feed info

700 článků z Gnosis9

Klimatické změny v Itálii jsou vážným problémem a vláda by jim měla věnovat prioritní pozornost. Shodli se na tom delegáti národní konference, která se za účasti nejvýznamnějších italských politiků a vědců konala od 12. do 13. září v Římě. Ministr životního prostředí Alfonso Pecoraro Scanio ve svém vystoupení uvedl, že za posledních 50 let se teplota v Itálii zvýšila o 1,4 stupně Celsia. Od roku 1900 ubylo 5 procent srážek. Nejhorší je situace na jihu Apeninského poloostrova a na ostrovech Sardínie a Sicílie. Sucho a desertifikace se nevyhýbají ani severu země. Znepokojení vzbuzuje předpovězený osud Pádské nížiny. Ledovce na italské straně Alp ztratily za necelé století polovinu svého objemu a třetinu rozlohy. Průtok vody na všech italských tocích klesá. Do konce století by se mohl snížit asi o 80 procent. Naopak velké části pobřeží by mohly být zaplaveny mořem.


Čtvrtek 20. září 2007



Úterý 18. září 2007


Na internetových stránkách www.vodnaparadigma.sk byla v pondělí 17. září zpřístupněna publikace "Voda pre ozdravenie klímy - Nová vodná paradigma". Mezi autory figuruje na prvních místech hydrolog a zakladatel občanského sdružení Lidé a voda Michal Kravčík a vědecký pracovník Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR Jan Pokorný. Kniha poukazuje mimo jiné na to, jak změny krajiny ovlivňují počasí a klimatický vývoj. Za problémy nemohou jen emise skleníkových plynů. Vážné poruchy podnebí jsou rovněž důsledkem neuvážených zásahů člověka do koloběhu vody v přírodě.

Ledová vrstva pokrývající Severní ledový oceán je opět o něco menší. Za poslední týden ztratila 100 tisíc čtverečních kilometrů. 16. září měla rozsah jen 4,14 milionů km2. Dva roky starý rekord byl překonán o 1,2 milionů km2. Ledu zatím nepřestává ubývat, minimum se očekává v těchto dnech, nebo nejpozději do konce tohoto měsíce. Vyplývá to ze zprávy amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC). Podle vědeckého týmu pod vedením Wiliama Chapmana z univerzity v Illinois pokrývalo 12. září Arktidu pouhých 2,92 milionů km2 mořského ledu (o 1,09 milionů km2 méně než v roce 2005). Rozdíly v číslech mají svůj původ v odlišnostech metodického zpracování satelitních měření. Například NSIDC opírá svou statistiku o desetidenní klouzavé průměry, kdežto Chapmanova skupina upřednostňuje průměry za tři dny.


Sobota 15. září 2007


Ničení amazonského deštného pralesa se zpomaluje. Zatímco v roce 2004 bylo v Brazílii vykáceno nebo vymýceno 27,5 tisíce čtverečních kilometrů pralesa (to je více než polovina Čech), v roce 2005 to bylo 18,8 tisíce km2 a v roce 2006 13,1 tisíce km2. Letos se očekává ztráta 10-12 tisíc km2. Brazilská vláda se těmito čísly patřičně chlubí, kritici ovšem namítají, že pokles těžby byl vyvolán spíše nižší cenou dřeva na světových trzích než politikou současného prezidenta Luize Inacia Luly da Silvy.


Pátek 14. září 2007



Úterý 11. září 2007


Od 6. září 2007 se v městečku Illulisat na západním pobřeží Grónska koná konference uspořádaná neziskovou organizací Religion, Science and the Environment (RSE). Dvě stovky účastníků z celého světa bude podle plánu za polárním kruhem pobývat celý týden a většinu času stráví diskusemi o klimatických změnách, ekologii a odpovědnosti člověka za život na Zemi. Pod vedením pravoslavného ekumenického patriarchy Bartoloměje I. se 7. září v těsné blízkosti ustupujících ledovců konalo společné modlitební shromáždění křesťanů, muslimů, židů, buddhistů, hinduistů a šintoistů. Vyznavači rozdílných náboženských směrů se bok po boku modlili za planetu a prosili o sílu a odhodlání k brzké nápravě.


