196 článků s nálepkou biochemie

Vzniknou prášky proti zapomínání?

V oblasti duševních schopností nejsme všichni stejní. Lišíme se třeba tím, jak dlouho či jak snadno si pamatujeme vizuální vjemy. Vědci u myší objevili látku, která vizuální paměť dramaticky zlepšuje.


Čtvrtek 30. července 2009



Úterý 30. června 2009



Pátek 26. června 2009


Priony - molekuly s mnoha tvářemi

Priony nejsou živé, ale v organismu se chovají podobně jako viry. Množí se a vyvolávají nevyléčitelná smrtelná onemocnění. Spektrum prionových chorob je zřejmě mnohem širší, než si vědci mysleli. Některé priony nám však slouží k naší plné spokojenosti.


Pondělí 22. června 2009


Poškození plodu alkoholem a genetické příčiny

Konzumace alkoholu těhotnou ženou je pro vyvíjející se plod velice škodlivá. Jedním z možných následků je i poškození centrálního nervového systému. Nová studie představuje možný mechanismus působení alkoholu – ovlivnění genové exprese ve vyvíjejícím se mozku plodu.


Pátek 19. června 2009


Jak a čím zlé proteiny poškozují mozek

Američtí vědci z National Institutes of Health zjistili, jak priony, odpovědné například za nemoc šílených krav či její lidskou variantu v podobě Creutzfeldt - Jakobovy choroby, poškozují zdravou mozkovou tkáň.


Čtvrtek 18. června 2009


Umělá molekula řeší problém vejce a slepice

Veškerý známý život je založený na nukleových kyselinách a proteinech, které se skládají z aminokyselin. Potíž je ale v tom, že molekuly DNA, které proteiny kódují, nemohou vznikat a fungovat bez jejich pomoci. Počátek života tak připomíná známý problém, co bylo dřív: vejce, nebo slepice?


Středa 13. května 2009



Pondělí 11. května 2009



Pátek 8. května 2009



Středa 6. května 2009



Úterý 5. května 2009



Pondělí 4. května 2009


Jak se opar znovu objeví?

Vědci identifikovali klíčový protein, který reaktivuje vir oparu při stresu.Jeden jediný virový protein aktivuje skrytý vir oparu. Mluví o tom studie, zveřejněná v PLoS Pathogens. Protein VP 16 funguje jako vrátný pro ničivou infekční aktivitu viru. „Uvědomit si,...


Pondělí 27. dubna 2009


Až člověk dospěje

Řada evolučních změn se dává do souvislosti s proměnami rychlosti, jíž probíhá vývoj jedince. Učeně bychom mohli říci, že fylogeneze (vývoj druhů) je propojena se změnami v ontogenezi (vývoj jedince). Představte si, že by nějaká změna v genu třeba zvýšenou produkcí pohlavních hormonů způsobila, že pohlavní orgány obojživelníka se budou vyvíjet rychleji.

Železem proti klíšťatům

Klíšťata jsou po komárech druzí nejčastější přenašeči nebezpečných infekčních onemocnění zvířat i člověka. Na člověka mohou přenést například klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu. Klíšťata se živí výhradně krví svých hostitelů a jelikož nasají až stonásobek své původní váhy, musejí se umět vypořádat s ohromným nadbytkem železa...


Sobota 25. dubna 2009



Pondělí 20. dubna 2009


Zdánlivě nesmyslná DNA funguje jako čočka

Myši a kočky se v názoru na věc většinou liší. Představu o nočním vidění mají ale pozoruhodně shodnou. Kočky, potkani, myši a někteří další savci, utvářejí svojí DNA v očních buňkách do miniaturních optických čoček. Zbystřují si tím své smysly.


Pondělí 13. dubna 2009


Prospěšné priony

Priony čili infekční bílkovinné částice vyvolávají u člověka řadu nebezpečných onemocnění, například Creutzfeldt-Jakobovu chorobu. V přírodě však přinášejí předchůdci lidských prionů svým nositelům řadu výhod.


Pátek 10. dubna 2009


Nekódující sekvence DNA se konzervují kvůli tvaru

Zhruba 98 procent naší DNA tvoří nekódující sekvence. Pokud srovnáme člověka a další savce, zdá se, že tyto nekódující sekvence jsou jako celek snad ještě konzervativnější než vlastní geny (i když tady už samozřejmě narážíme na problém, jak a co vlastně počítáme).


