Za podpory čínských institucí se vědcům povedl objev vedoucí ke zvýšení výnosů rýže, který může pomoci zabezpečit výživu miliónů lidí, kteří jsou na této plodině závislí.

Brambory jsou dnes zřejmě tou nejobyčejnější součástí našeho jídelníčku. Každé školní dítko však ví, že tomu tak vždycky nebylo. Naši středověcí předkové byli závislí na obilovinách a luštěninách. Brambory, to byla novinka novověku. Zvlášť, bereme-li za jeho počátek rok 1492, kdy Kryštof Kolumbus objevil pro Evropu Nový svět. Právě odtamtud k nám...

Padajúce lístie rozzruší najmä dušu básnika, vedci sa však tiež dlhodobo zaoberajú javom spôsobujúcim padanie listov nazývaným aj abscisia rastlín.

Rastliny, ktoré čelia extrémne náročným podmienkam, napríklad veľkému suchu, produkujú podľa amerických vedcov chemikáliu podobnú aspirínu.

Nejen lidé a zvířata, ale i rostliny řídí svůj růst podle rytmu střídání dne i noci. Genetikům byly dříve známy geny, který celý cyklus organizují, nyní však objevili ten, který funguje pro celý systém jako "budíček".

Nejen živočichové, ale i rostliny, mají hormony, které se, zjednodušeně řečeno, účastní na regulaci růstu a vývoje rostlin. V laboratoři hormonálních regulací Ústavu experimentální botaniky se věnují právě výzkumu těchto fytohormonů, zejména pak auxinům a cytokininům.

Jak fytoremediace funguje a u jakého druhu znečištění se používá? Laboratoř rostlinných biotechnologií Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Praze se podílí na výzkumu a využití zajímavého způsobu čištění nebezpečně kontaminovaného prostředí právě pomocí rostlin.

Geneticky modifikované Bt bavlníky zřejmě snižují výskyt škůdců nejen ve svých řadách, ale i na sousedících polích s jinými plodinami.

Často tady komentuji vědecko-popularizační texty jiných lidí. Teď jsem si ale řekl, že sem zkusím občas dát i nějaký svůj. Bude to průzkum bojem. Mám totiž spoustu nápadů, u kterých nedokážu posoudit, jestli jsou sympaticky nekonvenční, nebo pitomé. Tak nechám rozhodnout vás. Dnešní experiment s písmenky vám představí kytku, bez níž by byli rostlinní biologové...

Američtí vědci jako první na světě dokázali vytvořit syntetický stvol, který je schopen předávat tekutinu díky rozdílným tlakům, stejně jako skutečné stromy.

Počet nepůvodních druhů rostlin na evropské půdě se během posledních 25 let ztrojnásobil.

Brambory jsou dnes zřejmě tou nejobyčejnější součástí našeho jídelníčku. Každé školní dítko však ví, že tomu tak vždycky nebylo. Naši středověcí předkové byli závislí na obilovinách a luštěninách. Brambory, to byla novinka novověku. Zvlášť, bereme-li za jeho počátek rok 1492, kdy Kryštof Kolumbus objevil pro Evropu nový svět - Ameriku. Právě odtamtud k...

Škumpa orobincová (Rhus typhina), dříve nazývaná ocetná, je keř nebo menší strom, pocházející původně ze Severní Ameriky.

Letní ráno na louce u Budče, nedaleko Prahy. Ve čtveřici rozlehlejších stanů procházíme mezi květináči se silenkami bílými. Pro většinu z nás běžný plevel. Ale pro botaniky je to fascinující model, na němž sledují, co ovlivňuje reprodukční úspěch rostlin. Jejich konečným cílem je pak pochopit chování invazních rostlin. Ano, i obyčejná silenka se totiž v...

Pokud by se dala u kukuřice překonat její citlivost na nízké teploty, pak by mohla být prodloužena vegetační doba, tím nejenom zvýšen její výnos ve stávajících oblastech pěstování, ale napomohlo by to jejímu rozšíření i do chladnějších území, kde se dosud nedá pěstovat. Zdá se, že vědci už jsou řešení na stopě.

V posledních letech se na výživu člověka přestáváme dívat jen jako na "jídlo", ale jako na oblast, která si zaslouží pozornost vědců. Na posledním setkání se hovořilo o rostlině, od které se v budoucnu očekává mnoho.

Díru v metodách klimatologů zřejmě zaplní spory primitivních mechů, které uchovávají historii ozónu.

Biologické hodiny rostlin...

Nadměrné množství slunečních paprsků nezraňuje jen člověka - trpí jím i mořské řasy.

Biochemikové přišli na to, jak "ladit" aktivitu enzymů, které určují vůni rostlin.

Jak dokážou rostliny měřit čas? A jak tedy poznají správnou chvíli kdy mají vykvést?

Ve světě alternativních paliv není podle inženýrů z University of Virginia nic zelenějšího, než jezírko plné vodních řas.

UNESCO vyhlásilo letošní rok Mezinárodním rokem brambory. Do budoucna se do této rostliny vkládají velké naděje...

Kukuřice, čirok, laskavec, cukrová třtina...Co mají tyto, a mnohé další rostliny, společného?