Elektrické signály mozků makaků si vědci posílají po internetu.

Složení potravy skutečně může ovlivnit pohlaví budoucího potomka.

Dva vědecké týmy nezávisle na sobě dokázaly donutit dospělé tělní buňky, aby se vrátily do „školních let“, a nechaly se přeučit na buňky jakékoli tkáně těla.

Co to je za otázku, řeknou si mnozí. Samozřejmě, že přece Slunce. Jenže, vesmír nám stále chystá nová překvapení.

Američtí vědci vytvořili myš, která nemá žádný respekt z pachu svého úhlavního nepřítele.

Australští vědci začínají rozumět komunikaci kytovců.

Výročí puče, jehož důsledky dolehly na celý svět.

V Utahu byly objeveny 500 milionů let staré zkameněliny medúz.

Čínští technologové vyvíjejí nové rakety s trojnásobně větší nosností.

Zážitky cestovatelů pod jednou střechou.

Britští fyziologové objevili bílkovinu, s jejíž pomocí dokáží spustit počáteční fázi regenerace končetin.

Britští vědci objevili přes 400 let starou škebli.

O klimatu nevíme nic a nebude o něm vědět nic ani po další desítky let.

Japonští technologové vyvinuli klávesnici, na které lze psát i bez pomoci rukou.

Geny pro vnímání světla se poprvé objevily před 600 miliony let.

Ve středu 24. 10. 2007 by měla odstartovat první čínská sonda, jejímž cílem je oběžná dráha Měsíce.

Britští etologové zjistili, že sloni čichem rozliší masajského válečníka od neškodného farmáře.

V jižní Africe byly nalezeny nejstarší stopy po lidské činnosti.

Američané zkoumali, jak se želvy dokáží samy dostat z polohy na zádech.

Australský vakoplch prospal celý rok a ještě dva dny k tomu.

Proč yellowstonské březí losice stále častěji chodí rodit do blízkosti rušných komunikací?

Sdružení vysokých škol a Akademie věd ČR CESNET se stalo jedním ze spolupořadatelů sedmého ročníku Týdne vědy a techniky, který bude ve dnech 1. až 11. 11. probíhat po celé České republice.

Před padesáti lety lidé vyslali do kosmu první vesmírné plavidlo.

Analýza DNA konečně rozluštila hádanku 35 tisíc let starých kostí z jeskyně v sibiřském Altaji.