Pondělí 6. dubna 2009



Pátek 3. dubna 2009


Prionům vděčíme za šílenost i dobrý mok

Priony známe jako nevhodně poskládané, “zašmodrchané” proteiny, které jsou příčinou nemoci šílených krav a Creutzfeldt–Jakobovy choroby u lidí. Kvasinkám jsou zřejmě prospěšné, neboť jim pomáhají přežít “zlé časy”. Zdá se, že vědci tímto objevem kápli na prospěšnost prionů v měnících se podmínkách životního prostředí a na to, jaký evoluční...


Pondělí 30. března 2009



Sobota 28. března 2009


Na svet prichádza DNA origami

V bežnom svete je DNA plánom, podľa ktorého dochádza k zložitému preskupovaniu molekúl pri vytváraní oveľa zložitejších objektov – od baktérie po slona.


Pátek 27. března 2009



Úterý 24. března 2009


Jak bílkoviny najdou správnou sekvenci DNA

Vědci z Univerzity ve švédské Uppsale a z amerického Harvardu společně vyvinuli nový teoretický model, který vysvětluje, jak proteiny v buňce překonávají překážky na cestě k chromozómům a dostatečně rychle nacházejí své cílové sekvence DNA.


Čtvrtek 12. března 2009



Úterý 10. března 2009



Pondělí 9. března 2009


Sůl v lidském těle

Člověk jako součást živočišné říše vděčí za svůj vznik oceánu. Vzpomínku na svou tři a půl miliardy let starou minulost si nese ve svých tkáních. Slanost našich tělních tekutin totiž odpovídá slanosti prehistorického oceánu. Zkoumat vliv solí na bílkoviny – stavební kameny organizmů, začal už před 120 lety v Praze německý chemik Franz Hoffmeister. Na jeho...


Středa 4. března 2009



Čtvrtek 26. února 2009



Středa 25. února 2009


Oprava DNA v akci

Významný profesor mikrobiologie Stephen Kowalczykowski a emeritní profesor molekulární a buněčné biologie Ron Baskin byli první, kteří před 10 lety začali vyvíjet metody označování molekul fluorescenčními markery. Ty jim umožňovaly pozorování značených DNA...


Úterý 24. února 2009


DNA test na citlivost k warfarinu

Miliony lidí na celém světě užívají lék warfarin, protože jsou náchylní k tvorbě nebezpečných krevních sraženin čili trombů. Sražená krev by jim mohla ucpat životně důležitou cévu a vyvolat vážné zdravotní komplikace. Warfarin potlačuje srážení krve a chrání tak pacienty třeba před infarktem myokardu nebo mozkovými cévními příhodami.


Středa 18. února 2009



Pátek 13. února 2009



Pondělí 9. února 2009



Pátek 6. února 2009


Česnekem proti volným radikálům

To, že se česneku někdy přezdívá "koncentrované zdraví", jistě není náhoda. Napomáhá v rozpouštění tuků, krevních sraženin, má protinádorové i desinfekční účinky a mužům napomáhá i ke zvýšení sexuální touhy. Kanadští vědci nyní odhalili i přesný mechanismus jeho antioxidačního působení.


Úterý 3. února 2009



Úterý 27. ledna 2009


Jak se mění genetický kód

V učebnicích biologie obvykle čteme, že genetický kód je univerzální. V zásadě tomu tak opravdu je, přesto u některých organismů nebo u nejaderných organel určité rozdíly existují. Jak k tomu došlo?


Pondělí 26. ledna 2009


Půdní minerál umí zatočit s priony

Ze všech nevítaných hostů v našem organismu jsou priony nejtužšími protivníky. Na rozdíl od všech jiných patogenů neobsahují DNA – jsou to čisté bílkoviny a to bílkoviny velmi houževnaté. Nedávná studie amerických vědců ukázala, že proti prionům lze účinně bojovat pomocí jednoho z běžných půdních minerálů.


Úterý 20. ledna 2009



Pondělí 19. ledna 2009


Umělé RNA se donekonečna kopírují

Vědcům podařilo syntetizovat enzymy RNA, které jsou schopny do nekonečna reprodukovat samy sebe, dokonce i za nepřítomnosti jakýchkoliv bílkovin nebo jiných složek buňky. Předpokládá se, že stejné sloučeniny se staly ..


Středa 14. ledna 2009


Štěrbinový vlnovod aneb světelná past na biomolekuly

Američtí vědci zkoušejí novou elegantní metodu, která umožňuje z těkutin odchytávát nanočástice, například krátke řetězce DNA. Pomocí štěrbinových vlnovodů a dvou laserových paprsků vytvořili pro nanočástice optické pasti. Tato nová technologie umožňuje zvýšit citlivost senzorů a vyvinout nové typy diagnostických čipů.