- ČRO - Leonardo
- 28. 8. 01:00
V oblasti duševních schopností nejsme všichni stejní. Lišíme se třeba tím, jak dlouho či jak snadno si pamatujeme vizuální vjemy. Vědci u myší objevili látku, která vizuální paměť dramaticky zlepšuje.
196 článků s nálepkou biochemie
V oblasti duševních schopností nejsme všichni stejní. Lišíme se třeba tím, jak dlouho či jak snadno si pamatujeme vizuální vjemy. Vědci u myší objevili látku, která vizuální paměť dramaticky zlepšuje.
Tým bostonských vědců z několika institucí odhalil chemikálii, která dokáže zabít uvnitř nádoru mléčné žlázy v myších vzácné, ale agresivní buňky, které mají schopnost vytvořit nové nádory. Tyto buňky, známé jako rakovinové kmenové buňky, jsou chápány jako...
Čtvrtek 30. července 2009
Jeden druh proteinů zvyšuje odolnost lidských neuronů proti viru HIV.
Úterý 30. června 2009
Klíma môže mať priamy vplyv na rýchlosť „molekulárnej evolúcie“ cicavcov.
Pátek 26. června 2009
Priony nejsou živé, ale v organismu se chovají podobně jako viry. Množí se a vyvolávají nevyléčitelná smrtelná onemocnění. Spektrum prionových chorob je zřejmě mnohem širší, než si vědci mysleli. Některé priony nám však slouží k naší plné spokojenosti.
Pondělí 22. června 2009
Konzumace alkoholu těhotnou ženou je pro vyvíjející se plod velice škodlivá. Jedním z možných následků je i poškození centrálního nervového systému. Nová studie představuje možný mechanismus působení alkoholu – ovlivnění genové exprese ve vyvíjejícím se mozku plodu.
Pátek 19. června 2009
Američtí vědci z National Institutes of Health zjistili, jak priony, odpovědné například za nemoc šílených krav či její lidskou variantu v podobě Creutzfeldt - Jakobovy choroby, poškozují zdravou mozkovou tkáň.
Čtvrtek 18. června 2009
Veškerý známý život je založený na nukleových kyselinách a proteinech, které se skládají z aminokyselin. Potíž je ale v tom, že molekuly DNA, které proteiny kódují, nemohou vznikat a fungovat bez jejich pomoci. Počátek života tak připomíná známý problém, co bylo dřív: vejce, nebo slepice?
Středa 13. května 2009
Geneticky modifikované rostliny mechu by zřejmě mohly sloužit jako "továrny" na lidské proteiny.
Pondělí 11. května 2009
Genoví inženýři dokážou vnést do rostlin i živočichů geny pro celou řadu užitečných vlastností.
Pátek 8. května 2009
Parkinsonova choroba ničí život nejen nemocným, ale i jejich blízkým. V mozku při ní hynou neurony produkujících dopamin. Smrt nervových buněk má na svědomí trojice molekulárních "vrahů".
Středa 6. května 2009
Obstruktivní spánková apnoe, porucha dýchání ve spánku vyvolaná překážkou v horních cestách dýchacích, zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění. Příčinu ale zatím nelze snadno odstranit.
Úterý 5. května 2009
...aneb Schweitzer strikes back.
Pondělí 4. května 2009
Z hadrosaura, který zemřel před 80 miliony let, se zachovaly nejen kosti, ale také kousky bílkovinných molekul.
Vědci identifikovali klíčový protein, který reaktivuje vir oparu při stresu.Jeden jediný virový protein aktivuje skrytý vir oparu. Mluví o tom studie, zveřejněná v PLoS Pathogens. Protein VP 16 funguje jako vrátný pro ničivou infekční aktivitu viru. „Uvědomit si,...
Pondělí 27. dubna 2009
Řada evolučních změn se dává do souvislosti s proměnami rychlosti, jíž probíhá vývoj jedince. Učeně bychom mohli říci, že fylogeneze (vývoj druhů) je propojena se změnami v ontogenezi (vývoj jedince). Představte si, že by nějaká změna v genu třeba zvýšenou produkcí pohlavních hormonů způsobila, že pohlavní orgány obojživelníka se budou vyvíjet rychleji.
