188 článků s nálepkou chemie


Čtvrtek 23. dubna 2009


Cukr je jednou z našich základních potravin. A když se dostane do kontaktu s našimi chuťovými pohárky, dodává ten báječný vjem, kterému říkáme sladkost. To, co známe jako cukr, je ovšem chemická látka zvaná sacharóza. Je to disacharid, což znamená, že jej tvoří dvě molekuly cukru – v jedné molekule sacharózy je tedy spojena glukóza s fruktózou. Michael tentokrát ve svém experimentu vysvětlí, proč je čaj, který osladíme horký, sladší, než čaj, který osladíme studený. Poukáže na jev, který využívají cukráři i včely a poté přemění cukr na koks.


Úterý 21. dubna 2009



Pondělí 20. dubna 2009


Oxid titaničitý – TiO2. Zdánlivě obyčejný bílý prášek. Má výrazný jas, je barevně stálý a má schopnost rozptylovat světlo. Běžně se používá jako titanová běloba do nátěrových hmot, jako barvivo v potravinářství, nebo jako účinné složka některých opalovacích krémů, kosmetiky a zubních past. Tento prášek však má neobyčejné vlastnosti, tak zvláštní, že tomu původně chemici nechtěli ani uvěřit – má fotokatalytické schopnosti, dokáže tedy pomocí světla rozkládat nejrůznější chemické látky. Pokud se přidá do stavebních nebo nátěrových hmot, vytvoří základ jejich samočisticích vlastností. Odborníci tedy mají vizi: superčisté město a bezodpadové, ekologicky příznivé hospodářství.

Nechcete si zahrát golf? Tato tradiční skotská hra uchvátila celý svět a stala se mezinárodním potěšením – příjemná procházka doprovázená požitkem z odpálení míčku do jamky. Ale jaké fyzikální zákony ovlivní ten správný švih? A jaké chemické zákony pomáhají vytvořit golfový míček? A máme dost vody, abychom udrželi golfová hřiště zelená? Přidejte se k Michaelovi a sehrajte jedno kolo golfu, které potěší vaše vědecké srdce.


Čtvrtek 16. dubna 2009



Úterý 14. dubna 2009


Oheň byl vždy dobrým sluhou, ale špatným pánem. Člověk užívá oheň po věky a také vymyslel různé způsoby, jak ho zapálit a jak uhasit. Různé formy ohně totiž vyžadují různý způsob hašení – za jiných podmínek použijeme vodu, jindy písek a za určitých okolností dokonce oxid uhličitý. Vše, co potřebujete vědět o ohni a jeho lokalizaci pomocí vědy, se dozvíte díky Michaelovi.


Čtvrtek 9. dubna 2009



Pondělí 6. dubna 2009


Staré ikony, nástěnné malby, historické koberce – ty všechny potřebují dříve nebo později opravit. Pro restaurování však nelze použít barvy, které poskytuje moderní chemie. Je potřeba odhalit stará tajemství barev. Historici spolu s chemiky se proto specializují na určování zvláštních pigmentů používaných v oblasti středomoří. Barviva mohou tvořit anorganické pigmenty, jako třeba minerály, ale i organické látky, které pocházejí z rostlin nebo živočichů. Cílem je tradiční barvicí metodu zopakovat a historické recepty zmodernizovat současnými fyzikálně-chemickými metodami. Tento evropský projekt by měl napomoci ke zlepšení ochrany historických uměleckých děl.


Sobota 28. března 2009



Pátek 27. března 2009


Prvé fotosyntetizujúce organizmy sa na Zemi objavili už pred vyše troma miliardami rokov. Fotosyntéza podstatne ovplyvnila smer vývoja života. Nielen tým, že jej vedľajším produktom je kyslík. Umožňuje transformovať slnečnú energiu do biologicky využiteľných energetických zásob. Príroda je, napriek súčasnej technickej vyspelosti, stále inšpirujúcou múzou aj pre mnohé oblasti vedy a výskumu. Na počiatku 21. storočia len hľadáme cesty, ako napodobniť jednu z najbežnejších biochemických reakcií a pomocou umelej fotosyntézy ekologicky skladovať energiu slnečných lúčov v podobe paliva.


Pondělí 23. března 2009


Mince, které běžně používáme, časem zajdou – jsou matné a tmavé. Tato proměna nastává díky našim zpoceným rukám a kyslíku, který je obsažen v atmosféře. Michaelův experiment nám nyní pomůže odhalit, jak díky jednoduchým přípravkům, jež najdeme v každé kuchyni, zašlé mince změníme tak, že budou vypadat jako zbrusu nové! Ale ani tam neskončíme. Michael odhalí všechny své znalosti z alchymie a změní stříbro na zlato!


Čtvrtek 19. března 2009



Úterý 17. března 2009



Pondělí 9. března 2009


Člověk jako součást živočišné říše vděčí za svůj vznik oceánu. Vzpomínku na svou tři a půl miliardy let starou minulost si nese ve svých tkáních. Slanost našich tělních tekutin totiž odpovídá slanosti prehistorického oceánu. Zkoumat vliv solí na bílkoviny – stavební kameny organizmů, začal už před 120 lety v Praze německý chemik Franz Hoffmeister. Na jeho práci dnes navazují chemici z týmu docenta Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Pomocí speciálních simulací zkoumají, jak se chovají solné ionty například v buňkách nebo v aerosolových částicích v atmosféře.


Čtvrtek 5. března 2009



Pondělí 23. února 2009


Polystyren je běžně dostupný – tento plast je lehounký, výborně tepelně izoluje a navíc je levný. Vzhledem k těmto skutečnostem se ho v České republice vyrobí milióny metrů krychlových za rok, aby posloužil jako izolace v našich domech, jako obal při dopravě zboží i jako hrneček na kávu na jedno použití. Ale co to vlastně polystyren je? Odkud pochází a jak se recykluje? Michael nás provede základními údaji týkajícími se polystyrenu a dokonce nám ukáže chemický trik, který přinutí polystyren zmizet!


Středa 18. února 2009



Středa 11. února 2009


Pod článkem "Koloběh uhlíku v záblescích opakování ze školních škamen" se rozpoutala diskuse, která mě přivedla k volnému pokračování článku. Nejde v něm o to, že některé závěry neplatí, ale spíše o to, že původní článek byl záměrně redukován na rozsah, kde lze závěry ověřit s pomocí školních učebnic. Ostatně v diskusi se vynořilo několik dalších témat. Předkládám jakési shrnutí podnětů z diskuse, některá zdůvodnění se nacházejí ve jmenovaném článku.