188 článků s nálepkou chemie


Úterý 1. září 2009



Pondělí 31. srpna 2009



Pondělí 3. srpna 2009



Středa 29. července 2009


Minimální velikost a maximální efektivita - tak přesně tak nějak by se dalo označit použití molekul jako částí elektrického obvodu, což je oblast lidského poznání vykazující pro budoucí inovace silný potenciál. Největším problémem, který stále před podobnou aplikací až do dneška byl, je ten fakt, že většina molekul se stává vodivými až poté, co na ně bylo přivedeno relativně vysoké napětí.

číst dál


Pátek 3. července 2009


Postřiky proti plevelům, hmyzím škůdcům, plísním a dalším „nepřátelům“ pěstitelů zemědělských plodin procházejí důkladnými testy, které zaručují, že člověku ani přírodě nehrozí při jejich správném užívání vážnější újma na zdraví. Většina testů se soustředí na vlastní účinnou látku. Postřiky však obsahují i široké spektrum látek, které působí například jako rozpouštědla, smáčedla či konzervační prostředky. Jen ve Spojených státech je povoleno asi 4000 těchto „vedlejších“ látek a jsou považovány za neškodné. Francouzští vědci nyní přicházejí s tvrzením, že jedna z „vedlejších“ složek hojně užívaného herbicidu Roundup firmy Monasnato není tak úplně neškodná a páchá na lidských buňkách větší škody než samotný herbicid.


Středa 1. července 2009



Úterý 30. června 2009


Nejnovější zprávy z vaší galaxie i hlubokého vesmíru. Mezinárodní tým evropských vědců objevil po dlouhém pátrání jedny z nejsložitějších molekul, které se vyskytují v mezihvězdném prostoru. Prostřednictvím 30metrového radioteleskopu IRAM ve Španělsku odhalili dvě velmi zajímavé organické molekuly. První molekula má název n-propyl kyanid (C3H7CN) a druhá je mravenčan etylnatý (C2H5OCHO).


Pátek 26. června 2009



Čtvrtek 25. června 2009



Pondělí 22. června 2009



Čtvrtek 18. června 2009



Středa 17. června 2009



Čtvrtek 7. května 2009



Středa 6. května 2009



Úterý 5. května 2009



Pátek 1. května 2009



Středa 29. dubna 2009



Úterý 28. dubna 2009



Pondělí 27. dubna 2009



Pátek 24. dubna 2009


Vsadím se, že mnoho z vás o TiO2 (oxid titaničitý) skoro nic neví. Taky jsem nevěděl až do nedávné doby, když jsem si potřeboval nastudovat strukturu a funkci tzv. barvivových solárních článků, kde se hodně využívají nanotrubice z TiO2. A tak jsem se náhodou dozvěděl, že tento materiál má opravdu velmi zajímavé fyzikální vlastnosti (mechanické, optické, elektrické i jiné) a že mu rozhodně patří budoucnost, protože je relativně levný a dobře dostupný. Hlavně sám přeměňuje bakterie, plísně apod.

číst dál


Čtvrtek 23. dubna 2009


Cukr je jednou z našich základních potravin. A když se dostane do kontaktu s našimi chuťovými pohárky, dodává ten báječný vjem, kterému říkáme sladkost. To, co známe jako cukr, je ovšem chemická látka zvaná sacharóza. Je to disacharid, což znamená, že jej tvoří dvě molekuly cukru – v jedné molekule sacharózy je tedy spojena glukóza s fruktózou. Michael tentokrát ve svém experimentu vysvětlí, proč je čaj, který osladíme horký, sladší, než čaj, který osladíme studený. Poukáže na jev, který využívají cukráři i včely a poté přemění cukr na koks.


Úterý 21. dubna 2009



Pondělí 20. dubna 2009


Oxid titaničitý – TiO2. Zdánlivě obyčejný bílý prášek. Má výrazný jas, je barevně stálý a má schopnost rozptylovat světlo. Běžně se používá jako titanová běloba do nátěrových hmot, jako barvivo v potravinářství, nebo jako účinné složka některých opalovacích krémů, kosmetiky a zubních past. Tento prášek však má neobyčejné vlastnosti, tak zvláštní, že tomu původně chemici nechtěli ani uvěřit – má fotokatalytické schopnosti, dokáže tedy pomocí světla rozkládat nejrůznější chemické látky. Pokud se přidá do stavebních nebo nátěrových hmot, vytvoří základ jejich samočisticích vlastností. Odborníci tedy mají vizi: superčisté město a bezodpadové, ekologicky příznivé hospodářství.

