102 článků s nálepkou energie

Ne serveru Leonardo Energy vyšel zajímavý přehled elektráren využívající koncentrovanou solární energii. Díky tomu, že Leonardo Energy poskytuje volnou licenci pro šíření plného znění textů, přinášíme překlad celého článku.


Koncentrovaná solární energie a její uskladnění
autor: Bruno De Wachter, 29.2. 2008.
založeno na "Diskusním Webináři" z 1.2. 2008

Koncentrátorové solární elektrárny (KSE) nejsou novou technologií. V kalifornii funguje jedna koncentrátorová elektrárna již 15 let. Nicméně donedávna byla tato technologie zastíněna fotovoltaikou.
Nyní se to začíná měnit a KSE si získávají stále větší pozornost. Ve Španělsku jsou v přípravné fázi projekty koncentrátorových solárních elektráren, které budou dohromady mít výkon 500 MW a ještě dalších 4 200 MW je požadovaná rezerva pro připojení dalších KSE k rozvodné síti v budoucnu.

číst dál


Středa 5. března 2008



Pondělí 3. března 2008


V obci Pchery na Kladensku byla 28.2. dokončena instalace dosud největších větrných elektráren v ČR, nyní se připravuje připojení k rozvnodné soustavě.
Byly instalovány dva stožáry vysoké 88 m, které nesou rotory s listy o průměru 100 m, instalovaný výkon každého z větrníků je 3 MW a obě elektrárny by měly ročně dodávat kolem 11 - 13 GWh, což prý vystačí pro provoz přibližně 5 000 průměrných domácností.
Majitelem i provozovatelem zařízení za 190 mil. Kč je společnost ČES, generálním dodavatelem bylo ČKD Blansko Wind.

číst dál


Čtvrtek 21. února 2008


V lednu se na solárním systému v Novém Mexiku podařilo dosáhnout rekordní účinnosti při výrobě elektřiny 31,25 %, čímž byl téměř o 2% překročen rekord z roku 1989.
Uvedená účinnost je celková, tedy "solar-to-grid", neboli slunce-síť, a je v ní tedy obsažena konverze přímo na střídavý proud. Tím se liší od účinnosti uváděné u fotovoltaických panelů, ve které je zahrnuta pouze konverze slunečního záření na stejnosměrný proud, potom je v systémech dodávajících elektřinu do rozvodné sítě ještě potřeba elektřinu převést ze stejnosměrného na střídavý proud (účinnost tohoto převodu se pohybuje kolem 93 %).

číst dál


Pátek 15. února 2008



Čtvrtek 14. února 2008



Středa 13. února 2008



Úterý 12. února 2008


Britská pobočka Greenpeace na svých webových stránkách vytvořila EfficienCity, což je virtuální město nabité technologiemi pro úsporu energie a její výrobu z obnovitelných zdrojů.
Ač by se mohlo zdát, že se jedná o sci-fi, není tomu tak:
v úvodním textu k projektu se můžeme dočíst, že veškerá zde prezentovaná řešení se již někde ve světě používají a v EfficienCity jsou pouze zkoncentrované na jedno místo.

číst dál

Dnes všichni stojíme před problémem, jak snížit spotřebu energie ve svých obydlích, neboť začíná být velmi drahá. Přibližně 50 % veškeré energie spotřebované v rozvinutých západních zemích ale připadá na obsluhu budov. Kdyby se tedy podařilo výrazně snížit spotřebu energie v budovách, mohla by to být jedna z cest, jak zachránit lidstvo před klimatickými změnami. V současné době se v běžných domech teplem skutečně plýtvá – většinou spotřebují na jeden metr čtvereční kolem 200 kWh. Naproti tomu nízkoenergetický dům spotřebuje méně než 50 kWh/m2. Přiblížíme principy výstavby nízkoenergetického domu, stavební a izolační materiály i příčiny, které u nás rozvoji těchto systémů brání.


Pondělí 11. února 2008



Pátek 1. února 2008



Středa 30. ledna 2008



Pátek 25. ledna 2008



Úterý 22. ledna 2008



Pondělí 14. ledna 2008


HydroPak - palivový článekAmerická firma Millenium Cell spolu s čínskou Horizon Fuel Cell Technologies představila na CES (Consumer Electronics Show) v Las Vegas zajímavý produkt využívající palivového článku.

