- ČRO - Leonardo
- 18. 1. 17:21
Soukromému výzkumnému ústavu Stemagen v Kalifornii se podařilo naklonovat lidská embrya z kožních buněk dospělého člověka.
211 článků s nálepkou biologie
Soukromému výzkumnému ústavu Stemagen v Kalifornii se podařilo naklonovat lidská embrya z kožních buněk dospělého člověka.
Středa 16. ledna 2008
Malárie, kterou způsobuje komáry přenášený prvok zimnička Plasmodium, je známá celá staletí. I přesto však odborníky stále dokáže překvapit.
Pondělí 14. ledna 2008
Američtí vědci vypěstovali v laboratorních podmínkách tepající srdce potkana.
Pátek 11. ledna 2008
Rezistenci bakterií na antibiotika si většina z nás spojuje s lidmi a především s prostředím nemocnic. Některé velmi problematické bakterie můžeme najít i v místech, která lidé prakticky nenavštěvují.
Čtvrtek 10. ledna 2008
Na parazitické prvoky, jako je Toxoplasma gondii a Plasmodium falciparum, zřejmě platí obyčejné herbicidy.
Středa 9. ledna 2008
Děje, které probíhají na buněčné úrovni, se dají ovládat nejen pomocí chemických látek, ale také prostřednictvím magnetismu.
Pátek 28. prosince 2007
Minulé století bylo érou antibiotik. V 21. století se však jejich sláva poněkud vytrácí a odborníci hledají nové možnosti, jak se s vypořádat s rezistentními kmeny patogenních bakterií.
Čtvrtek 27. prosince 2007
Vědci připravili několik linií embryonálních buněk způsobem, proti kterému by veřejnost nemusela mít námitek. Měly by se stát vhodnou „surovinou“ pro transplantace prováděné ve velkém.
Úterý 25. prosince 2007
Nově objevený virus je možná vzácnou živou fosilií, což je věc mezi rychle se měnícími viry skutečně nevídaná.
Neděle 23. prosince 2007
Lidské embryonální kmenové buňky zacelily otvor v lebce laboratorní myši.
Čeští vědci zkoumali bakterii Rodobakter Kapsulatus. Zjistili spoustu zajímavých věcí, například to, že tato bakterie je schopná zneškodňovat toxické látky.
Čtvrtek 20. prosince 2007
Biologové z University of York studovali vztahy mezi býložravým hmyzem a symbiotickými bakteriemi - a zjistili, že některé bakterie se chovají přesně jako Jekyll a Hyde.
Úterý 18. prosince 2007
Sledování buňek přináší stále nová překvapení. AV ČR má nový mikroskop. Česká bakterie umí zneškodňovat toxické látky.
Pátek 14. prosince 2007
Virus HIV má nečekaného pomocníka - infekci lidských buněk mu totiž výrazně usnadňuje látka, která se nachází ve spermatu.
Úterý 11. prosince 2007
Dosud známé kmeny viru Ebola způsobují mezi lidmi epidemie s úmrtností 50 až 90 %. Jak se nyní ukázalo, existuje i kmen, který se chová mnohem "vlídněji". Svou existencí však epidemiology příliš nepotěšil.
Pondělí 10. prosince 2007
Nová štúdia amerických vedcov ukázala, že antibakteriálna chemikália, ktorá sa pridáva do bežných mydiel, môže zmeniť hormonálnu aktivitu v bunkách potkanov a ľudí v laboratórnych...
I když se snažíme svá těla udržovat v čistotě, ve skutečnosti bakterie vedou na body deset ku jedné a naše tělesné schránky připomínají spíše chodící kultivační Petriho misky.
Neděle 9. prosince 2007
Bakterie rodu Shewanella vytvářejí nanotrubičky s vlastnostmi polovodičů. Možná se tak otevírá cesta k energeticky nenáročné výrobě polovodičů využitelných například v počítačích nebo v solárních panelech. "Bakteriální továrna" by také byla mnohem šetrnější k životnímu prostředí než dosavadní průmyslová výroba.
Sobota 8. prosince 2007
Buněčná biologie je obor, který v nejbližší budoucnosti bude nacházet stále více společných témat s medicínou. Jak dnes pozorujeme buněčné procesy a jaké technologie při tom využíváme?
Čtvrtek 6. prosince 2007
Analýza prachu odebraného Darwinem a dalšími badateli prozrazuje vzdušné cestování mikroorganismů bez ohledu na moderní vymoženosti naší civilizace.
Jako pohádkový Otesánek, který polykal své bližní vcelku, se chovají některé buňky lidského těla. Chrání nás tak zřejmě před nádory.
...a všechny se pokaždé dělí podle stejného schématu. K jakým poznatkům nás dovede tak přesná mapa buněk háďátka Caenorhabditis elegans?
Úterý 4. prosince 2007
Charles Darwin před necelými 200 lety sbíral vzorky vzdušného prachu nad Atlantikem, které pak posílal Christianu Ehrenbergovi do Berlína. Sbírka se zachovala až do současnosti a stala se předmětem zájmu německo-švýcarského týmu vědců.
Pátek 30. listopadu 2007
Vědci, kteří kultivují a studují nádorové buňky, si už před 25 lety všimli, že občas se jedna nádorová buňka dostane uvnitř jiné. Její další osud může být různý - buňka zde může zahynout vlivem lysozomálních enzymů nebo také bez úhony vylézt.
Už pětadvacet let narážejí vědci zkoumající nádorové buňky na prapodivné případy, kdy nacházejí v nitru jedné buňky buňku druhou. Ta si hoví si uvnitř své hostitelky a nikdo neví, jak se tam dostala, co tam dělá a proč to vlastně podniká. Fenomén kupodivu nevzbuzoval mezi badateli valný zájem. Podrobněji se jej rozhodl studovat Michael Overholtzer z bostonské...