Nechcete si zahrát golf? Tato tradiční skotská hra uchvátila celý svět a stala se mezinárodním potěšením – příjemná procházka doprovázená požitkem z odpálení míčku do jamky. Ale jaké fyzikální zákony ovlivní ten správný švih? A jaké chemické zákony pomáhají vytvořit golfový míček? A máme dost vody, abychom udrželi golfová hřiště zelená? Přidejte se k Michaelovi a sehrajte jedno kolo golfu, které potěší vaše vědecké srdce.


Čtvrtek 16. dubna 2009



Úterý 14. dubna 2009


Oheň byl vždy dobrým sluhou, ale špatným pánem. Člověk užívá oheň po věky a také vymyslel různé způsoby, jak ho zapálit a jak uhasit. Různé formy ohně totiž vyžadují různý způsob hašení – za jiných podmínek použijeme vodu, jindy písek a za určitých okolností dokonce oxid uhličitý. Vše, co potřebujete vědět o ohni a jeho lokalizaci pomocí vědy, se dozvíte díky Michaelovi.


Čtvrtek 9. dubna 2009



Pondělí 6. dubna 2009


Staré ikony, nástěnné malby, historické koberce – ty všechny potřebují dříve nebo později opravit. Pro restaurování však nelze použít barvy, které poskytuje moderní chemie. Je potřeba odhalit stará tajemství barev. Historici spolu s chemiky se proto specializují na určování zvláštních pigmentů používaných v oblasti středomoří. Barviva mohou tvořit anorganické pigmenty, jako třeba minerály, ale i organické látky, které pocházejí z rostlin nebo živočichů. Cílem je tradiční barvicí metodu zopakovat a historické recepty zmodernizovat současnými fyzikálně-chemickými metodami. Tento evropský projekt by měl napomoci ke zlepšení ochrany historických uměleckých děl.


Sobota 28. března 2009



Pátek 27. března 2009


Prvé fotosyntetizujúce organizmy sa na Zemi objavili už pred vyše troma miliardami rokov. Fotosyntéza podstatne ovplyvnila smer vývoja života. Nielen tým, že jej vedľajším produktom je kyslík. Umožňuje transformovať slnečnú energiu do biologicky využiteľných energetických zásob. Príroda je, napriek súčasnej technickej vyspelosti, stále inšpirujúcou múzou aj pre mnohé oblasti vedy a výskumu. Na počiatku 21. storočia len hľadáme cesty, ako napodobniť jednu z najbežnejších biochemických reakcií a pomocou umelej fotosyntézy ekologicky skladovať energiu slnečných lúčov v podobe paliva.


Pondělí 23. března 2009


Mince, které běžně používáme, časem zajdou – jsou matné a tmavé. Tato proměna nastává díky našim zpoceným rukám a kyslíku, který je obsažen v atmosféře. Michaelův experiment nám nyní pomůže odhalit, jak díky jednoduchým přípravkům, jež najdeme v každé kuchyni, zašlé mince změníme tak, že budou vypadat jako zbrusu nové! Ale ani tam neskončíme. Michael odhalí všechny své znalosti z alchymie a změní stříbro na zlato!


Čtvrtek 19. března 2009



Úterý 17. března 2009



Pondělí 9. března 2009


Člověk jako součást živočišné říše vděčí za svůj vznik oceánu. Vzpomínku na svou tři a půl miliardy let starou minulost si nese ve svých tkáních. Slanost našich tělních tekutin totiž odpovídá slanosti prehistorického oceánu. Zkoumat vliv solí na bílkoviny – stavební kameny organizmů, začal už před 120 lety v Praze německý chemik Franz Hoffmeister. Na jeho práci dnes navazují chemici z týmu docenta Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Pomocí speciálních simulací zkoumají, jak se chovají solné ionty například v buňkách nebo v aerosolových částicích v atmosféře.