701 článků s nálepkou astronomie


Úterý 30. června 2009


Nejnovější zprávy z vaší galaxie i hlubokého vesmíru. Mezinárodní tým evropských vědců objevil po dlouhém pátrání jedny z nejsložitějších molekul, které se vyskytují v mezihvězdném prostoru. Prostřednictvím 30metrového radioteleskopu IRAM ve Španělsku odhalili dvě velmi zajímavé organické molekuly. První molekula má název n-propyl kyanid (C3H7CN) a druhá je mravenčan etylnatý (C2H5OCHO).

Většina amatérských astronomů se v určité fázi své či osti dostane do období, kdy se snaží své vizuální pozorování doplnit i fotografováním různých vesmírných objektů. Z celé rozsáhlé problematiky astronomické fotografie bychom se v tomto díle chtěli dotknout především možností, které poskytují amatérský astronomický dalekohled vybavený běžným fotoaparátem.


Pondělí 29. června 2009



Sobota 27. června 2009


V roce 1992 oznámil Aleksander Wolszczan objev dvou exoplanet u pulsaru PSR 1257+12. Nalézt normální exoplanetu u normální hvězdy hlavní posloupnosti se ale astronomům nedařilo. Souboj o první planetu nakonec vyhrál tým, se kterým nikdo ani v nejmenším nepočítal…   Má to vůbec smysl?   První věrohodnější pokusy o nalezení planety mimo Sluneční soustavu proběhly v polovině 20. [...]


Pátek 26. června 2009


Ve středu 24. 6. 2009 byla po rekonstrukci otevřena Holešovská hvězdárna. Jako tradičně při většině akcí na hvězdárně pršelo a pršelo… Něco z historie Historie Holešovské hvězdárny sahá do 50 let, kdy astronomický kroužek jednal o vybudování lidové hvězdárny. Nové místo nedostali, ale tehdejší památkáři svolili k uskutečnění plánu přestavení altánku v Růžové zahradě (součást zámecké zahrady [...]

Všechny starověké civilizace věnovaly velkou pozornost pohybům nebeských těles a úkazům na denní i noční obloze. Pochopitelně ze zcela jiného důvodu, než dnešní astronomové. Výjimkou nebyli ani středoameričtí Mayové, jejichž civilizace byla na vrcholu v 8. století našeho letopočtu.


Čtvrtek 25. června 2009


Dne 19. května 2009 se v Praze uskutečnil další diskusní večer o vědě, známý pod názvem Science Café - více o akci v článku. Květnové Science Café bylo věnováno exoplanetám. Na stránkách Českého rozhlasu Leonardo byl zveřejněn zvukový záznam celého večera.   Ke stažení:   První část (mp3) Druhá část (mp3)   Podrobné informace o projektu Science Café najdete na adrese www.sciencecafe.cz   Příjemný [...]

V srpnu 2006 proběhlo v Praze Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), na kterém byla (konečně) přijata definice planety. Ta se stala klasickým kompromisem – někteří astronomové jsou spokojení, někteří méně a někteří vůbec. A jako každý správný kompromis, je i tento k ničemu. Ve Sluneční soustavě sice definice zavedla jasné (byť mírně chaotické) pořádky, [...]


Středa 24. června 2009


Při psaní článku o názvech meteorických rojů jsem narazil na evidentní nepravidelnost ve skloňování mezinárodních názvů souhvězdí v případě souhvězdí Dorado - Mečoun. Zarazily mě tři skutečnosti: 1. Genitiv od slova Dorado zní Doradus, což se vymyká pravidlům skloňování v latině 2. Odborný zoologický název mečouna není dorado 3. Dorado patrně není latinské slovo


Pondělí 22. června 2009


Další kulová hvězdokupa Messierova katalogu M3 (NGC 5272; GCL 25; h 1663; GC 3636) se nachází v nenápadném souhvězdí Honících psů. Jedná se o jednu z nejbohatších a nejjasnějších kulových hvězdokup naší Galaxie. Honící psi na obloze pronásledují Velkou medvědici, do které byla žárlivou bohyní Hérou zakleta krásná princezna Kallistó. Kallistó v podobě medvědice se snaží ulovit její vlastní syn Arkas, na obloze ho představuje souhvězdí Pastýře. Aby zabránil vraždě, proměnil vládce bohů Zeus Arkada v Malého medvěda a matku se synem vynesl na hvězdnou oblohu.


Sobota 20. června 2009


Astronomové možná nalezli exoplanetu, která si na vlastní kůži vyzkoušela vesmírný kulečník. Exoplaneta s označením XO-3b obíhá okolo své mateřské hvězdy pod netypickým sklonem 37°.   Exoplaneta XO-3b má hmotnost 11 Jupiterů a okolo svého slunce obíhá ve vzdálenosti jen 0,04 AU s periodou 3,2 dne. Nejzajímavější je ale sklon oběžné dráhy planety, který činí plných [...]


Pátek 19. června 2009


Zřejmě není ve vesmíru tajemnější a exotičtější objekt, než je černá díra nebo též singularita. Je to zbytek po velmi hmotné hvězdě, který je tak těžký, že pádová rychlost překračuje rychlost světla a z nějž do vesmíru nemůže uniknout vůbec nic. Obří černá díra je uprostřed naší galaxie a její gravitace naši galaxii drží pohromadě. Dokonce jedna z divokých teorií o temné hmotě spekuluje o hradbě černých děr kolem galaxií jako je ta naše.

Astronomové nedávno oznámili, že sekvence snímků zhotovená pomocí radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) zřetelně ukázala přítomnost kruhového molekulárního disku, obklopujícího mladou dvojhvězdnou soustavu V4046 Sagittarii. Soustava radioteleskopů SMA poskytuje nezvykle ostrý pohled na průběh postupného vzniku obřích planet, komet a těles podobných Plutu. Výsledky pozorování rovněž potvrzují, že takovéto objekty se mohou stejně snadno zformovat kolem dvojhvězdy jako u osamělé hvězdy podobné Slunci.