Pondělí 10. září 2007


O hromadném vymírání včel označovaném zkratkou CCD - Colony Collapse Disorder (nemoc kolapsu včelstev), jsme se na Gnosis9.net zmínili poprvé letos na jaře. Odhaduje se, že ve Spojených státech bylo od roku 2006 zdecimováno 50 až 90 procent všech včelích kolonií. V kanadské provincii Québec včelaři ohlásili ztrátu nejméně 40-ti procent včelstev. Případy, které se nápadně podobají CCD, byly zaznamenány i v Indii, Brazílii a některých evropských státech. Prvním velkým úspěchem při pátrání po příčinách záhadného vymírání se mohou pochlubit američtí vědci. Zdá se, že fenomén CCD má co do činění s virem akutní izraelské paralýzy (Israel acute paralysis virus, IAPV). Statistické analýzy ukázaly, že kolonie nakažené IAPV mají 65krát větší pravděpodobnost výskytu CCD než ostatní včelstva.


Sobota 8. září 2007


Po silném dešti, který trval od úterý 4. září do pátku 7. září, stoupla hladina některých toků na severu Moravy. Nejvíce srážek spadlo na Rejvízu v Jeseníkách (přes 300 mm). Voda zaplavila stovky budov, poničila silnice a železniční tratě. Na některých místech byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Více než 200 lidí muselo být evakuováno. K tomuto opatření přistoupily úřady v Krnově, Albrechticích, Osoblaze, Bohušově a Jindřichově ve Slezsku. Na Stonávce, Olši, Opavě, Jičínce, Baštici a Petrůvce se průtok zvýšil místy až na úroveň tzv. padesátileté vody. Vzedmutí vodních toků způsobilo problémy i na Zlínsku, Vsetínsku a na jihu Čech. Se záplavami se tento týden potýkají rovněž v Rumunsku (nejméně 7 mrtvých), Polsku (3 oběti), Rakousku, Německu a na Slovensku.


Pátek 7. září 2007


Kvůli vydatným dešťům se rozvodnily některé toky na severu Moravy. V okrese Jeseník byl ve čtvrtek v podvečer vyhlášen stav ohrožení. Nebezpečí povodní hrozí v Moravskoslezském, Olomouckém a Jihočeském kraji. Aktuální vývoj situace můžete sledovat na těchto stránkách: - ČHMÚ-HPPS (Hlásná a předpovědní povodňová služba) - ČHMÚ-SIVS (Systém integrované výstražné služby) - Vodohospodářský informační portál (průtoky+srážky) - ČHMÚ (radarové odrazy)


Středa 5. září 2007


Rozloha mořského ledu v Arktidě poklesla 3. září 2007 na rekordních 4,42 milionů kilometrů čtverečních. Dosavadní minimum naměřené 20. až 21. září 2005 mělo hodnotu 5,32 milionů km2. Jen za uplynulý týden zmizelo 360 tisíc km2 ledu, což odpovídá rozloze Německa. Úbytek bude pravděpodobně ještě 2-3 týdny pokračovat. Oznámili to vědci z amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC).

Při letošních požárech v jihoevropských zemích přišlo o život bezmála sto lidí. Nejhorší spoušť napáchal oheň v Řecku, kde od 24. srpna zahynulo 64 osob (z toho 7 hasičů). Zničeno bylo 228 tisíc hektarů lesa a 41 tisíc hektarů zemědělské půdy. Ekonomické škody se odhadují na 1,2 až 4 miliardy eur. I když je pravda, že řecká vláda přičetla největší díl odpovědnosti žhářům, rychlé rozšíření plamenů bylo usnadněno extrémně suchým a teplým počasím. Diskutuje se také o špatném hospodaření v lesích a neschopnosti úřadů.


