211 článků s nálepkou biologie


Středa 2. září 2009



Pondělí 31. srpna 2009



Čtvrtek 2. července 2009



Středa 1. července 2009



Pondělí 29. června 2009



Pondělí 22. června 2009



Neděle 21. června 2009



Čtvrtek 7. května 2009



Středa 6. května 2009



Pátek 1. května 2009



Pondělí 27. dubna 2009



Čtvrtek 23. dubna 2009



Středa 22. dubna 2009



Pondělí 20. dubna 2009



Pátek 17. dubna 2009



Středa 8. dubna 2009



Pondělí 6. dubna 2009


Fytoplankton, tedy řasy a sinice, jsou nejstarší a nejjednodušší organizmy, které vznikly už před více než třemi miliardami let. Jejich význam v současnosti to ale nikterak nesnižuje. Mají totiž schopnost fotosyntézy – vytváření kyslíku z oxidu uhličitého a organických látek. Právě díky této schopnosti by se možná mohly jednou stát účinnou zbraní v boji proto globálnímu oteplování. Speciální fytoplankton by se pěstoval v mořích a pohlcoval by nadbytečný oxid uhličitý z atmosféry, poté by uhynul a klesl ke dnu. Oxid uhličitý by se tak na mořském dně zakonzervoval podobně, jako v dnešních uhelných slojích. Výzkum mezinárodního vědeckého týmu, jehož členem byli i čeští vědci a který nedávno publikoval své výsledky v prestižním vědeckém časopise Nature, se ale zaměřil na jinou stránku života fytoplanktonu – na jeho schopnost adaptace k podmínkám vnějšího prostředí. Vědci studovali fytoplankton ve dvou oblastech světového oceánu, které jsou extrémně chudé na živiny – v Sargasovém moři a v oblasti Tichého oceánu poblíž Velikonočních ostrovů. Zjistili přitom, že fytoplankton ze Sargasového moře prakticky neobsahuje fosfor, který je pro formy z jiných částí oceánu velmi důležitý. Jak je to možné a co to znamená – na to už odpoví jeden z autorů studie – Michal Koblížek z Mikrobiologického ústavu v Třeboni.


Neděle 5. dubna 2009



Sobota 4. dubna 2009



Pondělí 30. března 2009



Úterý 17. března 2009



Čtvrtek 19. února 2009



Neděle 15. února 2009



Čtvrtek 5. února 2009



Středa 4. února 2009



Středa 28. ledna 2009



Středa 21. ledna 2009


Bakterie patří k nejmenším organismům, jaké lze v přírodě potkat. Přesto jsou pro život na naší planetě klíčové – většina funkcí biosféry by bez jejich intervence prostě nebyla možná. Švédští vědci nyní přišli na další ze způsobů, kterým bakterie přispívají k vyvažování celoplanetárních vztahů.


Pátek 16. ledna 2009


Indukované pluripotentní kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro tvorbu buněk, tkání a orgánů využitelných pro léčbu mnoha závažných onemocnění. Donedávna potřebovali vědci k jejich vytvoření kvartet virů upravených metodami genového inženýrství. Teď jim stačí jediný. Zasloužil se o to tým Gustava Mostoslavskyho z Boston University. Jejich úspěch je jen dalším z dlouhé série průlomových objevů, jež se na poli výzkumu indukovaných pluripotentních kmenových buněk odehrály.


Úterý 13. ledna 2009



Pondělí 12. ledna 2009



Pátek 9. ledna 2009



Úterý 6. ledna 2009



Neděle 28. prosince 2008