feed info

700 článků z Gnosis9

Niektoré body zlomu klimatického systému sme už možno prekročili, a iné môžu byť bližšie, ako sme si doteraz mysleli. Napríklad roztopenie arktického ľadu už môže byť v súčasnosti nezastaviteľné. Čo však môže narobiť ešte viac starostí, je pravdepodobný rozpad grónskeho ľadovcového štítu. Povedal to Tim Lenton z University of East Anglia v Anglicku na pondelkovom stretnutí týkajúcom sa komplexnosti prírody, ktoré organizovala British Antarctic Survey v Cambrigde. Informuje New Scientist.

Rostoucí teploty urychlují rozmrzání permafrostu v Kanadě. Pětice amerických vědců zkoumala oblast, kde k degradaci zmrzlé půdy dochází a snažili se určit riziko uvolnění skleníkových plynů. Domnívali se, že s postupujícím táním a rozkladem organických zbytků bude do atmosféry unikat více oxidu uhličitého. Ve skutečnosti zjistili pravý opak. Degradace permafrostu vedla k sesouvání půdy a zaplavení povrchu vodou. Tím vzrostla produktivita vegetace. Více rostlin začalo z atmosféry vstřebávat více oxidu uhličitého a výsledný efekt byl opačný.


Středa 15. srpna 2007


Katastrofy způsobené extrémními výkyvy počasí jsou stále častější. Dokládá to statistika, o které se 9. srpna 2007 zmínila Margareta Wahlströmová, zástupkyně Koordinátora nouzové pomoci OSN. Mezi lety 2004 a 2006 se počet krizových situací zvýšil z 200 na 400. Adekvátně k tomu stouplo i množství postižených lidí. V současné době už každým rokem přesahuje půl miliardy a při meziročním srovnání dochází k nárůstu o desítky milionů. Výrazně přibylo záplav - z 60 v roce 2004 na 100 minulý rok. Tento trend potvrzuje i 70 ničivých povodní od ledna do července 2007. I přes obrovské materiální škody se však daří zmenšovat ztráty na lidských životech.


Pondělí 13. srpna 2007


Rozloha mořského ledu v Arktidě poklesla 8. srpna 2007 na pouhých 5,8 milionů kilometrů čtverečních. Dlouhodobý srpnový průměr je přitom 7,7 milionů km2. Oznámili to vědci z National Snow and Ice Data Centre (NSIDC) v americkém Boulderu. V této chvíli je už prakticky jisté, že v prvním nebo druhém zářijovém týdnu, kdy je zaledněná plocha zpravidla nejmenší, budeme znát nový rekord. Zatím nejnižší hodnota byla naměřena v roce 2005 - 5,32 milionů km2, údaj ze září 2006 figuroval na druhém místě s 5,9 milionů km2. Rozsah zalednění na severní polokouli je ve srovnání se stavem před padesáti lety o 25 až 30 procent menší.


Sobota 11. srpna 2007


Jedním z míst, kde se podnebí na naší planetě mění nejrychleji, je Tibet. Zatímco v Číně se za v uplynulém století (1906 až 2005) teploty zvýšily v průměru o 0,4 stupně Celsia (celosvětový průměr je 0,74 st.), v Tibetu se jen od 80. let oteplilo o 0,9 stupně. Z tibetských meteorologických statistik vyplývá, že čtyři z pěti nejteplejších zim uplynulých 35 let se udály po roce 2000. V letošním roce se teploty pohybovaly 0,5 až 2,8 stupně nad normálem, celkově byla zima ve srovnání s dlouhodobým průměrem o 1,6 stupně teplejší. Ještě větší odchylkou (+3,1 st.C) se do tabulek zapsala zima v roce 2006. Vůbec nejvíce se otepluje na západě a jihovýchodě země.


