165,763 článků

Impakty pro Darwina

Metody vědecké práce i financování vědy se od dob Charlese Darwina podstatně změnily. Jak se dnes vědec stane úspěšným?


Pondělí 11. května 2009


Multimédia: Atlantis odstartoval k Hubblovu kosmickému dalekohledu

Dnes ve 20:01 našeho času odstartoval k Hubblovu kosmickému dalekohledu americký raketoplán Atlantis. O misi jsme se už rozepsali v článku Vstříc legendě. Nyní vám přinášíme fotografie a videa ze startu poslední servisní mise k Hubblovu dalekohledu, který se během dosavadních 19 let proslavil také výzkumem exoplanet.   Ke stažení:   Celkem 29 fotografií z...

Výsledky sú super, len tá štatistika bola nesprávna

Mozog – zložitý a tajomný svet. Riadiace a poznávacie centrum. Ako sa v ňom spracúvajú vnemy a podnety? Kde v ňom sídlia ktoré emócie? Zmysly? Ako sa rozhodujeme? Aj na tieto otázky hľadajú vedci odpoveď pomocou funkčnej magnetickej rezonancie - fMRI. Je to moderný progresívny nástroj na nepriamy výskum mozgových funkcií. Neraz vyžaduje veľké série experimentov, pričom...

New York zasáhlo pravěké tsunami

Někdy kolem roku 300 př.n.l. zasáhla americké pobřeží kolem dnešního New Yorku mohutná záplava. Na souš pronikly vodní masy z oceánu. Vědci si nedovedou představit bouři, která by nahromadila v pobřežní oblasti takové množství usazenin. A tak hledají další vysvětlení. Jako jedno z nejpravděpodobnějších se nabízí mohutná vlna tsunami.

Kniha měsíce: Uvnitř neolitické mysli

Proč kdysi lidé začali pěstovat obilí a chovat zvířata? Většinou se říká, že kvůli snadnější obživě. Najdou se však i badatelé, podle nichž mohlo zemědělství vzniknout náhodou, jako vedlejší produkt úplně jiných změn.

Jak obrnit rostliny proti suchu?

Na zemi hladoví kolem 800 milionů lidí. Především v Africe patří k hlavním příčinám neúrody sucho. Mezinárodní tým pod vedením Seana Cutlera z University of California objevil novou možnost, jak obrnit zemědělské plodiny proti nedostatku vody.

Hobiti sú nový druh

Vedci našli ďalšie dôkazy o tom, že kosti indonézskych „hobitov“ patrili novému druhu človeka a nie moderným pygmejom.

Druhá Země Jakuba Rozehnala

O tom, jak výzkum probíhá a jaké jsou šance na nalezení nových Zemí, jsme hovořili s Jakubem Rozehnalem, ředitelem Štefánikovy hvězdárny v Praze.V březnu NASA úspěšně vypustila družici Kepler, jejímž cílem je hledat a zkoumat planety podobné Zemi – exoplanety. Ani naši vědci však ve výzkumu exoplanet nijak nezaostávají.

V Číně byla objevena nejstarší „mikrosoška“

Dějiny lidského osídlení jsou v bohaté krajině Číny předlouhé, táhnou se až k druhu Homo erectus. V centrální Číně nedávno archeologové objevili drobounkou figurku vyřezávanou z jeleního parohu, která je podle nich nejstarší památkou tohoto typu na celém čínském území.

Beton je jako alchymie

Lidé vnímají beton jako šedivou hmotu. Architekti ale s betonem rádi pracují, protože je na rozdíl od oceli lépe tvaro­vatelný. Už existují techniky, kdy lze původní šedivý beton zpracovat do zvolené struktury, povrchu a s libovolnou barvou...

Hrozba úbytku včel je spíše mýtus

V poslední době se objevuje celá řada zpráv o úbytku či rovnou vymírání včel medonosných. Tu se tvrdí, že za to mohou mobilní telefony, jindy se viní parazité, hlavně roztoči. Důležité ale je, že případný úbytek včelstev by neměl mít nijak katastrofální dopad.

Jsou oranžové hvězdy to správné místo?

Edward Guinan z Villanova University v Pennsylvanii přichází s teorií, podle které jsou nejvhodnějšími matkami obyvatelných planet oranžové hvězdy. Hlavní výhodou může být delší život ve srovnání s hvězdami slunečního typu a klidnější mládí v porovnání s červenými trpaslíky.   Lovci exoplanet se do teď zaměřovali především na hvězdy slunečního...

Nechcete raketoplán?

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se rozhodl, že nabídne k prodeji své raketoplány po skončení jejich operativní či osti. Bude se tím snažit vylepšit svou finanční situaci a získat dostatek prostředků na raketu nové generace, nazvanou Ares. Ta by měla jednou vynést lidskou posádku na cestu k Měsíci.

Jsou znaky na předmětech harappské kultury skutečným písmem?

O vyspělé starověké civilizaci, která obývala prostor kolem řeky Indus a svého vrcholu dosáhla přibližně v letech 2600 až 1900 př.n.l., mají historici jen kusé informace. Veškeré naše vědomosti se opírají o archeologické vykopávky, protože písemné prameny scházejí a dochované piktogramy z pečetidel, amuletů, destiček a keramických nádob se nám rozluštit...