163 článků s nálepkou ekologie

Arktida se v posledních desetiletích oteplovala rychleji než zbytek zeměkoule. Rekordní zmenšení rozlohy i objemu mořského ledu rozvířilo debatu o příčinách tak razantních změn. Vědci se snaží najít uspokojivou odpověď na otázku, jak je možné, že vývoj neodpovídá jejich prognózám a projekce počítačových modelů pokulhávají za realitou. Zajímavý příspěvek do diskuse nabídla pětice odborníků z univerzity ve Stockholmu. Ve studii, zveřejněné 3. ledna v časopise Nature, tvrdí, že zesílil přenos tepelné energie v atmosféře. Teplo je transportováno prostřednictvím tlakových níží ve směru od rovníku k severnímu pólu. Přestože nelze vyloučit, že jde o přirozený výkyv, existují oprávněné důvody k obavám, že tomu tak není.


Pátek 4. ledna 2008



Středa 2. ledna 2008


Německá velkoměsta Berlín, Hannover a Kolín zakázala do svého centra vjezd všem automobilům, které nejsou vybaveny katalyzátorem nebo filtrem pevných částic v případě dieselů. Aby auta mohla vjet do centra, musejí být vybavena přelepkou potvrzující tuto skutečnost. Německo se snaží být zas o něco zelenější, což je v tomto případě jen dobře (narozdíl od vypínání jaderných elektráren). Centra měst ve všech třech případech zdaleka nezahrnují pouze historická centra. Až do konce ledna mají obyvatelé Berlína možnost si přelepku pořídit, od ledna už budou pokutováni 400 eury za nepovolený vjezd. Podobnou politiku v současné době zavádějí také některá italská města a přemýšlejí o ní další evropské metropole. Doufejme, že brzy to bude například i Praha a další česká města.

zdroj: autobloggreen


Pátek 28. prosince 2007


„Globální stmívání“ je označení pro postupné snižování množství slunečního záření dopadajícího na povrch Země. Tento jev byl pozorován již během padesátých let 20. století a celosvětově se jedná přibližně o 4 až 10% snížení množství záření dopadajícího na povrch v letech 1960 až 1990. Vědci se domnívají, že příčinou je zvýšená přítomnost částic aerosolu v atmosféře. Tento aerosol absorbuje sluneční energii a odráží sluneční světlo zpět do vesmíru. Částice se také mohou stát jádrem pro kapičky deště, které se na ně nabalují – čím více znečištění, tím více kapek se na ně může navázat a zůstávat tak v mracích déle, než by bylo možné, kdyby existovaly samostatně. Tento jev dále přispívá k větší odrazivosti slunečního záření zpět do vesmíru a mění četnost a hustotu srážek. V současnosti však dochází k významným změnám, které jsou pravděpodobně spojeny s postupným snížením znečištění ovzduší v Evropě a Spojených státech. Někteří vědci proto došli k závěru, že účinky globálního stmívání do určité míry maskovaly účinky globálního oteplování a že s pokračujícím trendem snižování emisí aerosolů lze očekávat přehodnocení teplotních změn spojených s globálním oteplováním – a to směrem nahoru.

Zmenšování grónského ledového příkrovu nemůžeme, jak se zdá, přičítat na vrub pouze globálnímu oteplování. Američtí vědci na severovýchodě Grónska objevili tzv. horkou skvrnu, tedy bod, kde ze zemského pláště vyvěrá zvýšené množství tepelné energie. I když zatím nejsou k dispozici žádné přesnější informace, je prakticky jisté, že teplo zmrzlou vodu rozpouští a urychluje tak pohyb štítu po skalním podloží. "Mohlo by to znamenat, že tam dole je sopka. Ale myslíme si, že je to nejspíše jen místo, kde k bázi ledovce proniká teplo," řekl Ralph von Frese, profesor geologie na Státní univerzitě v Ohiu.