Pátek 10. srpna 2007


Navzdory všem neúspěchům se klimatické modely postupně zdokonalují a jsou na dobré cestě dosáhnout uspokojivých výsledků. Jejich pochybná spolehlivost je dána především obtížným modelováním působení oblačnosti. Víme, že mraky povrch planety jednak ochlazují, protože odrážejí sluneční parsky zpět do vesmíru, ale také fungují jako lapače tepla zpětně vyzařovaného zemí. Za nečekaně úspěšný krok správným směrem je považován výzkumný projekt climateprediction.net, jehož se zúčastnily desetitisíce lidí z celého světa. Tito dobrovolníci nechali na svých osobních počítačích proběhnout více než 57 tisíc klimatických modelů. Jak naznačila už první fáze výzkumu, teplota na Zemi by se mohla v tomto století zvýšít až o 11,5 stupně Celsia, pokud by koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stoupla na dvojnásobek hodnoty z doby před průmyslovou revolucí, tedy zhruba na 560 ppm (milióntin). Při současném růstu emisí skleníkových plynů bude tato úroveň překročena do roku 2050.


Středa 8. srpna 2007


Je velmi pravděpodobné, že delfínovec čínský (Lipotes vexillifer) vyhynul. V britském odborném časopise Biology Letters to 7. srpna 2007 oznámili vědci, kteří po tomto vzácném sladkovodním kytovci šest týdnů bezvýsledně pátrali v řece Jang-c'-ťiang. "Ztráta takových jedinečných a charismatických druhů je šokující tragédií. Říční delfín byl pozoruhodným savcem, který se od ostatních druhů oddělil před 20 milióny lety. Toto vyhynutí představuje zmizení celé větve evolučního stromu života a zdůrazňuje, že jsme ještě nepřevzali plnou odpovědnost za naši roli ochránců planety," komentoval smutnou zprávu Dr. Sam Turvey z britské Zoologické společnosti v Londýně (Zoological Society of London, ZSL).


Úterý 7. srpna 2007


Mexické sopky Popocatépetl (Kouřící hora) a Iztaccíhuatl (Bílá žena) by už brzy mohly zůstat úplně bez ledu. Například ledovec na Iztaccíhuatlu ztratil od roku 1958 polovinu svého objemu. Na rychlé tání horských ledovců v Mexiku upozornili vědci z mexické Národní autonomní univerzity (Universidad Nacional Autónoma de México, UNAM) a Metropolitní autonomní univerzity (Universidad Autónoma Metropolitana, UAM).


Pondělí 6. srpna 2007


Vědci už asi vědí, proč je vývoj života na Zemi redukován v pravidelných intervalech dlouhých 62 milionů let (± 3 milióny roků). Celá sluneční soustava totiž obíhá kolem středu galaxie a na své dráze trvající 225 milionů let se každých 64 milionů roků ocitá v blízkosti zdroje nebezpečného kosmického záření. O tom, že se vymírání cyklicky opakuje, se začalo otevřeně diskutovat v roce 2005, kdy na tuto zvláštní skutečnost upozornili vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley. Příčina však zůstávala neznámá.


Neděle 5. srpna 2007


Tento muž, o ktorom sú mnohí v Indii presvedčení, že je vtelením Boha na zemi o sebe povedal: Prišiel som na tento svet, aby som pozdvihol ľudské správanie, zaviedol poctivosť, spravodlivosť a právo. Lebo iba právo vedie k pravde. Neprišiel som súdiť, ale napraviť a oslobodiť. Oslobodiť od nášho egoizmu a sebectva. Sai Baba o sebe vyhlasuje, že sa do neho vtelil duch mudrca a svätca Shírdí Baba, (nar. v r. 1854 a zomr. 15.10.1918), ktorý žil v Indickom Shírdí. Tento o sebe údajne vyhlásil, že sa opätovne narodí o 8 rokov po svojej smrti.


Pátek 3. srpna 2007


Jedna kráva vyprodukuje během svého života přímo či nepřímo ekvivalent 4,5 tuny oxidu uhličitého. Skleníkový efekt nezesiluje jen metan uvolněný při trávení. Emisně významné jsou také aktivity související s chovem dobytka, jako je pěstování a sklizeň krmných plodin nebo jejich následný transport. Člověk, který si v obchodě koupí jeden kilogram hovězího masa, přispěje k zesílení skleníkového efektu stejně, jako kdyby místo toho projezdil 250 kilometrů autem s průměrnou spotřebou pohonných hmot, nebo nechal doma 20 dnů svítit stowattovou žárovku. K takovému závěru nedávno dospěl čtyřčlenný tým japonských vědců z Národního vědeckého institutu hospodářských zvířat a pastvin v Tsukube a Zemědělské fakulty univerzity v Kjótu. O výzkumu hodnotícím enviromentální dopady "výroby" hovězího masa informoval ve druhé polovině července časopis New Scientist a internetový server Euroactiv. Kompletní studie vyšla v srpnovém vydání Animal Science Journal.