HydroPak je vybaven jednou americkou 110V zásuvkou se střídavým proudem a dvěmi 5V USB konektory se stejnosměrným proudem. Vodíkový palivový článek se aktivuje vodou a je schopen kontinuálně dodávat 25W (ve špičkách až 50W). Energie v palivové kazetě je po aktivaci vodou k dispozici po 30 dní. Čínský výrobce udává kapacitu 270 Wh, americký 350 Wh. Z dostupných informací nevyplývá zda rozdíl je dán velikostí palivového článku či něčím jiným. Rozměry vlastního HydroPaku jsou skutečně malé - 22 x 21 x 10 cm a jeho hmotnost je v neaktivním stavu 1,8 kg, po aktivaci vodou 2,6 kg.

HydroPak je primárně určen pro použití jako rezervní zdroj elektrické energie v případě výpadků elektrické sítě (přírodní katastrofy) anebo tam kde elektřina není dostupná - při kempování a cestování. Velkou výhodou je, že při provozu nevznikají žádné toxické plyny a je velmi tichý. HydroPak je tedy možné použít jak ve vnitřním tak vnějším prostředí.

HydroPak - aktivace palivového článkuŽivotnost palivových kazet nemá být omezená. Vodík je v nich uložen ve formě NaBH4, což umožňuje vysokou hustotu energie a jednoduché získání vodíku. V suchém prostředí do teploty 400oC je tento materiál stabilní. Při smíchání s vodou se začne uvolňovat čistý vodík. Tento způsob uskladnění je řádově bezpečnější než stlačený či zkapalněný vodík.

Současné vzorky HydroPaku jsou stále ještě z beta provozu, předpokládá se uvedení na trh později v roce 2008 po získání certifikace CE a UL. Koncová cena se očekává okolo 400 USD (cca 7.500 Kč bez DPH) a palivová kazeta by měla být dostupná za 20 USD (cca 370 Kč bez DPH).

Zdroj: Millenniumcell.com & Horizonfuelcell.com


Čtvrtek 10. ledna 2008



Pondělí 7. ledna 2008



Čtvrtek 3. ledna 2008



Středa 19. prosince 2007


Padesátá léta minulého století lze kromě Studené války charakterizovat i pomocí nadějí, které se vkládaly do jaderné energetiky. V roce 1953 pronesl americký prezident Dwight Eisenhower v OSN projev Atoms for peace, ve kterém vyzval všechny státy světa k mírovému využívání jaderné energie. Jaderná energetika začala být in a firmy jako General Electric a Westinghouse získávaly jednu zakázku za druhou.

elektrárna Three mile island u HarrisburguV sedmdesátých letech se začaly objevovat pochybnosti o bezpečnosti jaderné energetiky. Cílem kritických útoků levicových ekologistických organizací jako Greenpeace (vznikla v roce 1971) se stala především nevyřešená otázka jaderného odpadu a otázka bezpečnosti jaderných elektráren. Po prvních větších nehodách jaderných elektráren (1979 Harrisburg USA, 1986 Černobyl) začala obliba jaderné energetiky klesat, nicméně pořád si jaderná energetika udržovala a udržuje významné postavení.



Dnes jaderné elektrárny vyrábějí kolem patnácti procent světové elektřiny. Celkem je dnes na světě funkčních 439 reaktorů v 31 zemích, což představuje celkový výkon asi 370 GW a v budoucnu to bude více - zájem má např. Čína, Indie,Turecko a Vietnam. Pokud uvážíme, že dnes je Čína na prvním místě na světě ve vypouštění CO2 do atmosféry, pak pravděpodobně jedinou možností, jak ukojit její hlad po energii a zároveň snížit množství exhalací, které vypouští, je pomoct jí ve vybudování moderních vysoce efektivních jaderných elektráren.

Ale i pro západ začíná být jaderná energetika znovu přijatelná. Základní surovina, Uran, totiž leží v politicky stabilních oblastech světa, zejména v Austrálii a v Kanadě o od těchto států se neočekává cenové a politické vydírání, tak jak v sedmdesátých let provedl OPEC.

