Zákeřná Alzheimerova choroba se v poslední době stává stále závažnějším společenským problémem. Výzkum jejích příčin, průběhu a možností léčení je proto jednou z významných priorit medicínského výzkumu. Američtí vědci nedávno zjistili, že pomocnou ruku může podat obyčejná káva.

Blesky neboli krátké a intenzivní elektostatické výboje známe důvěrně ze zemské atmosféry, kde provázejí zejména letní bouřky. Na Marsu, kde chybí dostatek vody v atmosféře, se však blýská také. Na vině jsou písečné bouře.

Výzkum organismů, které se na nějakou dobu obejdou bez potravy, je mezi vědci v poslední době čím dál větším hitem. Jejich metody hospodaření se zdroji by totiž mohly pomoci nalézt klíč například k problému lidské obezity. Pravou umělkyní v hladovění je australská žába hrabavka.

Na invalidní vozík je odkázáno čím dál větší množství lidí. Na vině jsou nejrůznější vývojové vady, degenerativní onemocnění či úrazy. U řady z nich je postižení tak vážné, že svůj vozík nedokáží ovládat rukama. Američtí inženýři proto zkonstruovali vozík, který lze řídit třetí rukou - jazykem!

Jak souvisí invazivní rozšiřování jistých druhů plevelných rostlin se změnami globálního klimatu? Američtí vědci nedávno přišli se zjištěním, že souvislosti jsou sice skryté, o to však významnější.

Řídká atmosféra planety Mars našim zájmům na Marsu sice v mnohém nahrává, v mnohém je ale naopak nepříznivá. Nový rover, který by měl přistát na povrchu Marsu v roce 2012 je natolik těžký, že by jej neunes žádný ze současných typů padáků. Odborníci z NASA tedy pro něj tedy ušít zbrusu nový.

Nad tím, že mezi jednotlivými pohlavími nejrůznějších organismů mohou existovat velké rozdíly, se většina z nás příliš nepozastaví. Krásným příklady najdeme např. mezi domácí drůbeží. Vědci však vědí, že za zvláštních podmínek se může taková dvojtvárnost vzniknout i v rámci pohlaví jednoho. Tento jev byl nedávno objeven i mezi rybkami hlaváči.

Na Zemi stále existuje řada oblastí, ve kterých má pár kapek vody cenu zlata. Zařízení, jehož prostřednictvím bychom mohli získat vodu přímo z par obsažených ve vzduchu, by jistě vytrhlo mnoha lidem trn z paty.

Původ velká řady nemocí je třeba hledat nikoliv vně organismu, například v nevítaných parazitech, ale v samotném jeho vnitřku, totiž v našich genech. K jejich léčení by mohly napomoci pokusy s přenášením genů z jednoho organismu do druhého. Velmi nadějnými objekty těchto výzkumů jsou jihoamerické opičky kosmani.

O tom, že ptáci jsou přímými potomky dinosaurů, dnes prakticky nepochybuje žádný z vědců. Tento pohled potvrzují jak důkazy genetiků, tak paleontologické nálezy. Dinosaurus nedávno nalezený v Číně napovídá vědcům, jak se vyvinulo ptačí křídlo.

Kriminalisté z daktyloskopického cechu se z papilárních linií na lidských prstech radují, neboť jim už po léta napomáhají identifikovat podezřelé. Příroda nám je však jistě nenadělila, ale udělala radost lovcům zločinců. Ale proč vlastně?

Sopka St. Helens v americkém státě Washington, česky někdy nesprávně nazývaná Hora svaté Heleny, vybuchla naposledy se vší silou v roce 1980. Jednalo se o jednu z největších a také nejlépe zdokumentovaných explozí v dějinách lidstva. Některá nová data naznačují, že pod sopkou dříme vulkán ještě větších rozměrů.

Abychom mohli poznat rozdíl mezi slunečným a deštivým počasím, musí naše matička Země mít okolo sebe obal z látek v plynném skupenství – atmosféru. Takový obal nalezneme i na většině planet sluneční soustavy. Astronomové nedávno pozorovali atmosférické jevy i na vzdáleném hnědém trpaslíkovi.

Plocha země obývaná lidmi se neustále zvětšuje a s ní přirozeně roste i plocha střech. Z energetického hlediska je to prozatím ladem ponechaná půda. Vědci se proto již dlouho snaží vyvinout levný a jednoduše aplikovatelný materiál, který by napomohl ke snadnějšímu získávání energie ze slunečního záření.

Proces domestikace jednotlivých živočišných druhů má pro dnešní vědce stále řadu tajemství. Jedno z nich však bylo nedávno odhaleno. Sklony k přátelství s člověkem mají některá zvířata přímo v genech.

Jen málokterému archeologovi se v životě poštěstí přijít s nálezem, který ještě po letech dokáže přispět k lepšímu poznání již tak dobře prozkoumaných lokalit. Takové štístko měli nedávno britští vědci, kterým se podařilo v blízkosti veleslavného Stonehedge objevit neolitické mohyly. Napomohly jim k tomu internetové mapy.

My Evropané vnímáme slony jako roztomilá zvířata, která s potěšením chodíme pozorovat do zoologických zahrad. Afričtí farmáři však vidí slony rozhodně jinak. Stačí jeden nájezd těchto nenasytných jedlíků a celá úroda může přijít v niveč. S jejich problémem by jim mohly pomoci včely.

Smích je jedním z nejkomplikovanějších projevů vyšší nervové činnosti. Smějící se zvířata jsou proto přírodě velmi vzácná. Britští vědci se rozhodli hledat zárodky lidského smíchu mezi nejbližšími příbuznými lidí a zdá se, že uspěli.

Američtí vědci nedávno dokázali přinutit kovy, aby z nich voda nestékala, ale naopak po nich stoupala vzhůru. Tento může v budoucnu nalézt uplatnění v širokém spektru oborů od počítačových technologií po zdravotnictví.

Vítr dokáže čas od času potrápit i tak velké a těžké organismy, jako jsme my lidé. Ve světě hmyzu, kde každé zbytečné máchnutí křídlem stojí vzácnou energii, je však vítr takřka veřejným nepřítelem číslo 1. Jak si s jeho zlomyslnostmi dokáží poradit včely?

Vědci mají většinou za to, že za vyhynutím organismů stojí změny podnebí, které je přinutily přejít na nevyhovující typ potravy. Podle nedávné studie amerických paleontologů to však vypadá, že zvířata jsou mnohem přizpůsobivější, než předpokládá většina současných modelů.

Ačkoliv by většina milovníků koček nedá na své chlupaté mazlíčky dopustit, faktem je, že jsou situace, kdy lze o jejich inteligenci úspěšně pochybovat. Britští vědci přišli se zjištěním, že kočky nedokáží porozumět vztahu příčiny a následku. Psi na tom ale nejsou o nic lépe.

Lepra neboli malomocenství patří po staletí mezi souputníky a také největší postrachy lidstva. V Indii byla nedávno objevena kostra, která poskytuje nejstarší známý doklad o této chorobě na světě. Mohla by také napomoci vědcům při rekonstrukci jejích migračních tras.

Největší a nejnebezpečnější ze všech žijících druhů ještěrů, varan komodský přezdívaný komodský drak, se živí většinou zdechlinami. Když ale dostane hlad, dokáže bez problémů ulovit jeleny sambary či místní druh buvolů. Australští vědci nedávno zjistili, že k zabíjení své kořisti je vybaven speciálními jedovými žlázami.