Klíšťata jsou po komárech druzí nejčastější přenašeči nebezpečných infekčních onemocnění zvířat i člověka. Na člověka mohou přenést například klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu. Klíšťata se živí výhradně krví svých hostitelů a jelikož nasají až stonásobek své původní váhy, musejí se umět vypořádat s ohromným nadbytkem železa...
Sobota 25. dubna 2009
Štěně Ruppy (Ruby Puppy) je fenka bígla, která ve svých buňkách produkuje fluorescenční protein. V ultrafialovém světě červeně svítí.
Pondělí 20. dubna 2009
Myši a kočky se v názoru na věc většinou liší. Představu o nočním vidění mají ale pozoruhodně shodnou. Kočky, potkani, myši a někteří další savci, utvářejí svojí DNA v očních buňkách do miniaturních optických čoček. Zbystřují si tím své smysly.
Pondělí 13. dubna 2009
Priony čili infekční bílkovinné částice vyvolávají u člověka řadu nebezpečných onemocnění, například Creutzfeldt-Jakobovu chorobu. V přírodě však přinášejí předchůdci lidských prionů svým nositelům řadu výhod.
Pátek 10. dubna 2009
Zhruba 98 procent naší DNA tvoří nekódující sekvence. Pokud srovnáme člověka a další savce, zdá se, že tyto nekódující sekvence jsou jako celek snad ještě konzervativnější než vlastní geny (i když tady už samozřejmě narážíme na problém, jak a co vlastně počítáme).
Pondělí 6. dubna 2009
Obávané priony zřejmě nemají vždycky jen zápornou roli - podle nové studie mohou některým organismům pomáhat přežít.
Přestože došlo k velkému pokroku v metodách exprese, izolace proteinů a určování jejich struktury, optimalizace podmínek se v některých konkrétních případech zdá téměř nemožná. Místo snahy navodit co nejpřirozenější prostředí in vitro pro následné...
Pátek 3. dubna 2009
Priony známe jako nevhodně poskládané, “zašmodrchané” proteiny, které jsou příčinou nemoci šílených krav a Creutzfeldt–Jakobovy choroby u lidí. Kvasinkám jsou zřejmě prospěšné, neboť jim pomáhají přežít “zlé časy”. Zdá se, že vědci tímto objevem kápli na prospěšnost prionů v měnících se podmínkách životního prostředí a na to, jaký evoluční...
Pondělí 30. března 2009
Vědci z Floridy vytvořili zcela jiný itinerář pro život, než na jaký jsme v přírodě zvyklí. Jde o systém kódování, který má třikrát více chemických písmen, než kolik nás učili ve škole při hodinách biologie věnovaných dvojšroubovici DNA.
Sobota 28. března 2009
V bežnom svete je DNA plánom, podľa ktorého dochádza k zložitému preskupovaniu molekúl pri vytváraní oveľa zložitejších objektov – od baktérie po slona.
Pátek 27. března 2009
Proč pozemský život používá výhradně levotočivou (L) formu aminokyselin?
Úterý 24. března 2009
Vědci z Univerzity ve švédské Uppsale a z amerického Harvardu společně vyvinuli nový teoretický model, který vysvětluje, jak proteiny v buňce překonávají překážky na cestě k chromozómům a dostatečně rychle nacházejí své cílové sekvence DNA.
Čtvrtek 12. března 2009
Buňky v rybím zárodku si vzájemně "povídají" díky obávaným prionovým proteinům.
Úterý 10. března 2009
Sledováním izotopů uhlíku a dusíku v silném magnetickém poli lze určit tvar i osud bílkovin v buňce.
Pondělí 9. března 2009
Trojice molekul zřejmě může poskytnout přesnou informaci o tom, jak se u člověka bude vyvíjet onemocnění horečkou chikungunya.
Člověk jako součást živočišné říše vděčí za svůj vznik oceánu. Vzpomínku na svou tři a půl miliardy let starou minulost si nese ve svých tkáních. Slanost našich tělních tekutin totiž odpovídá slanosti prehistorického oceánu. Zkoumat vliv solí na bílkoviny – stavební kameny organizmů, začal už před 120 lety v Praze německý chemik Franz Hoffmeister. Na jeho...
Středa 4. března 2009
Zatímco vzorky z jižního Tichomoří obsahovaly poměrně běžné formy fosfolipidů, fytoplankton odebraný v Sargasovém moři vykazoval značné množství neobvyklých forem lipidů neobsahujících fosfor.
