Všeobecně je známo, že hvězdy nejsou neměnné a planety se nepohybují s přesností hodinového stroje. Proto Peter Noerdlinger navrhuje astronomickou jednotku (AU), která se používá pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě, odložit do starého železa.

Australští astronomové objevili obří „prst“, který zvenčí proniká do naší Galaxie. Proud vodíkového plynu (stream) byl pravděpodobně vytažen gravitací Mléčné dráhy ze sousedních Magellanových mračen.

Nastává týden velmi jasných večerních přeletů Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Každý večer bude alespoň jeden s jasností pod -2,2 magnitudy a s vyvrcholením nejméně ve výšce 60 stupňů, což znamená, že bude velmi jasný a vysoko na obloze. Protože bude Měsíc ve čtvrtek 7. února v novu, nebude jeho svit rušit pozorování.

Astronomové z univerzity ve východoskotském městě St. Andrews věří, že mohou „zjednodušit temnou část vesmíru“. Že vrhnou nové světlo na dvě tajemné složky vesmíru – temnou hmotu a temnou energii, které jsou podle nich dvě strany jedné mince.

Rentgenová (Chandra) a infračervená (Spitzer) pozorování umožňují odhalit nejžhavější, nejsvítivější a nejhmotnější dosud známé hvězdy. Chandra odhrnula roušku prachu a plynu a astronomové spatřili velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v celé její kráse.

Astronomové objevili nový typ supernov (zatím pouze při počítačových simulacích). Černé díry mohou roztrhat a znovu zapálit bílé trpaslíky, kteří pak explodují znovu jako supernovy.

Pozorování promě ých hvězd má v Česku dlouhou tradici, o což se stará Sekce pozorovatelů promě ých hvězd České astronomické společnosti. Ta patří k nejaktivnějším složkám ČAS. O aktivitách Sekce z poslední doby se rozepsal její předseda Luboš Brát.

Observatoře jsou v mnoha menších českých městech. Jejich výsledky obohacují současný výzkum...

Prachový disk kolem interagující dvojhvězdy WZ Sagittae je mnohem větší než astronomové, na základě dřívějších pozorování, očekávali. Povede tento nový objev až k přehodnocení počítačových modelů vzniku a vývoje akrečních disků?

Medzi vedeckými teóriami, ktoré sú kontroverzné sú aj teórie o strunách. Myšlienka kozmických strún je zaujímavejšia ako všetky ostatné.

Mladá hvězda uniká pryč z naší Galaxie tak vysokou rychlostí, že astronomové si nejsou jisti, odkud se k nám dostala. Vzhledem ke svému nízkému věku se nachází příliš daleko na to, než aby pocházela z naší Galaxie.

Přinášíme vám další z rozhovorů našeho miniseriálu. Tentokrát se velmi zajímavě rozepsal dr. Sekanina o kometě Holmes.

Některé superhmotné černé díry rotují tak rychle, že část materiálu je ve formě jetů vyvrhována do okolního mezigalaktického prostoru. Tyto jety s sebou odnášejí obrovské množství energie a tím ovlivňují růst mateřské galaxie. Jeden z dosud nejlepších důkazů poskytla rentgenová kosmická observatoř Chandra (NASA).

Chandra poskytla jeden z dosud nejlepších důkazů, že mnoho supermasivních černých děr rotuje extrémně rychle. Při otáčení těchto obřích černých děr vznikají mohutné výtrysky. Tyto jety odčerpávají černé díře obrovské množství energie, odnášejí ji do svého okolí a tím ovlivňují růst galaxie.

Chandra „odhrnula“ v Mléčné dráze roušku prachu a plynu a astronomové spatřili v celé kráse velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v souhvězdí Carina. Infračervená a rentgenová pozorování umožňují pozorovat nejžhavější, nejjasnější a nejhmotnějších dosud známé hvězdy.

Astronomové pozorovali kolem binárního hvězdného systému WZ Sge mnohem větší prachový disk než očekávali. Povede tento objev až k přehodnocení počítačových modelů formování a vývoje akrečních disků?

29. ledna letošního roku kolem Země proletí ve velmi blízké vzdálenosti asteroid 2007 TU24.

(2008-01-23 20:17:01) Nestává se to úplně často, ale občas může být některá z blízkozemních planetek pozorovatelná i pomocí středně velkých a menších dalekohledů. Tak tomu bude i v případě tělesa 2007 TU24.

Dvěma neobvyklým hvězdám by některé jejich pozemské kolegyně mohly tiše závidět. Vypadají velmi mladě, dokonce se zdá, že by se u nich mohly vytvářet nové planety. Přesto je jejich stáří poměrně vysoké.

V cirkumstelárním prachovém disku, který obklopuje hvězdy v Trapezu, byl objeven útvar, který astronomům poskytuje nový pohled na formování a vývoj planetárních soustav. Byl nazván „Můrou“ (The Moth).

Pravděpodobnost, že se na jedné přímce objeví pěkně v zákrytu hned tři galaxie a utvoří dvojitý Einsteinův prstenec není příliš velká. Jeden takový se podařilo objevit na Sloanově přehlídce, následná pozorování pomocí HST pak ukázala jev v celé jeho kráse...

Družice Integral (ESA) objevila záhadný, asymetrický oblak antihmoty v centrálních oblastech Mléčné dráhy. Tento nečekaný objev může být novým klíčem k objasnění původ antihmoty.

Velmi neobvyklý pohled se naskytl astronomům, kteří pomocí Hubbleova dalekohledu zkoumali galaxii v souhvězdí Lva sloužící jako gravitační čočka. Místo jednoho prstence spatřili dva, což znamená, že pozorují hned trojici galaxií, které shodou okolností leží téměř v přímce.