Sobota 1. září 2007


U pobřeží ostrova Jonaguni, v jihozápadní části japonské prefektury Okinawa, byly v roce 1985 v hloubce několika desítek metrů objeveny zvláštní kamenné struktury. Někteří vědci je identifikovaly jako ruiny starověkého města. Jiní je považují za přírodní útvary. Jedním z badatelů pátrajících po původu jonagunské záhady je Masaaki Kimura, profesor geologie na japonské univerzitě v Rjúkjú a ředitel Asociace pro výzkum mořských věd a kulturního dědictví. Podle něj jsou struktury jednoznačně umělého původu a připomínají stavby z období Římské říše. Mezi rozvalinami rozpoznal palác, koloseum, triumfální oblouk i chrám. Se svými spolupracovníky objevil rovněž kamenné nástroje, zbraně, sochy, vytesané znaky a ornamenty. Dávné město prý zaniklo během velkého zemětřesení před třemi nebo čtyřmi tisíci lety.


Čtvrtek 30. srpna 2007


Aká je spotreba CO2 priemerného Slováka (Čecha)? Ako rýchlo narastajú koncentrácie v globále? Ako veľmi a ako rýchlo potrebujeme obmedziť emisie skleníkových plynov, aby sme sa vyhli najhorším dôsledkom klimatickej zmeny? Čo preto môže urobiť jednotlivec? V súčasnosti, podľa Národnej Klimatickej správy z roku 2005 (Klimatickú správu z roku 2001 nájdete tu) sú emisie skleníkových plynov na jedného obyvateľa Slovenska okolo 7.7 tony (priemerný Čech spotrebuje asi 11,4 tony CO2). Je to nadpriemer v porovnaní so štátmi Európskej Únie.

Požáry v Řecku ve středu díky příznivějšímu počasí konečně polevily. Od pátku 24. srpna připravily o život 63 lidí, zničeno bylo 4,5 tisíce budov, nejméně 16 tisíc osob zůstalo bez střechy nad hlavou. Shořelo 184 tisíc hektarů lesů, sadů a hájů. Za celé letošní léto bylo spáleno 270 tisíc hektarů. Nic podobného nikdo z místních nepamatuje. S plameny dosud bojují hasiči a technika z dvaceti států. Ekologové varovali, že kvůli letním požárům se v Řecku postupně zmenšuje plocha pokrytá lesy.


Středa 29. srpna 2007


Podle Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) stoupne mořská hladina do konce tohoto století o 28 až 58 centimetrů. Některé jiné zdroje připouštějí zvýšení až o jeden metr. Tyto odhady se však můžou ukázat jako nedostatečné, dojde-li k narušení ledových příkrovů v Grónsku a Antarktidě. Mezi regiony, které jsou zaplavením ohroženy nejvíce, patří Egypt, konkrétně delta Nilu, kde žije třetina z 80 milionů obyvatel této země. Problémy začaly už v 70. letech minulého století, kdy byla dokončena výstavba Asuánské přehrady. Toto kontroverzní vodní dílo sice umožnilo vyrábět elektrickou energii a regulovat každoroční záplavy, současně však přineslo mnoho negativ. Jedním z nich je i zadržování naplavenin, které jsou nepostradatelné pro obnovu erodujícího pobřeží. Před tím, než byla přehrada postavena, se delta Nilu zvětšovala o pět metrů ročně, v současnosti se stále rychleji zmenšuje.


Neděle 26. srpna 2007


Devět států na středozápadě USA se potýká se silným větrem a vytrvalými dešti. Na mnoha místech jsou povodně nejhorší za posledních sto let. Největší škody jsou hlášeny z Illinois a Michiganu, o trochu lépe jsou na tom obyvatelé v Ohiu, Minnesotě a Wisconsinu. Voda zaplavila tisíce budov, statitisíce domácností jsou bez elektřiny. Nejméně 18 lidí zahynulo. Situaci dramatizují tornáda. Jedno z nich zasáhlo město Fenton v Michiganu. V několika regionech platí zákaz vycházení. Zdroje: České noviny, CNN, MSNBC

