701 článků s nálepkou astronomie


Středa 14. listopadu 2007


Roj Leonid patří mezi lidmi k těm známějším – snad díky meteorickým dešťům z let 1999 až 2002. Tehdy se dalo pozorovat až desítky meteorů za minutu, letos se budeme muset smířit s maximálně desítkami za hodinu.

Britský popularizátor vědy Simon Singh si po napsání kvalitní Velké Fermatovy věty a vynikající Knihy kódů a šifer dal hodně nesnadný úkol: přiblížit neodborníkům teorii velkého třesku. Podle ní začal vesmír gigantickou explozí. Od té doby se rozpíná, chladne a vznikají v něm zajímavé věci jako galaxie, hvězdy, planety a my. O velkém třesku jste určitě slyšeli. Koneckonců je to mezi vědci všeobecně přijímaná představa vzniku a vývoje vesmíru. I nejedna popularizační kniha se mu věnuje. Ta Singhova ...


Úterý 13. listopadu 2007


Třetí díl aerografie nás zavede do severních oblastí Marsu severním směrem od štítové sopky Elysium Mons, která je hlavní dominantou této oblasti. O Elysium Mons pojednával první díl cyklu a tak ústředním tělesem tohoto dílu se stane přes pět kilometrů vysoká sopka Hecates Tholus.

V prosinci zakončí tento na komety velmi příznivý rok svým návratem kometa 8P Tuttle. Jen pro malou rekapitulaci: v lednu jsme mohli spatřit nejjasnější kometu po 41 letech C/2006 P1 McNaught, která byla krátce vidět i na de í obloze; v březnu a v dubnu kolem Slunce prolétly komety 2P Encke a 96P Machholz; dubnu a květnu vévodila kometa C/2007 E2 Lovejoy; na letní obloze zazářila C/2006 VZ13 LINEAR; na podzimní obloze krátce před svítáním a za soumraku C/2007 F1 LONEOS a samozřejmě nečekaně jasná kometa 17P Holmes. Kometa 8P Tuttle pravděpodobně neprorazí hranici pozorovatelnosti pouhým okem, ale její poloha na obloze činí její návrat velmi příznivým a tudíž i vhodným pro obyčejné triedry.


Pondělí 12. listopadu 2007



Neděle 11. listopadu 2007


Říjnové vydání časopisu New Scientist uveřejnilo výsledky amerických vědců, ze kterých vyplývá, že Venuše v minulosti nemusela být mrtvou planetou.
Dnešní Povrch Venuše je mimořádně suchý a tak horký, že při této teplotě (asi 500 °C) taje olovo. V minulosti ale podle vědců mohly být na povrchu Venuše oceány kapalné vody. A kde je voda, tam by mohl být i život. Za předpokladu, že v dávné minulosti vznikl na Venuši život, se nabízí otázka, zda nedošlo dokonce i k přenosu života z Venuše na Zemi pomocí meteoritu, který byl vymrštěn z Venušina povrchu po dopadu nějaké planetky.

Definitivně může být známá odpověď na tuto otázku až v budoucnosti po podrobném výzkumu planety pomocí robotických sond. Venuše, která je přibližně stejně velká jako Země má i další záhady, které se týkají především její atmosféry, která je složena především z oxidu uhličitého.

V asi šedesáti kilometrové výšce nad povrchem se nachází tzv. superrotační vrstva. Vanou v ní větry rychlostí až 400 km/h. Vědci netuší, co přesně stojí za tímto jevem, ale myslí si, že tato rychle rotující atmosférická vrstva stojí za tím, v čem se Venuše liší od ostatních planet - směr rotace Venuše je opačný od ostatních planet.

O možnosti života na Venuši se debatuje již delší dobu. V roce 2002 vědci z texaské univerzity v El Paso vyslovili teorii o možném životě nikoliv na Venušině povrchu, ale v jejích oblacích. Na základě dat ze sond Veněra, Pioneer Venus a Magellan poukázali na zvláštní charakteristiky složení vodních kapek v mracích, které lze vysvětlit možnou přítomností mikroorganizmů. Jednalo se především o současnou přítomnost sulfanu a oxidu siřičitého, dvou plynů, které navzájem reagují a nevyskytují se proto společně, pokud je nějaký jev nedoplňuje.

V asi osmdesáti kilometrové výšce se nacházejí další záhadná místa v atmosféře. V těchto místech dochází k pohlcování veškerého ultrafialového záření. Vysvětlení pro tuto záhadu zatím neexistuje. Teoreticky by se v těchto místech mohly vyskytovat mikroby, jejichž metabolismus je založen na zpracovávání kyselin pomocí ultrafialového záření. Definitivní odpověď snad dají budoucí kosmické sondy.

V současné době zkoumá planetu Venuši sonda Venus Express (odstartovala v roce 2005, 11.4.2006 dorazila na oběžnou dráhu Venuše, mezi první výsledky patří objev obřího dvojitého víru na jižním pólu planety). V roce 2010 má být vypuštěna japonská sonda PLANET-C. Tato sonda bude zkoumat Venuši asi dva roky a očekává se od ní, že díky mimořádně protáhlé dráze (největší přiblížení 300 km a nejmenší 60000 km) bude schopna důkladně prozkoumat všechny vrstvy atmosféry a pořídit detailní záběry planety.



Zdroje a další informace

-New Scientist
-cs.wikipedia.org
-en.wikipedia.org

Video - sonda Venus Express



Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk Návštěvní kniha


Sobota 10. listopadu 2007



Pátek 9. listopadu 2007


Život na Marsu je v současnosti předmětem vědeckých hypotéz, které se zaobírají existencí mimozemského života na Marsu – na jeho povrchu či pod ním, a to jak v minulosti a nebo potenciálně i v současnosti. Zároveň se pod pojem život na Marsu dá zahrnout i potenciální lidské osídlení Marsu, či přímo jeho teoretická přeměna na planetu podobnou Zemi.


Čtvrtek 8. listopadu 2007


V naší galaxii vybuchuje podle astronomů každé století v průměru jedna až tři supernovy. V blízkosti Sluneční soustavy taková událost nastane jednou za pět až deset milionů let. Do pátrání po stopách hvězdných explozí se před časem zapojil astrofyzik Brian Fields z univerzity v Illinois. Několik studií už prokázalo přítomnost zvýšeného množství radioaktivního izotopu železa ve vrstvách datovaných do období pliocénu (konec mladších třetihor). O nejnovějších nálezech hovořil Fields na říjnovém zasedání Americké geologické společnosti (Geological Society of America, GSA) v hlavním městě Colorada Denveru.


Středa 7. listopadu 2007


Hned několik institucí z celého světa spolupracuje na projektu pozorování Slunce z balónu. Po úspěšném testovacím letu vrcholí přípravy na vypuštění balónu vysoko do atmosféry. Astronomové se těší na zisk unikátních dat v rekordně dobrém rozlišení. Balón bude létat od roku 2009 nad polárními oblastmi Země.