163 článků s nálepkou ekologie

Na jedné straně se hořením dřeva uvolní do atmosféry oxid uhličitý, který jako skleníkový plyn přispívá ke globálnímu oteplení, na straně druhé zbude po požáru i značné množství zuhelnatělého dřeva. Takto vzniklé dřevěné uhlí je chemicky stabilní a půdní mikroorganismy jej nedokážou dále rozkládat. Mělo se zato, že se z něj stává úložiště uhlíku. Ke všeobecnému překvapení ale dřevěné uhlí svojí přítomností nezvykle podporuje rozklad humusu, čímž enormně podporuje další uvolňování uhlíku do ovzduší.


Pátek 30. května 2008



Pondělí 26. května 2008


Tání antarktických ledovců způsobené celkovým oteplováním přináší další problém. Do oceánských vod omývajících břehy Antarktidy se s tajícím ledem dostává ročně několik kilogramů DDT, který je v ledu z dřívější doby zakonzervován. Následně se DDT dostává do potravního řetězce zdejších živočichů, takže jeho koloběh v antarktickém ekosystému stále nemá konce.


Pondělí 19. května 2008



Středa 14. května 2008


„Co když je hydrologie důležitější pro předpovídání vývoje biodiverzity vodních ekosystémů než biologie?“ Tuto otázku si položili výzkumníci, kteří poněkud zapochybovali o obecném nahlížení na vývoj biologické různorodosti a rozhodli se otevřít nové cesty k odpovědím na nejednu otázku týkající se faktorů majících vliv na biodiverzitu.


Pátek 9. května 2008



Čtvrtek 8. května 2008



Úterý 6. května 2008


Vlády by pro zastavení klimatické krize měly upřednostňovat investice do trvale udržitelných řešení, místo aby pumpovaly ohromné množství peněz daňových poplatníků do chiméry zachycování a ukládání uhlíku (CCS - carbon capture and storage). Vyplývá to z dnes vydané nové zprávy Greenpeace nazvané příznačně "Falešná naděje". Z této zprávy vyplývá, že případné zavádění CCS by kýžený efekt nepřineslo a nadto by bylo spojeno s celou řadou sekundárních rizik.


Pondělí 5. května 2008



Pátek 18. dubna 2008



Čtvrtek 17. dubna 2008


Tající ledovce, mizející pevninské ledové příkrovy a teplem expandující voda zvednou úroveň mořské hladiny do konce tohoto století o 0,8 až 1,5 metru. Zaplaveny budou rozsáhlé části pobřeží a desítky milionů lidí si budou muset hledat nový domov. Nová studie korigující prognózu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) byla představena 15. dubna 2008 na konferenci Evropské geofyzikální unie (European Geosciences Union, EGU) ve Vídni. Se zprávou vystoupila Dr. Svetlana Jevrejevová z Proudmanovy oceánografické laboratoře (Proudman Oceanographic Laboratory, POL) v Liverpoolu.

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo 15. dubna "Vyhodnocení Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice". Předkládací zpráva posuzuje opatření, která byla realizována od přijetí Národního programu do konce roku 2006 a obsahuje návrhy na snižování emisí skleníkových plynů a adaptační opatření. Celý dokument si můžete stáhnout ze serveru ministerstva zde (1,79 MB, formát pdf), tiskovou zprávu s odkazem najdete tady.


Pondělí 14. dubna 2008


Švédská automobilka Volvo se snaží být severským vzorem v oblasti životního prostředí. Nový ekologický program "Clean inside and out" je zaměřen na snižování dopadu samotné výroby, nikoliv pouze provozu. Do roku 2015 budou všechna nová auta Volvo z 85% recyklovatelná či znovu využitelná. Volvo také ve svých továrnách využívá obnovitelné zdroje (viz. Ford a větrné elektrárny), od začátku roku 2008
pochází veškerá elektřina v evropských továrnách Volvo z vodních elektráren.

Volvo - recyklace

číst dál


Čtvrtek 10. dubna 2008



Středa 9. dubna 2008


Lidstvo hrubě podceňuje nebezpečí globálního oteplování. Mezinárodní společenství musí začít jednat a stanovit si přísné prioritní cíle. Chceme-li zachovat prostředí vhodné pro udržení civilizace, je třeba okamžitě zabránit zvyšování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, tvrdí Dr. James Hansen, ředitel Goddardova institutu vesmírných studií (Goddard Institute for Space Studies, GISS) v New Yorku. Evropská unie usiluje o stabilizaci koncentrace CO2 na úrovni 550 ppm (částic na milion). Ve světle nových důkazů však podle Hansena nemůžeme za bezpečnou považovat ani aktuální hodnotu 385 ppm. Musíme se dostat níž - pod 350 ppm. Jinak se vystavujeme riziku nevratných změn.


Úterý 8. dubna 2008



Čtvrtek 3. dubna 2008



Neděle 30. března 2008


V třicátých letech 20. století odhalili odborníci skutečnost, že plynová a naftová potrubí jsou v arktických oblastech ucpávána krystaly ledu. Vědci se začali tímto problémem zabývat a zjistili, že tyto krystaly ledu obsahují plyn. Prozkoumali strukturu a složení krystalů ledu s plynem a novou látku pojmenovali hydráty plynů (klatráty). V roce 1960 vědci zjistili, že se hydráty vyskytují i v permafrostu, trvale zmrzlé půdě v oblastech za severním polárním kruhem. Jejich nejčastější složkou byl metan, který je též známý jako bahenní plyn.

