feed info

4,427 článků z VTM.cz

Vyjmenovat zde všechny země světa, kde lidem slouží za potravu hmyz, by bylo asi dost obtížné, poněvadž podle odhadů se to týká celkem 113 zemí, především pak v Africe, jihovýchodní Asii a severní části Latinské Ameriky. V Kambodži lidé jedí například smažené pavouky, v Thajsku smažené včely a zdaleka nejoblíbenější hmyzí potravou jsou mravenci. V Japonsku si zase pochutnávají na rýžových sušenkách s křupinkami v podobě vos.

Masoví vrazi mají svůj „modus operandi“. Totéž lze říci i o žraloku lidožravém, který dorůstá délky kolem šesti metrů a s hmotností přes dvě tuny je největší dravou rybou, jakou hostí současná moře a oceány. Žralok neútočí na kořist náhodně, ale má přesně určenou strategii, které se drží. Zjistili to američtí vědci při studiu života žraloků lidožravých u břehů Jižní Afriky.


Pondělí 22. června 2009


Po infarktu se hojí poškozený srdeční sval vazivovou jizvou, která často nedovolí srdci podávat plný výkon. Přesto jsou v srdci buňky, z kterých mohou vznikat nové buňky srdeční svaloviny. Tato schopnost se naplno projeví v laboratorních podmínkách, když jsou tzv. kmenové buňky srdce přeneseny do živného roztoku. Vědci netušili, nakolik se uplatňuje schopnost kmenových buněk obnovit srdeční sval v lidském organismu.


Pátek 19. června 2009


Původ afrických Pygmejů halí tajemství. Rekonstrukci jejich historie umožnil teprve výzkum dědičné informace. Vědci analyzovali DNA více než šesti stovek Afričanů náležejících k devíti pygmejským kmenům a k dvanácti populacím, v jejichž sousedství Pygmejové žijí. Výsledky prokázaly, že mezi jednotlivými pygmejskými kmeny jsou rozdíly jako mezi Evropany a Asiaty.

Zřejmě není ve vesmíru tajemnější a exotičtější objekt, než je černá díra nebo též singularita. Je to zbytek po velmi hmotné hvězdě, který je tak těžký, že pádová rychlost překračuje rychlost světla a z nějž do vesmíru nemůže uniknout vůbec nic. Obří černá díra je uprostřed naší galaxie a její gravitace naši galaxii drží pohromadě. Dokonce jedna z divokých teorií o temné hmotě spekuluje o hradbě černých děr kolem galaxií jako je ta naše.


Čtvrtek 18. června 2009


Dnes připravované atomové lokomotivy se mohou stát dopravním prostředkem budoucnosti. Pro plánované mezikontinentální železniční magistrály, které by spojily např. Evropu a Asii se Severní Amerikou přes Beringův průliv nebo Evropu s Afrikou přes Gibraltar, se uvažuje i o použití zvláště širokého rozchodu 3 nebo 4 a půl metru.

Občas si člověk povzdechne, kdeže jsou doby průkopníků. Časy, kdy každý stavěl velociped s motorem, automobil či dokonce aeroplan. Dnes je všechno svázané předpisy. Sice si nikdo netroufne prohlásit, že všechno už bylo vynalezeno, pořád to ale vypadá, že již není prostoru pro nadšence.


Středa 17. června 2009


Britští a ukrajinští vědci vytvořili „zvukový laser“ čili saser (zkráceno z anglického „sound laser“) schopný generovat zvuky s frekvencí několika terahertz. Podobně jako světlený paprsek laseru putuje i zvukový paprsek saseru prostorem s minimálním rozptylem. Zatím se může zdát terahertzový saser jako kuriozita. Stejně se však dívala veřejnost před půlstoletím i na lasery.

Jen si to představte: Na internetu si prostě najdete správné soubory, stáhnete si je a na domácí tiskárně si vytisknete nový nábytek, nádobí, oblečení nebo televizor. Jistě jste v některém fantastickém seriálu viděli stroj, který dokáže vyrobit téměř cokoli, pravděpodobně jen na základě dat dodaných počítačem.


Úterý 16. června 2009


Vesmír může být plný světů podobných naší Zemi, jen stačí hledat dostatečně pozorně a nezaměřovat se pouze na tak choulostivé tvory, jako jsme my.Naše představy o místu, jež by mohlo hostit mimozemský život, jsou celkem jasné. Měla by to být „kamenná“ planeta s příhodnou teplotou.


Pondělí 15. června 2009


Každou noc stovky teleskopů, velkých i malých pročesávají oblohu a pátrají po pohybujících se světélkách v kosmických dálavách. Ne, teď nemám na mysli malé zelené mužíky odkudsi z daleka, ale velké šedivé balvany některé až nebezpečně blízko. Asteroidy, zbytky stavebního materiálu naší soustavy a jejich hledání je jedním z největších úkolů současné astronomie.


Pátek 12. června 2009


Zajímavá výstava koncipovaná Petrem Niklem a Ondřejem Smejkalem je až do 14. července k vidění v prostorách Ekotechnického muzea (bývalá čistírna vod) v Praze 6. Expozice je interaktivní instalací nejrůznějších vizuálních a světelných nástrojů a objektů, založených na principu vnímání světla a jeho objevování pomocí hry.

Poslední cestující zaujal své místo, zapadly hermetické dveře a 35 m dlouhý vagon, zavěšený na ocelovém laně, se dal do pohybu. Posunoval se pomalu, rychlostí pouhých 12 km za hodinu. Zato tato lanovka udivuje jinou vlastností: Po několika desítkách metrů ocelové lano končí a třicetipětitunový vagon se stovkou cestujících se dál pohybuje nad širokým horským údolím po tenkém syntetickém laně. Nejpřekvapivější ovšem je, že syntetické lano není vůbec obrovským zatížením prohnuto, že vagon jako by nic nevážil...


Čtvrtek 11. června 2009



Středa 10. června 2009


Stavba věže, jež měla dosáhnout nebes, už tu jednou byla. Aspoň podle biblického příběhu o babylónské věži a následném zmatení jazyků. Raj Seth a George Zhu z York University v kanadském Torontu navrhli 20 kilometrů vysokou věž, která by našla využití pří výzkumu atmosféry, pro telekomunikační služby či při vypouštění družic. Její vrcholek by byl samozřejmě obrovským lákadlem pro turisty. Bylo by z něj vidět na vzdálenost 600 kilometrů.

Hardwarovou výbavou se nijak zvláště neliší od mininotebooků Eee PC či minidesktopů Eee Box a žádný velký výkon tedy nečekejte. Počítač ukrývá osvědčený procesor Intel Atom N270 s taktem 1,6 GHz, 1 GB DDR2 RAM, SATA HDD o kapacitě 160 GB a integrovaný grafický čip, který bohužel neosloví ani méně náročné hráče. Na druhou stranu jej můžete jednoduše zapojit do domácí ethernetové nebo bezdrátové sítě (802.11n) a vesele brouzdat na internetu.


Úterý 9. června 2009


Vznikne více skleníkových plynů při přepravě lidí vlakem anebo při letu letadlem? Navzdory tomu, co velí „zdravý selský rozum“ a píšou nejrůznější příručky o ochraně životního prostředí, je ekologičtější let letadlem. K tomuto překvapivému závěru došel Michail Chester a Arpad Horvath z University of California v Berkeley poté, co provedli srovnání silniční, železniční a letecké dopravy.