Středa 1. srpna 2007


Zdá se, že klimatologové podcenili některé důsledky globálního oteplování. V tomto případě mám na mysli změny v srážkových úhrnech. Jak ukázalo srovnání meteorologických záznamů s počítačovými modely, změny v rozdělení a intenzitě srážek jsou v reálném světě mnohem větší, než vědci předpokládali. Stále suššími se stávají oblasti mezi rovníkem a 30 stupněm severní šířky. Týká se to zejména Afriky (Sahara, Sahel), ale i Indie, jihovýchodní Asie, Mexika a severní části jihoamerického kontinentu. Naopak v pásmu mezi 40 a 70 stupněm severní šířky, kam patří většina Severní Ameriky a Evropy, se množství ročních srážek mezi lety 1925 a 1999 zvýšilo v průměru o 62 milimetrů. Vlhčí podnebí je i v tropech a subtropech na jih od rovníku. V příštích desetiletích bude tento trend pokračovat. Častěji se budeme setkávat s oběma srážkovými extrémy - jednou to budou záplavy, podruhé sucho.


Úterý 31. července 2007


Kvůli záplavám a sesuvům půdy zahynulo od počátku léta v Číně už 652 lidí. Postiženo bylo téměř 120 milionů obyvatel, z toho 5 milionů muselo být evakuováno. Zničeno bylo 452 tisíc domů a 7,87 milionů hektarů úrody. Přímé ekonomické ztráty byly vyčísleny na 6,9 miliard dolarů. Nejhorší situace je na jihu a na východě země, kde jsou i v dalších dnech očekávány vytrvalé deště. Naopak některé jižní provincie a sever Číny se potýkají s vedry a dlouhodobým suchem. Bez pitné vody se tam musí obejít 5,88 milionů lidí a 4,7 milionů hospodářských zvířat. Nedostatek vláhy znehodnotil 9,33 milionů hektarů orné půdy. Zdroje: Xinhua News Agency, IFRC.org

Obyvatelé jihozápadní Anglie si oddechli. Přestože záplavy z minulého týdne napáchaly mnoho škod a vyžádaly si nejméně osm obětí na životech, počasí se začalo zlepšovat a další povodňová vlna momentálně nehrozí. Odstraňování následků živelné pohromy však potrvá řadu týdnů. Desítky tisíc domácností jsou stále odkázány na nouzovou distribuci pitné vody. Škody na obydlích a dalších nemovitostech se odhadují na 3 miliardy liber (asi 126 miliard korun). Meteorologové oznámili, že období od května do července 2007 bylo v Anglii a ve Walesu nejdeštivější od počátku záznamů v roce 1766. Do 22. července napršelo průměru 387,6 milimetru vody, což je více než dvojnásobek normálních hodnot (186,3 mm). Nejvýraznější odchylka (226%) byla zaznamenána ve střední Anglii, kde spadlo 348,3 milimetru, přestože průměr je pouze 153,9 milimetru. Zdroje: BBC News, Met Office, České noviny


Neděle 29. července 2007


Zatímco na většině území České republiky se v posledních dvou dnech mírně ochladilo, na východ a na jih od našich hranic příliv tropického vzduchu zesílil. Meteorologové oznámili překonání řady teplotních rekordů. Na Slovensku se teplota vyšplhala k čtyřicetistupňové hranici. Extrémnímu horku čelili také lidé v Maďarsku, Rakousku, Rumunsku, Bulharsku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině, Albánii, Moldávii, Itálii, Řecku, Turecku a na Ukrajině.