Čtvrtek 26. února 2009
Když se řekne feochromocytom...
Středa 25. února 2009
Významný profesor mikrobiologie Stephen Kowalczykowski a emeritní profesor molekulární a buněčné biologie Ron Baskin byli první, kteří před 10 lety začali vyvíjet metody označování molekul fluorescenčními markery. Ty jim umožňovaly pozorování značených DNA...
Úterý 24. února 2009
Miliony lidí na celém světě užívají lék warfarin, protože jsou náchylní k tvorbě nebezpečných krevních sraženin čili trombů. Sražená krev by jim mohla ucpat životně důležitou cévu a vyvolat vážné zdravotní komplikace. Warfarin potlačuje srážení krve a chrání tak pacienty třeba před infarktem myokardu nebo mozkovými cévními příhodami.
Středa 18. února 2009
Virus horečky Rift Valley využil kapacitu svého genetického materiálu na maximum a jednomu proteinu přiřadil hned dvojí funkci.
Pátek 13. února 2009
Jaká jsou digitální média, respektive digitální procesy v lidském organismu? Jistě nás napadne DNA či přenos informace mezi neurony. Nicméně digitální povahu má i celá řada dalších biochemických reakcí...
Inzulínem to vlastně všechno začalo. Poté, co v roce 1973 Herbert W. Boyer a Stanley N. Cohen zveřejnili na Gordonské konferenci v New Hampshire úspěšný přenos živočišného genu do Escherishia coli, předložila firma Eli Lilly & Co 24. května 1976...
Pondělí 9. února 2009
Telomery jsou dlouhé úseky opakujících se sekvencí nukleotidů na konci každého chromozomu, které neobsahují informaci pro žádný protein. Slouží jako hraniční oblasti a jasně určují, kde jednotlivé chormozomy začínají a kde končí. Telomery mají zvláštní...
Pátek 6. února 2009
To, že se česneku někdy přezdívá "koncentrované zdraví", jistě není náhoda. Napomáhá v rozpouštění tuků, krevních sraženin, má protinádorové i desinfekční účinky a mužům napomáhá i ke zvýšení sexuální touhy. Kanadští vědci nyní odhalili i přesný mechanismus jeho antioxidačního působení.
Úterý 3. února 2009
Ze studie provedené v University of Texas v Austinu vyplynul vztah mezi hladinou pohlavního hormonu a nevěrou.
Úterý 27. ledna 2009
Podobnost jednovaječných dvojčat neurčují jen totožné geny, ale také totožné "obalení" dvojité šroubovice DNA, jež řídí aktivitu jednotlivých genů.
V učebnicích biologie obvykle čteme, že genetický kód je univerzální. V zásadě tomu tak opravdu je, přesto u některých organismů nebo u nejaderných organel určité rozdíly existují. Jak k tomu došlo?
Pondělí 26. ledna 2009
Ze všech nevítaných hostů v našem organismu jsou priony nejtužšími protivníky. Na rozdíl od všech jiných patogenů neobsahují DNA – jsou to čisté bílkoviny a to bílkoviny velmi houževnaté. Nedávná studie amerických vědců ukázala, že proti prionům lze účinně bojovat pomocí jednoho z běžných půdních minerálů.
Úterý 20. ledna 2009
Kvůli mutaci jednoho proteinu má Indie na světovém počtu srdečních onemocnění mnohem víc než jen spravedlivý podíl.
Pondělí 19. ledna 2009
Vědcům podařilo syntetizovat enzymy RNA, které jsou schopny do nekonečna reprodukovat samy sebe, dokonce i za nepřítomnosti jakýchkoliv bílkovin nebo jiných složek buňky. Předpokládá se, že stejné sloučeniny se staly ..
Běžný půdní minerál zřejmě dokáže degradovat skoro nezničitelné priony.
Středa 14. ledna 2009
Američtí vědci zkoušejí novou elegantní metodu, která umožňuje z těkutin odchytávát nanočástice, například krátke řetězce DNA. Pomocí štěrbinových vlnovodů a dvou laserových paprsků vytvořili pro nanočástice optické pasti. Tato nová technologie umožňuje zvýšit citlivost senzorů a vyvinout nové typy diagnostických čipů.