V roce 1750 založil páter Stepling při jezuitské koleji v Klementinu pražskou hvězdárnu, která se na dlouhá léta stala astronomickým centrem naší země. Věž Klementina sice záhy přestala vyhovovat astronomickým pozorováním pro své nevýhodné umístění uprostřed města, avšak všechny snahy o založení nové observatoře ztroskotaly. Hvězdárna ale pracovala nadále a...

Družice Integral (ESA) objevila v centru naší Galaxie asymetrický, záhadný oblak antihmoty. Pomůže tento objev pochopit původ antihmoty?

Astronomové oznámili, že záhadný objekt, obíhající kolem hvězdy vzdálené od Země 170 světelných let, mohl vzniknout při vzájemné srážce a následném splynutí dvou protoplanet. Objekt známý jako 2M1207B byl pro astronomy hádankou již od jeho objevu, protože se zdálo, že jeho spektrum nezapadá do základních fyzikálních předpokladů. Jeho teplota, svítivost,...

Za 40 milionů let by v Mléčné dráze mělo dojít k velkolepé kolizi, která bude mít za následek zrození nových hvězd.

Směrem k naší Mléčné dráze se přibližuje obrovský oblak ply ého vodíku. Ke srážce by mohlo dojít asi za 40 miliónů let a pro naši Galaxii by to znamenalo mohutné exploze hvězdných formací.

Astronómovia skúmajúci vzdialený vesmír našli stavebné bloky špirálovitých galaxií. Jednou zo špirálovitých galaxií je aj naša Mliečna cesta.

Astronomové díky výpočtům přišli se zprávou, naší galaxií se potulují stovky gigantických černých děr. Jsou osamocené a najít je bude opravdu těžké. Zatím totiž nebyla pozorována ani jedna. Jejich možná existence vyšla najevo až po nové simulaci amerických teoretiků z Pensylvánské státní univerzity a University v Michiganu.

Astronómovia objavili planétu vznikajúcu v planetárnom systéme, ktorý je stále v procese vývoja. Ide o prvý takýto pozorovaný príklad.

Astronomové poprvé objevili v protoplanetárním prachovém disku okolo hvězdy HR 4796A organické látky – tholiny, které způsobují jeho červené zabarvení a možná jsou i předzvěstí budoucího exoplanetárního života.

Hned dvě komety jejichž jasnost je na hranici viditelnosti pouhým okem jsou nyní pozorovatelné na noční obloze. Kromě „staré známé“ komety Holmes je tu také kometa Tuttle, která na Nový rok prošla blízko Země.

Nejdéle běžící a zároveň nejznámější a nejpoužívanější projekt - pátrání po radiových signálech mimozemských civilizací znovu „ožívá“. Boom způsobil příliv nových dat z vylepšeného radioteleskopu Arecibo. Projekt SETI@home potřebuje více osobních počítačů, aby mu pomohly zpracovávat data.

V blízkosti hvězdy TW Hydrae staré pouhých 10 miliónů let byla nalezena planeta. Tento objev má poměrně dalekosáhlé důsledky. Pozorování totiž ukazují, že protoplanetární disky se právě během takového období jednoduše rozplynou.

Červený prachový protoplanetární disk okolo hvězdy HR 4796A je možná předzvěstí budoucího exoplanetárního života.

Japonská rentgenová družice Suzaku pomáhá pozemním teleskopům se studiem světla některých nejenergetičtějších objektů v naší Galaxii objektů, které zůstávají stále zahaleny tajemstvím.

Astronomové nedávno získali přesvědčivý důkaz existence hmoty, unikající po spirální dráze v podobě výtrysků (tzv. jetů), podobajících se fontánám, z velmi mladé, stále ještě se rodící hvězdy (protohvězdy). V důsledku spirálovitého pohybu tyto výtrysky pomáhají hvězdě při snižování rychlosti rotace, a tím ji umožní nadále přibírat na váze...

Říká se, že pokud astronomové dostanou desetkrát výkonnější přístroj, můžeme krátce po jeho uvedení do provozu očekávat velké objevy. Přesně takovou změnou teď prošel japonský dalekohled Subaru, který se nachází na Havaji.

Ještě jsme se nezbavili komety Holmes a už tu máme další poměrně jasnou vlasatici. Stala se jí kometa 8P/Tuttle, kterou najdete v těchto dnech v souhvězdí Ryb.

Rotující neutronové hvězdy vykazující velmi časté záblesky v radiovém oboru byly objeveny teprve minulý rok a dostaly označení RRAT. To zní v angličtině podobně, jako česky kkrysa.

(2008-01-01 00:05:52) Začátkem roku bývá zvykem bilancovat a tak se o to opět, posedmé v řadě, pokusím, alespoň co se týče planetek. A kolik je vlastně planetek? Zdánlivě jednoduchá otázka, ale o to složitější odpověď.

Již celá desetiletí se vědci zamýšlejí nad neobyčejným úkazem: hvězdné supernovy, pozorované v extrémní vzdálenosti, se od nás očividně vzdalují rychleji než ty, co se nacházejí poblíž.

Astronomové našli přímý důkaz, že hmota spirálovitě směřuje pryč od mladé, ještě se formující, hvězdy. Jety pomáhají hvězdě růst tím, že „vytahují“ hmotu z obklopujícího disku. Výtrysky tedy fungují jako výkonné „tahače“, které nejen že odnášejí hmotu do mezihvězdného prostoru, ale také pomáhají „krmit“ vznikající hvězdu.

Pozemní dalekohledy ve spolupráci s japonskou rentgenovou družicí Suzaku studují „světlo“ některých nejenergetičtějších objektů v naší Galaxii – objektů, které zůstávají stále zahaleny tajemstvím.

Zařízením NACO (VLT) astronomové objevili velmi vzácné slučování tří galaxií. Systém, složený ze dvou hmotných spirálních galaxií a třetí nepravidelné galaxie, na snímcích připomíná Ptáka ( Bird ) nebo také Tinkerbell (okřídlenou vílu).

Mohutnou explozi, která v roce 1908 zničila 2000 kilometrů čtverečních lesa v Tunguzské oblasti na Sibiři, prý způsobil mnohem menší meteorit, než se odborníci dosud domnívali. Vyplývá to z výsledků počítačových simulací, které vytvořil americký fyzik Mark Boslough v laboratoři Sandia v Novém Mexiku. Vědec proto varuje, že pro Zemi mohou být značně nebezpečná i...