Údaje získané paleoklimatologickým výzkumem ukazují, že chladné periody v zemské historii vždy otevíraly cestu teplejším a naopak. Není však tak docela jasné, co tyto změny způsobuje, a proto je předpovídání klimatických změn tak obtížné. Třebaže se všichni shodují v tom, že změny podnebí jsou velmi rychlé, sotva někdo může říct, zda v příštích 100 letech bude tepleji nebo chladněji. Momentálně se otepluje a mnozí tuto změnu přisuzují lidskému vlivu na prostředí. Ale mají pravdu? Lev Zeleny, ředitel Institutu pro výzkum vesmíru při Ruské akademii věd se domnívá, že než se pustíme do nějakých opatření, jaká doporučuje například protokol z Kyoto, měli bychom napřed důkladně prostudovat působení všech faktorů a získat více či méně konkrétní výsledky. "Abychom mohli léčit nějakou nemoc, musíme také napřed správně určit diagnózu," soudí Jurij Leonov, ředitel Geologického institutu při Ruské akademii věd, který zastává názor, že lidský vliv na přírodu je v tomto smyslu natolik zanedbatelný, že jeho důsledky lze řadit mezi statistické chyby.


Středa 26. prosince 2007


Během oteplování ve 20. až 40. letech minulého století ustupovaly grónské ledovce podobnou rychostí jako v současné době. K tomuto překvapivému zjištění dospěla před nedávnem dvojice amerických vědců. Jason Box a Adam Herrington prozkoumali staré archivní fotografie, mapy a písemné záznamy, ze kterých vyplývá, že ledovce v Grónsku jsou na změny podnebí velmi citlivé a stoupající teploty mohou vést k jejich úplnému rozpadu. Ve srovnání s globálním průměrem bylo oteplování na ostrově v minulosti spíše pomalejší a opožděné. V posledních letech však došlo k nečekanému zrychlení a pokud tání překročí kritický bod, zániku ledového příkrovu už asi nikdo nezabrání. "Dnešní věda je toho názoru, že jakmile přejdete přes mezní hranici, tak se tento proces stane nezvratným. A my prostě nevíme, jak rychle by k tomu mohlo dojít, jak rychle by led mohl zmizet," zamyslel se Jason Box, docent geografie na Státní univerzitě v Ohiu a výzkumník podílející se na činnosti Byrdova polárního výzkumného centra (Byrd Polar Research Center, BPRC).


Pondělí 24. prosince 2007



Neděle 23. prosince 2007


K vánočním svátkům již tradičně patří vánoční osvětlení. V posledních letech, s rozvojem veřejného osvětlení, přibývá i toho vánočního. A tak se na něj dnes podíváme z hlediska světelného znečištění.


Pátek 21. prosince 2007


Na celém světě narůstá odpor k činnosti Mezivládního panelu o změně klimatu. Výrazem toho je tato výzva Organizaci spojených národů podepsaná význačnými vědci z celého světa. Množí se skutečné vědecké zprávy na rozdíl od zpráv, o kterých hlasují právníci a lidé vzdělaní v humanitních oborech a nikoliv přírodovědných a které nakonec píší vládní úředníci, kteří zřídka mají ponětí o vědeckých metodách a ještě méně o meteorologii a klimatologii. Míněny jsou tím samozřejmě zprávy Mezivládního panelu o změně klimatu. O vědeckých poznatcích nelze hlasovat.


Úterý 18. prosince 2007


Konference OSN o klimatických změnách, která se konala na indonéském ostrově Bali, skončila po velkých diskusích v sobotu 15. prosince. Zástupci 190 zemí dospěli k dohodě o tom, že v budoucnu povedou další jednání. Žádné konkrétní závazky nebyly přijaty. O těch se má hovořit až na dalším setkání v roce 2009 v Dánsku. EU ustoupila od svého požadavku na snížení emisí do roku 2020 o 25 až 40 procent a USA už netrvá na svém návrhu, aby se na redukci emisí podílely také rozvojové státy. I když politici hovoří o "významném posunu vpřed", ve skutečnosti se nic podstatného nestalo a slovo "úspěch" určitě není na místě. Je vhodné si připomenout, že v této chvíli nejsou plněny ani skromné cíle stanovené Kjótským protokolem a do roku 2012 se je už s největší pravděpodobností splnit nepodaří. Naopak. Reálné množství emisí ve skutečnosti vysoko přesahuje všechny odhady (emisní scénáře) Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC). Velmi názorně to dokládá následující graf:


Pondělí 17. prosince 2007



Neděle 16. prosince 2007


(2007-12-16 17:12:24) Astronomické observatoře na vrcholcích hor jsou pozoruhodným sepětím přírody a moderní vědy a techniky. Sledování a ochrana přírodního prostředí v okolí horských observatoří proto není nic neobvyklého. Kromě nás na Kleti to dělá též obří Evropská jižní observatoř (ESO) v chilských Andách :-) Letos ESO publikovala výsledky průzkumu a ochrany přírodního dědictví pod názvem "Close to the Sky - Biological heritage in the ALMA area" čili "Blízko k nebi" aneb biologické dědictví v oblasti, kde se buduje síť radioteleskopů ALMA.