Metan je nejjednodušší uhlovodík vůbec, jeho sumární vzorec je CH4. Molekula metanu má tvar pravidelného čtyřstěnu, v jehož těžišti je uhlíkový atom a v jehož vrcholech se nacházejí vodíkové atomy. Mezi nejdůležitější vlastnosti metanu patří výbušnost (při vyšší koncentraci) a mimořádná schopnost pohlcovat infračervené záření. Patří proto mezi důležité skleníkové plyny. V účinnosti překonává CO2, ještě účinnějším skleníkovým plynem je však vodní pára. O těchto faktech média většinou nehovoří.

V sedmdesátých letech se zjistilo, že se hydráty metanu mohou vyskytovat i na mořském dnu, především v mělkých mořích. Zdroje pro potenciální uvolnění metanu do atmosféry se tedy nacházejí na poměrně velkých oblastech.

Metan, který se hromadí v naší atmosféře, vzniká třemi různými způsoby. Tepelným rozkladem organické hmoty, syntézou anorganických sloučenin bez přispění živých tvorů a metabolickou aktivitou mikroorganismů. Každoročně ve vzduchu objeví 600 milionů tun. Což je poměrně velké množství, větší než které by se dalo vysvětlit klasickými přírodními způsoby a lidskou aktivitou (typicky při zpracování zemního plynu a v zemědělství - při pěstování rýže jsou viníkem anaerobní bakterie v zatopených rýžových polích; krávy je rovněž obsahují ve svém žaludku).

Frank Keppler, geochemik z Max Planckova ústavu pro nukleární fyziku v Heidelbergu se proto zaměřil na studium zdrojů metanu. Kromě toho, že potvrdil klasicky přijímaný předpoklad, že metan vytvářejí často anaerobní bakterie, šokoval vědeckou veřejnost. Z jeho práce vyplývá, že samotné rostliny produkují metan, a to tak, že každý gram živé rostliny vyprodukuje okolo 370 nanogramů za hodinu!

Výsledky Kepplerova týmu zapadají i do dosud nevysvětleného pozorování, které nedávno provedli kosmické družice. Satelity totiž detekovaly zvýšenou koncentraci metanu nad některými tropickými porosty. Tyto oblasti se zvýšeným výskytem metanu nejsou v období dešťů nic neobvyklého. Vysvětlovalo se to tím, že příkrov vody způsobí anaerobní prostředí a z produkce metanu se vinily bakterie. Sondy ale zřetelně prokazují výskyt metanových bublin nad pralesy i mimo období dešťů. Nové poznatky tedy zřejmě povedou k přehodnocení zdrojů produkujících metan.

Nicméně další nezávislé studie teorii Franka Kepplera nepotvrdily. Nizozemští badatelé pěstovali rostliny, jako např. bazalku či, šalvěj, v umělé atmosféře, kde byl uhlík v oxidu uhličitém tvořen výhradně izotopem uhlíku 13C. Následně pak vědci pátrali v ovzduší kolem rostlin po metanu, který by obsahoval tento izotop. Došli k závěru, že rostlinová produkce metanu je zanedbatelná.

Mezi další ožehavé otázky patří výše rizika uvolnění skleníkových plynu z trvale zmrzlé půdy, permafrostu. Uvolní se tyto plyny při rychlém oteplení Arktidy? Studie Merritta Turetskyho z Michigan State University nás může alespoň trochu uklidnit. Po prostudování rašeliništních oblastí Kanady, kde permafrost začal tát, se ukázalo, že při tání dochází k radikální změně vegetace a funkci procesů v půdě.

Výsledkem je, že plyny z rozmrzající půdy (CO2) neunikají do atmosféry, ale spíše se kumulují v živých organismech – s tím, jak půda rozmrzá, vzrůstá množství biomasy – rostlin, které oxid uhličitý akumulují do svých organismů. Pokud je skutečně CO2 největším viníkem globálního oteplování, pak můžeme být v tomto případě mírnými optimisty, protože množství zachyceného oxidu uhličitého poroste. Nicméně problémem zůstává metan, ten se podle všeho při roztátí permafrostu do atmosféry uvolní...

Média se o vlivu metanu na globální klima většinou nezmiňují. Taky proč, má spoustu přírodních příčin vzniku a další velkou příčinou je zemědělská činnost... Koncentrace atmosférického metanu v poslední době přestala narůstat. Z tvaru křivky (polovina paraboly) by možná dalo čekat, že koncentrace metanu bude klesat. Pokud by koncentrace metanu začala rychle klesat, pak by se pravděpodobně na určitou dobu globální klima citelně ochladilo, teda pokud by zrovna náhodou nevybuchla nějaká větší sopka, která by svou plynovou emisí nahradila úbytek metanu.

Časová křivka koncentrace množství atmosférického metanu


Erupce sopky Pinatubo, 2001


Zdroje a další informace
osel.cz (1,2,3,4,5), scienceworld.cz

Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk Návštěvní kniha


Čtvrtek 27. března 2008



Středa 26. března 2008



Úterý 25. března 2008



Pondělí 24. března 2008