásil, že vliv oxidu uhličitého na změny klimatu není prokázán a všechny katastrofické scénáře jsou v rozporu s historickými zkušenostmi, protože "teplá období byla zatím vždy pro lidstvo dobrá a studená období nepříznivá".


Pondělí 8. října 2007


Ministerstvo životního protředí Slovenské republiky podalo trestní oznámení na mimovládní organizaci Animal Liberation Front Slovakia. Reaguje tak na prohlášení jejich představitelů, kteří prý na Slovensku připravují sabotážní akce proti myslivcům. Také v Česku se k Animal Liberation Front (ALF) hlásí neznámý počet radikalistů. Ti nezůstávají jen u slov a svůj protest proti zabíjení zvířat demonstrují cíleným poškozováním majetku.


Pátek 5. října 2007


Ovzduší silně znečištěné jemným prachem, rostoucí počet alergiků, vysoká energetická náročnost průmyslu a produkce skleníkových plynů, ovlivňujících zemské klima, nízký podíl obnovitelných zdrojů energie, narůstající objem skládkovaného komunálního odpadu či nejpoškozenější lesy v Evropě - to jsou hlavní problematické oblasti, na které upozorňuje aktuální Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006, kterou ve středu projednala vláda.


Středa 3. října 2007


30. září se ve Vídni setkali zástupci sedmi evropských států, jejichž společným cílem je útlum jaderné energetiky. Původně pětičlenná skupina založená letos na jaře a sestávající z Rakouska, Německa, Irska, Norska a Islandu se nedávno rozrostla o Itálii, Lotyšsko a Lucembursko. Přítomní delegáti (chyběl pouze vyslanec Islandu) se shodli, že jaderné reaktory představují neúnosné bezpečnostní riziko a nelze je akceptovat jako účinný prostředek v boji proti globálnímu oteplování.


Úterý 2. října 2007


Paleocensko-eocénské teplotní maximum před 55 miliony lety, kdy se během relativně krátkého časového rozmezí (v řádu několika stovek nebo tisíců let) oteplilo o 5 až 8 stupňů Celsia, bylo obdobím velkého vymírání. Náhlou teplotní změnu zdůvodňuje většina teorií vyšší koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Jak ukázala studie britských a amerických vědců, z rašelinišť se tehdy uvolnil metan, což zřejmě přispělo k zesílení globálního oteplování. Biogeochemická reakce mokřadních ekosystémů na vyšší teploty je varováním před podobnou odezvou v budoucnosti. Studii britských a amerických vědců představil 20. září 2007 časopis Nature.

Legenda o Atlantis, zemi kterou pohltilo moře, může být víc než pouhý mýtus. Výzkum na řeckém ostrově Kréta naznačuje, že jednu z nejrannějších velkých středomořských civilizací zahubila obrovská tsunami. Až asi do roku 1500 př.n.l. kvetla ve východním středomoří úžasná stará civilizace. Staří Mínojci budovali své nedostižné paláce a města s dlážděnými ulicemi s kanalizací v dobách kdy většina Evropanů ještě žila v primitivních chatrčích. Ale asi 1500 let př.n.l. lidé, kteří zplodili mýtus o Mínotaurovi v Labyrintu, z ničeho nic zmizeli. Tajemství jejich kataklyzmatického konce je možná nyní vyřešeno.


Pátek 28. září 2007


Čeští klimatologové tento týden na konferenci v Praze diskutovali o změnách své komunikace se sdělovacími prostředky. Shodli se, že je třeba vynaložit více aktivity a zaměřit se na to, aby veřejnost lépe pochopila problematiku klimatických změn. "Měli bychom výsledky, které mají vědecký podklad a nejsou spekulativní, zjednodušenou formou předávat do médií," popsal Jan Pretel jedno z doporučení.

