Dlhá debata o dôvode jesennej zmeny farby listov má nový podnet z jablone.

Červená barva podzimního listí může být signálem, který hmyzu oznamuje, že strom není vhodný jako útočiště na zimu.

Jakým způsobem se vlastně rostlinám daří zjistit, jaká je okolní teplota? I když je podle jejich reakcí zřejmé, o teplotu svého okolí vnímají, podstatu jejich vnitřního „teploměru“ se vědcům zatím odhalit nepodařilo a nazývají jej proto „svatým grálem“ botaniky. Nedávno se však britským vědcům podařilo identifikovat gen, který je zodpovědný za proměnu...

Výzkumný tým ze Státní univerzity v Severní Karolíně se shodli na tom, že malá vodní rostlina může být používána pro čištění odpadních vod z průmyslových farem a zároveň být použita pro výrobu ethylalkoholu ..

Semena některých pralesních stromů dokážou čekat na svou příležitost ke klíčení až desetkrát déle, než vědci zatím pokládali za možné.

Přílišná závislost na banánovníku se ovšem může vymstít – hlavně při výskytu nebezpečných chorob. Farmáři totiž pěstují odrůdy, které nevytvářejí semena, musí množit odnožemi a mají totožnou genetickou informaci.

Smrk ztepilý kraluje našim lesům. Jeho dřevo je vhodné, např. k výrobě papíru, nábytku, i hudebních nástrojů. Jitka Slezáková si o smrku povídala s revírníkem Pavlem Starým.

Společnost Paragon Space Development oznámila, že plánuje na měsíčním povrchu vypěstovat první živé rostliny. Projekt má mít mj. symbolický význam – fotografie květů mají ukázat, že Měsíc už nadále není mrtvou pustinou, a obecně povzbudit zájem o dobývání vesmíru.

Světelné diody Z-power LED od korejského výrobce Seoul Semiconductors byly vybrány pro demonstrační projekt pěstování rostlin pod umělým LED osvětlením. V oblastech s nepříznivým klimatem, jako jsou pouště či arktické oblasti, je pěstování rostlin ve venkovních prostorech obtížné či zcela nemožné. Proto se v těchto oblastech pěstují rostliny v uzavřených...

O jaru a jeho různých podobách, které můžeme pozorovat v přírodě a na našich zahradách, si v Průhonickém parku povídala Světlana Lavičková s botanikem Jiřím Sádlem.

Lékořice se zařadila na rostoucí seznam rostlin, které mohou ovlivnit účinky antibiotika cyklosporinu.

Ve srovnání s „energetickými“ plodinami (např. řepka, čirok) jsou velkoobjemové kultury mikrořas výhledově schopné vysoké produkce biomasy na jednotku plochy.

Většina lidí, zejména milovníků přírody, má v té věci jasno; pořád jsou však mezi námi tací, které by mohlo překvapit, že i v české přírodě rostou orchideje. Dokonce hned několik desítek druhů.

Opět se budeme zabývat invazními druhy organismů. Jan Andreska nás opět seznámí s dalším takovým druhem, který se většinou zásluhou člověka rozšířil do nepůvodních areálů a v tamních společenstvech často způsobuje pohromu. Dnes budeme hovořit o zavlečení opuncií do Austrálie.

Nová studie odhalila mechanismus, který se skrývá za léčivými účinky indického koření kurkumy.

Molekulární útvary se srovnatelnými funkcemi byly zatím nalezeny pouze v nervových buňkách živočichů.

Nová metóda skúmania vnútorných procesov rastlín objasnila spôsob, akým získavajú energiu zo Slnka.

Američtí biologové získali rostliny kukuřice produkující enormní množství biomasy. Nové odrůdy by našly uplatnění jak při krmení hospodářských zvířat tak při výrobě biopaliv.

O návratu jedle bělokoré do našich lesů si povídala kolegyně Jitka Slezáková s revírníkem Pavlem Starým.

Nejstarší rostlinná čeleď si v evoluci vytvořila originální způsoby komunikace s hmyzem či houbami.

Vedci z Michiganskej štátnej univerzity urýchľujú rozpoznávanie génov, ktoré ovplyvňujú štruktúru a funkciu chloroplastov, čo môže viesť k pestovaniu rastlín výhradne ako biopalivo...

Najnovšie genetické výskumy zástupcov rodu Volvox (váľače) posunuli počiatok spolupráce jednobunkových zelených rias o asi 150 miliónov rokov do minulosti. Guľovité kolónie váľačov predstavujú zaujímavý vývojový stupeň medzi jednobunkovou a mnohobunkovou formou života.

Čeští biologové objevili dosud neznámý mechanismus řídící vývoj stonků a kořenů, které rostliny vytvářejí náhradou za zničené části svého těla. Výsledky by mohly pomoci například při šlechtění plodin, které lépe zakořeňují nebo rychleji obnovují růst po poškození.

Výzkum - to je dobrodružná cesta...