Severní ledový oceán pokrývala minimálně tři milióny let souvislá vrstva ledu. V posledních několika desetiletích začala tato vrstva slábnout a její rozloha se postupně zmenšovala. Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) zahrnul do své letošní zprávy prognózu, že se led na severním pólu rozpustí mezi lety 2050 a 2100. Tempo tání je ovšem stále rychlejší a k rozpuštění mořského ledu může dojít už kolem roku 2020. Oznámili to američtí vědci z National Center for Atmospheric Research (NCAR) a National Snow and Ice Data Centre (NSIDC). Na prohlubující se rozpory mezi předpověďmi a realitou upozornil 1. května 2007 časopis Geophysical Research Letters.

Stoupající koncentrace přízemního ozónu by mohla snížit zemědělskou produkci a urychlit globální oteplování. Ozón totiž rostliny poškozuje, brání fotosyntéze a ovlivňuje tak jejich schopnost vstřebávat oxid uhličitý. Předběžné výpočty naznačují, že k odhadovanému oteplení do roku 2100 bychom měli přičíst dalších 0,5 až 1,25 stupně Celsia. Konstatuje to nová studie autorů z britského Meteorologického ústavu (Met Office), univerzity v Exeteru (University of Exeter) a Centra pro ekologii a hydrologii (Centre for Ecology and Hydrology, CEH). Na výzkum upozornil 25. července 2007 časopis Nature.

Průběh posledních šesti měsíců dává tušit, že letošní rok se stane prvním nebo druhým nejteplejším rokem v historii měření. Podle údajů zpracovaných americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) byl první půlrok ve srovnání s dlouhodobým normálem o 0,63 stupně Celsia teplejší (ještě větší odchylka +0,64 stupně byla naměřena v roce 1998). Na rekordní úroveň vystoupila teplota na severní polokouli - odchylka dosáhla +0,8 stupně (na druhém místě figuruje rok 2002 s odchylkou +0,74 stupně). Oteplení se projevilo zejména nad kontinenty - v globálním průměru činila odchylka +1,18 stupně (v roce 2002 bylo tepleji o 1,08 stupně).

Počasí v Británii je už několik týdnů velmi deštivé. Jen v pátek napadlo na některých místech 120 milimetrů vody. Po intenzivních srážkách se rozlily řeky Severn a Temže a zaplavily asi 10 tisíc domů ve střední a západní části Anglie. Hladina v obou řekách překročila rekordní úroveň z roku 1947. Zasažena byla hrabství Glaucestershire, Herefordshire, Lincolnshire, Worcestershire, Warwickshire, Bedfordshire, Oxfordshire a Berkshire. Ohroženy jsou statisíce lidí. Při evakuaci obyvatel pomáhají hasiči, policisté, vojáci i dobrovolníci. V Glaucestershire byla z provozu vyřazena čistička odpadních vod a asi 350 tisíc lidí se ocitlo bez pitné vody. Problémy jsou i s distribucí elektrické energie.

Díky spolupráci s redakcí internetového serveru Tajomstva.org můžeme všem zájemcům o záhady a dávnou historii lidstva nabídnout exkluzivní překlad Předmluvy, Úvodu a První Smaragdové desky Thóta Atlantského, legendárního vládce a kněze, který podle hermetických zdrojů založil po potopě Atlantidy ve starověkém Egyptě novou civilizaci. Další díly budou zveřejňovány postupně v přibližně týdenních intervalech. Pokračujte zde

V severozápadní části Sibiře u řeky Juribej na ruském poloostrově Jamal bylo v polovině května nalezeno tělo mamuta. Na ostatky čtyřměsíčního mláděte samičího pohlaví narazil pastevec sobů Jurij Chudij. Zvíře bylo po tisíce let uchováno v permafrostu. Záhy po objevení ho v blízkém muzeu prohlédlo několik vědců, mezi nimiž byl i paleontolog Daniel Fisher z univerzity v Michiganu. "Je to nejlepší a nejcelistvější mrtvola mamuta, jaká byla kdy nalezena," řekl Fisher. "Studoval jsem tato zvířata mnoho let a dlouho jsem si představoval, jak asi museli vypadat. Ale teď poprvé jsem jedno takové viděl na vlastní oči a v celku. Byl to pro mne hluboký zážitek."