Cenu VIZE 97, kterou od roku 1999 uděluje Nadace manželů Havlových, letos obdrží světově proslulý psycholog a psychiatr českého původu Stanislav Grof. Profesor Grof, objevitel metody holotropního dýchání, se zařadí po bok takových myslitelů, jakým je Karel Pribram, Umberto Eco, Zdeněk Neubauer nebo Zygmunt Bauman. Všichni dosavadní laureáti byli vybráni pro svůj mimořádný vědecký přínos překračující tradiční rámec poznání. O Stanislavu Grofovi si můžete přečíst v článku Zajímavé výzkumy o podstatě hmoty a vědomí (2.). Slavnostní ceremoniál předávání ceny se uskuteční 5. října v nově opraveném kostele sv. Anny v Praze. Zdroje: Aktuálně.cz, VIZE 97


Čtvrtek 27. září 2007


Bývalý český prezident Václav Havel si na rozdíl od svého nástupce v prezidentské funkci nemyslí, že by hrozba klimatických změn byla uměle zveličována. Naopak. Ve svém článku "The planet is not at risk. We are" (Planeta není v nebezpečí. My jsme) vyjádřil obavy o osud celého lidstva. Bude-li člověk i nadále sám sebe klamat a ignorovat nebezpečí globálního oteplování, nemůže čekat, že tyto změny přečká bez úhony. Příroda nás důrazně varuje a my bychom ji ve svém vlastním zájmu měli poslechnout. Anglicky psaná úvaha vyšla 25. září v listu International Herald Tribune.


Středa 26. září 2007


Rozloha mořského ledu v Arktidě se propadla na nové historické minimum. Vědci z amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC) oznámili, že 16. září 2007 pokrýval led plochu o velikosti 4,13 milionů čtverečních kilometrů. Rekord z 21. září 2005 (5,32 milionů km2) byl překonán o 1,19 milionů km2. Od 17. září se zalednění pozvolna zvětšuje.


Úterý 25. září 2007


Prezident ČR Václav Klaus vystoupil v pondělí 24. září na konferenci OSN v New Yorku. Ve svém pětiminutovém projevu zpochybnil hrozbu globálního oteplování i potřebu aktivního omezovaní emisí skleníkových plynů. Podle Klause "neexistuje ohledně příčin probíhajících klimatických změn žádný vědecký konsensus" a "vyhlašovat předčasné vítězství jedné skupiny nad druhou by bylo tragickou chybou". OSN by měla "zorganizovat dva paralelní mezivládní panely o klimatických změnách a publikovat dvě konkurenční zprávy." Dosavadní diskuse o tomto tématu je jednostranná. "Dobrým výchozím bodem by bylo poskytnutí stejné, nebo aspoň srovnatelné finanční podpory oběma skupinám vědců," řekl Klaus. Dále poznamenal, že "každá země by si měla vytvořit svůj vlastní program, jak se stavět k důsledkům případných klimatických změn... Měli bychom věřit racionalitě člověka a důsledkům spontánní evoluce lidské společnosti více než 'dobru', plynoucímu z politického aktivismu. Zvolme si proto adaptaci, nikoliv pokusy řídit globální klima." Celý projev si můžete přečíst zde (v češtině) nebo zde (v angličtině).


Neděle 23. září 2007


Britský denník Times priniesol článok, podľa ktorého môžu biopalivá narobiť viac škody ako osohu. (Pôvodná štúdia tu.) Doteraz sa predpokladalo, že používanie biopalív môže byť prospešné, len ak sa pestovaním repky olejnej alebo kukurice nenahradia napr. porasty dažďového lesa. Okrem toho, že podľa niektorých informácií, že pestovanie týchto plodín za účelom spaľovania v autách zvýšilo ceny potravín, nové výskumy ešte viac zvýrazňujú kontroverziu širšieho využívania biopalív (resp. repky a kukurice). Prečo?