Počasí v České republice je letos bouřlivější než jindy. Podle Zdeňka Mrkvici z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Hradci Králové se už v této chvíli nacházíme na úrovni průměrného ročního maxima, na některých místech i nad ním. "Maximálně jde u nás v průměru o osmnáct bouří ročně na jednom místě. Vypadá to ale, že bouřek zasahujících různá místa Česka, myšleno třeba Královéhradecko, Pardubicko atd., bude letos skutečně víc, než bývá obvyklé. Důvodem je nezvykle rychlé střídání frontálních poruch," řekl v pátek pro deník Právo Mrkvica. Také škod po úderech blesků je letos více než v minulých letech. Například Česká pojišťovna registrovala k 24. srpnu více než 1500 škod za desítky milionů korun. Zdroje: Novinky, Lidovky.cz, ČHMÚ

Jižní Evropu spalují rekordní požáry. Nejhorší je situace v Řecku, kde od soboty 25. srpna platí výjimečný stav. Ohnivý živel už zničil tisíce hektarů lesa a od pátečního rána si vyžádal přes 50 lidských obětí. Vláda na jejich počest vyhlásila třídenní národní smutek. "Prožíváme bezprecedentní tragédii. Chci vyjádřit bolest nad smrtí našich spoluobčanů," prohlásil premiér Kostas Karamanlis. Nejúpornější souboj s plameny svádějí hasiči a vojáci na poloostrově Peloponés a na ostrově Evia. Obrovské požáry zuří v blízkosti měst Aliveri, Sparta, Korint či Tripolis. "Situace je stále velmi kritická," oznámil mluvčí hasičů Nikos Diamandis. "Ohně hoří na více než polovině území. Tohle je pro Řecko nepochybně bezprecedentní katastrofa."

Prudkému ochlazení před 13 tisíci roky, po němž následovalo vyhynutí některých druhů savců, pravděpodobně předcházela kolize naší planety s kosmickým tělesem. Tým amerických vědců předložil důkazy o tom, že v té době nad územím Severní Ameriky explodovala kometa nebo asteroid. Jádro objektu mělo průměr čtyři až pět kilometrů. Na zemský povrch dopadla jen jeho malá část, po případě ještě menší úlomky a to v oblasti ledového příkrovu Laurentide na východě Kanady.


Čtvrtek 23. srpna 2007


Na norském ostrově Špicberky (Svalbard) nedaleko městečka Longyearbyen budou v září 2007 zahájeny pokusné vrty s cílovou hloubkou až 1200 metrů. Vědci z univerzity v Oslo tak udělají první reálný krok směrem k uskutečnění ambiciózního plánu, který počítá s uskladněním oxidu uhličitého v podzemí. Do roku 2025 by měl být pomocí experimentální technologie všechen oxid uhličitý produkovaný místními firmami pumpován pod zemský povrch. Předpokládané náklady se pohybují kolem 87 milionů eur.


Úterý 21. srpna 2007


Obyvatelé České republiky se zajímají o stav životního prostředí, nemají však jednotný názor na jeho ochranu. Zatímco 46 procent občanů je s ochranou životního prostředí v ČR spokojeno, 47 procent ji nepokládá za dostatečnou. Stejně kontroverzní je i stanovisko k provozu jaderných elektráren. Hromadění odpadů, nedostatek pitné vody, znečišťování zdrojů pitné vody, úbytek deštných pralesů, globální oteplování, úbytek druhů, vyčerpání zdrojů surovin a znečišťování zemědělské půdy považuje většina společnosti za závažný globální problém. Výsledky šetření z první poloviny května představilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).


Pondělí 20. srpna 2007


V Atlantském oceánu vzniká od poloviny 90. let 20. století každoročně v průměru dvakrát více hurikánů než před 100 lety. Toto zvýšení je způsobeno teplejším povrchem oceánu a změnami povětrnostních podmínek, obojí zřejmě souvisí s globální změnou klimatu. Uvádí to studie, kterou 30. července 2007 zveřejnil britský časopis Philosophical Transactions of the Royal Society. Autory nové statistické analýzy jsou Greg Holland, ředitel meteorologického oddělení Národního střediska pro výzkum atmosféry (National Center for Atmospheric Research, NCAR) a Peter Webster z Technologického institutu v Georgii (Georgia Institute of Technology).