Pátek 14. prosince 2007



Čtvrtek 13. prosince 2007


Na klimatické konferenci na Bali vše směřuje do finále. Vyjednávači již mají necelých 48 hodin na to, aby předložili závěrečné kompromisní návrhy závěrů a rozhodnutí konference, které budou projednávány na závěrečném pátečním plenárním zasedání. Vzhledem k těžkostem při vyjednávání lze očekávat, že se jednání mohou protáhnout až do časného sobotního rána. Mezi nejvýznamnější body, o nichž zatím nepanuje shoda, patří tzv. Cestovní mapa z Bali, transfer technologií a snižování emisí z odlesňování v rozvojových zemích.


Úterý 11. prosince 2007


Začarovaný kruh deforestrace a prohlubujících se klimatických změn by mohl do roku 2030 úplně zničit nebo vážně poškodit téměř 60 procent amazonského deštného pralesa. Nepříznivý vývoj by nepochybně skončil katastrofou a přímo by se dotkl životů miliónů lidí v oblasti. Stabilita místního i celosvětového klimatického systému by byla otřesena. Proto je třeba učinit vše potřebné pro to, aby byla Amazonie zachráněna. Mimo jiné by by měla být prosazena mezinárodní dohoda zavazující průmyslové státy snižovat emise skleníkových plynů. Prioritou je také účinná regulace kácení a vypalování pralesa. Takový je ve stručnosti obsah zprávy Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF).


Pondělí 10. prosince 2007


Volkswagen

Na druhém národním německém IT summitu představila automobilka Volkswagen vůj výzkumný projekt C3World. "Connected Cars in a Connected World," neboli "Propojená auta v propojeném světě". Jde o propojení nejen v pravém smyslu slova, tedy pomocí elektronických zařízení (telematika), ale o také o pomyslné propojení mezi automobily a životním prostředím. Telematická zařízení samozřejmě přímo nesnižují spotřebu, ale výrazně pomáhají plynulosti a bezpečnosti provozu. Podobný systém vyvíjejí například Mazda nebo Nissan. C3World od Volkswagenu patří mezi první evropské projekty.

číst dál


Pátek 30. listopadu 2007


Posledná "Správa Ľudského Rozvoja" Spojených Národov s názvom "Boj s klimatickou zmenou: Ľudská solidarita v rozdielnom svete" (Fighting climate change: Human solidarity in a divided world) nie je príliš radostné čítanie (celá správa, súhrn). Už dlho je zrejmé, že klimatická zmena postihuje a naďalej bude postihovať tých, ktorí k nej prispeli najmenej, to znamená chudobných. Avšak ani bohaté štáty neuniknú jej následkom. Závažnými závermi správy je, že pokiaľ bude klimatická zmena pokračovať, úspechy v potlačovaní chudoby a podvýživy a zlepšení zdravia a vzdelania môžu byť v budúcnosti zvrátené. Rezignovaný pesimiznus však nie je na mieste.


Úterý 27. listopadu 2007


Žijeme v moři hluku. Automobily, nákladní auta, letadla – to vše přispívá k tomu, že městské prostředí je nesmírně znečištěno hlukem. A ten nám škodí: Zvyšuje krevní tlak a dětem překáží, když se učí číst. Proto vědci v Evropě hledají způsob, jak snížit hluk ve městech pomocí zdokonalených konstrukcí motorů a jejich součástí, nových materiálů i plánů řízení dopravního provozu.

Průmyslový rybolov je nejen důležitým zdrojem obživy a příjmů v mnoha přímořských státech, ale představuje také mizerně navržený evoluční experiment gigantických rozměrů. U komerčně nejdůležitějších druhů, jako je treska obecná nebo platýzi, převyšuje úmrtnost způsobená rybolovem několikanásobně přirozenou úmrtnost. Bylo by tedy s podivem, kdyby na takto drastický zásah do přirozeného prostředí ryby nezareagovaly.