V Maďarském dolu objevili horníci zcela náhodou miliony let staré cypřiše. Zajímavé při tom je, že stromy nejsou zkamenělé a jejich dřevo si dodnes zachovalo strukturu. Expedice WM magazínu objevila v cypřišových kmenech kovové trny s obsahem 95,36 % železa. Rozsáhlý povrchový důl se nachází u městečka Bükkabrány v severovýchodní části Maďarska. Experti vysvětlují dobrý stav stromů náhlou prudkou písečnou bouří, která cypřišový les před přibližně osmi miliony let zasypala šestimetrovou vrstvou písku. Vše nad šest metrů bylo zničeno. Podle odborníků došlo k této katastrofická události v miocénu, kdy území pokrývala jezera a močály

Klimatické změny v Itálii jsou vážným problémem a vláda by jim měla věnovat prioritní pozornost. Shodli se na tom delegáti národní konference, která se za účasti nejvýznamnějších italských politiků a vědců konala od 12. do 13. září v Římě. Ministr životního prostředí Alfonso Pecoraro Scanio ve svém vystoupení uvedl, že za posledních 50 let se teplota v Itálii zvýšila o 1,4 stupně Celsia. Od roku 1900 ubylo 5 procent srážek. Nejhorší je situace na jihu Apeninského poloostrova a na ostrovech Sardínie a Sicílie. Sucho a desertifikace se nevyhýbají ani severu země. Znepokojení vzbuzuje předpovězený osud Pádské nížiny. Ledovce na italské straně Alp ztratily za necelé století polovinu svého objemu a třetinu rozlohy. Průtok vody na všech italských tocích klesá. Do konce století by se mohl snížit asi o 80 procent. Naopak velké části pobřeží by mohly být zaplaveny mořem.


Čtvrtek 20. září 2007



Úterý 18. září 2007


Na internetových stránkách www.vodnaparadigma.sk byla v pondělí 17. září zpřístupněna publikace "Voda pre ozdravenie klímy - Nová vodná paradigma". Mezi autory figuruje na prvních místech hydrolog a zakladatel občanského sdružení Lidé a voda Michal Kravčík a vědecký pracovník Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR Jan Pokorný. Kniha poukazuje mimo jiné na to, jak změny krajiny ovlivňují počasí a klimatický vývoj. Za problémy nemohou jen emise skleníkových plynů. Vážné poruchy podnebí jsou rovněž důsledkem neuvážených zásahů člověka do koloběhu vody v přírodě.

Ledová vrstva pokrývající Severní ledový oceán je opět o něco menší. Za poslední týden ztratila 100 tisíc čtverečních kilometrů. 16. září měla rozsah jen 4,14 milionů km2. Dva roky starý rekord byl překonán o 1,2 milionů km2. Ledu zatím nepřestává ubývat, minimum se očekává v těchto dnech, nebo nejpozději do konce tohoto měsíce. Vyplývá to ze zprávy amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC). Podle vědeckého týmu pod vedením Wiliama Chapmana z univerzity v Illinois pokrývalo 12. září Arktidu pouhých 2,92 milionů km2 mořského ledu (o 1,09 milionů km2 méně než v roce 2005). Rozdíly v číslech mají svůj původ v odlišnostech metodického zpracování satelitních měření. Například NSIDC opírá svou statistiku o desetidenní klouzavé průměry, kdežto Chapmanova skupina upřednostňuje průměry za tři dny.


Sobota 15. září 2007


Ničení amazonského deštného pralesa se zpomaluje. Zatímco v roce 2004 bylo v Brazílii vykáceno nebo vymýceno 27,5 tisíce čtverečních kilometrů pralesa (to je více než polovina Čech), v roce 2005 to bylo 18,8 tisíce km2 a v roce 2006 13,1 tisíce km2. Letos se očekává ztráta 10-12 tisíc km2. Brazilská vláda se těmito čísly patřičně chlubí, kritici ovšem namítají, že pokles těžby byl vyvolán spíše nižší cenou dřeva na světových trzích než politikou současného prezidenta Luize Inacia Luly da Silvy.