Hodně se sází na reaktory nové generace jako je např. Westinghouse AP1000. Tento typ reaktoru třetí generace má zabudovaný pasivní bezpečnostní systém, který dokáže bez lidského zásahu odhalit selhání chladicího systému a sám zabrání katastrofě. Navíc je podstatně jednodušší než starší reaktory, má méně pump, potrubí a dalších součástí, čímž se také sníží náklady na údržbu. Westinghouse již získal zakázku na dodání 4 reaktorů tohoto typu do Číny.

Ale vraťme se do Evropy. Hodně se mluví o stavbě jaderné elektrárny typu EPR (European pressurized reaktor), kterou ve Finsku staví francouzská firma Areva; její reaktor má mít výkon 1600 MW. Tedy každý postavený reaktor tohoto typu překonává celkový součet energie, který by se dal získat z větrníků v ČR!

Největší budoucnost mají pravděpodobně tzv. rychlé množivé reaktory. Tyto reaktory využívají rychlé nezpomalené neutrony - nepotřebují tedy moderátor. Vedlejším efektem je vznik velkého množství tepla, které by šlo využít na výrobu vodíku. Tyto reaktory mohou používat více typů paliv, např. U238, U235,U233, Th232 (poté, co Th232 zachytí v reaktoru 1 neutron, změní se na U233, který je výborným jaderným palivem). Tento typ reaktoru by dokonce mohl být i řešením problému jaderného odpadu.

Využívání Thoria 232 se zdá být velkým příslibem do budoucnosti, neboť Thorium se vyskytuje v zemské kůře v ještě větší koncentraci než uran a Indie si to právě uvědomila.

Zdroje a další informace
Economist.com, cs.wikipedia.org

Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk Návštěvní kniha


Úterý 11. prosince 2007


Použitím sluneční energie chtějí vědci přeměňovat oxid uhličitý na oxid uhelnatý. Zatímco oxid uhličitý patří mezi skleníkové plyny, oxid uhelnatý je vysoce žádanou surovinou, kterou lze použít k získání vodíku, výrobě metanolu, benzínu, nafty...


Pondělí 10. prosince 2007


Jordánský princ Hassan bin Talal představil minulý týden (28. listopadu 2007) poslancům Evropského parlamentu v Bruselu ambiciózní energetický projekt DESERTEC, který počítá s tisícovkou stomegawattových ekologicky šetrných elektráren vybudovaných v pásmu pouští táhnoucích se od Arábie napříč celým Africkým kontinentem až k Atlantiku.


Pátek 30. listopadu 2007



Středa 28. listopadu 2007


Lithium-iontová baterie

Americká společnost Maxwell Technologies se spojila s čínskou Tianjin Lishen Battery, aby společně vytvořili nový hybridní systém skladování energie využívající lithium-iontové baterie a vysokokapacitní kondenzátory. Nová technologie by měla postihnout všechny nevýhody, kterými v současné době trpí samotné li-ion baterie, tedy nízkou kapacitu, dlouhou dobu nabíjení, krátkou životnost a schopnost pracovat při nízkých teplotách. Čínský Lishen je v současnosti jedním z největších producentů lithium-iontových baterií, ročně jich vyrobí na 130 milionů pro společnosti jako Samsung či Apple pro mobilní telefony i MP3 přehrávače. Maxwell zase představuje vůdčí společnost v oblasti skladování energie. Jejich budoucí nové produkty by mohly najít uplatnění mimo jiné také v hybridních automobilech či elektromobilech.

zdroj: The Energy Blog


Čtvrtek 8. listopadu 2007


Volkswagen

Baterie. Jediný zádrhel, na kterém je dnes zaseknutý rozvoj nejen elektromobilů a dalších nových způsobů dopravy, ale i přenosných počítačů a dalších zařízení. Uvědomují si to i velké společnosti, a tak investují do výzkumu. Německý koncern Volkswagen aktuálně spojil své síly s celou řadou dalších německých průmyslových gigantů s cílem vyvinout nové, lepší typy lithium-iontových baterií. Součástí aliance, kterou podporuje i německá vláda, jsou dále společnosti jako BASF, Bosch, Evonik Degussa, Li-Tec a STEAG. Společně v průběhu následucjících let investují zhruba €360 milionů do vývoje vysokokapacitních lithium-iontových baterií.

zdroj: autobloggreen