233 článků s nálepkou fyzika


Pondělí 3. srpna 2009


Hluboko uvnitř hvězdy, za jenom těžko představitelných teplot a obrovského tlaku dochází k jevu, který pohání vesmír – k jaderné fúzi. Slučují se zde jádra atomů, aby daly vzniknout novému prvku, u našeho Slunce je to typicky přeměna vodíku na hélium. Tento fyzikální proces je obrovským zdrojem energie, proto se lidstvo již celou řadu let snaží o jeho zkopírování.


Pátek 31. července 2009



Čtvrtek 30. července 2009



Středa 29. července 2009


3. srpna bude v pražském kongresovém centru Clarion zahájena 16. mezinárodní konference o matematické fyzice. Celosvětově nejvýznačnější setkání matematických fyziků se koná co tři roky a letos potrvá do 8. srpna. Zúčastnit se ho má téměř sedm stovek vědců. Konferenci zahájí předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. “Matematická fyzika je vědní disciplína zabývající se rozhraním mezi matematikou a fyzikou. Čeští vědci jsou v tomto oboru aktivní, například skupina matematické fyziky v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR se zabývá teoretickým rozborem miniaturních polovodičových a jiných struktur, jaké dnes vyrábějí a studují ...


Neděle 5. července 2009


Edward Witten, jeden z nejgeniálnějších fyziků dneška a nejplodnější teoretik v oblasti superstrunové teorie, strávil řadu měsíců v centru Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Doufal, že během jeho pobytu se fyzikům podaří spustit LHC, jenže ten do provozu nebude uveden dříve než letos v říjnu. Ještě než odletěl zpět do Princetonu, vyslovil své přání. “Kdybych si měl pod polštář schovat lístek s přáním, pravděpodobně by na něm stálo, aby LHC našel supersymetrii,” řekl s úsměvem. Objev supersymetrických partnerů známých částic by byl pro strunové teoretiky značně povzbudivým. Supersymetrie totiž v ...


Pátek 3. července 2009



Čtvrtek 2. července 2009



Úterý 30. června 2009


Na fyzikálním semináři v americkém Fermilabu ohlásil Pat Lukens z experimentu CDF pozorování nové částice, jež nese označení omega-b (Ωb). Je složená ze tří kvarků, dvou podivných (s, strange) a jednoho spodního (b, bottom). Jedná se o exotického příbuzného protonu, ale asi šestkrát hmotnějšího. Pozorování této “dvojnásobně podivné” částice, jejíž existence byla předpověděna na základě standardního modelu, je pro fyziky důležitá, protože tak dostali další doklad, že dobře chápou, jak kvarky tvoří hmotu. Fyzici z Fermilabu dále hlásí, že toto pozorování je v rozporu s výsledky, které v roce 2008 oznámili ...


Pátek 26. června 2009



Čtvrtek 25. června 2009



Středa 24. června 2009


Bývalý šéf Microsoftu a nejbohatší člověk světa Bill Gates na počátku června navštívil Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN), kde v plném proudu probíhají přípravy na spuštění největšího urychlovače na světě. Při setkání s vědci oznámil, že zakoupil práva na zfilmované Feynmanovy přednášky, které slavný fyzik a nositel Nobelovy ceny Richard Feynman vedl na Cornellově univerzitě v 60. letech 20. století. Gates je poskytne zdarma široké veřejnosti v rámci své nadace, kterou podporuje vzdělávání po celém světě. „Potřebujeme, aby se matematice a fyzice věnovalo více mladých lidí — je to dobré ...


Pátek 19. června 2009


Zřejmě není ve vesmíru tajemnější a exotičtější objekt, než je černá díra nebo též singularita. Je to zbytek po velmi hmotné hvězdě, který je tak těžký, že pádová rychlost překračuje rychlost světla a z nějž do vesmíru nemůže uniknout vůbec nic. Obří černá díra je uprostřed naší galaxie a její gravitace naši galaxii drží pohromadě. Dokonce jedna z divokých teorií o temné hmotě spekuluje o hradbě černých děr kolem galaxií jako je ta naše.


Středa 17. června 2009


Britští a ukrajinští vědci vytvořili „zvukový laser“ čili saser (zkráceno z anglického „sound laser“) schopný generovat zvuky s frekvencí několika terahertz. Podobně jako světlený paprsek laseru putuje i zvukový paprsek saseru prostorem s minimálním rozptylem. Zatím se může zdát terahertzový saser jako kuriozita. Stejně se však dívala veřejnost před půlstoletím i na lasery.


Středa 6. května 2009


Poznáte to – kúzelník prikryje predmet šatkou, urobí čáry – máry a predmet je fuč. Vedci z Berkeleyho laboratória vytvorili nový typ materiálu, ktorý takú kúzelnícku šatku pripomína. Reálny predmet „mizne“ v súlade s fyzikálnymi zákonmi, preto márna je nádej, že z tohto materiálu raz bude koberec, pod ktorým sa stratí všetko, čo sa pod neho zametie.


Pondělí 27. dubna 2009


Existuje mnoho způsobů, díky kterým vědci udržují přesný čas – pomocí rozkladu atomů, pozorování hvězd a dokonce chemických reakcí. Buďte dochvilní a dostavte se včas, aby vás Michael mohl provést různými opakujícími se událostmi vědeckého světa a dokonce vám ukázal, jak reakcí v chemických hodinách dosáhnete toho, aby bílá ještě bělejší byla.


Pátek 24. dubna 2009



Středa 22. dubna 2009



Pondělí 20. dubna 2009


V těchto dnech je právě aktivní meteorický roj Lyridy (článek na Astro.cz). Padající hvězdy jsou bezpochyby pozoruhodnou podívanou. Ale věděli jste, že meteory můžete i slyšet? Ionizované atomy vzduchu ve stopě prolétávajícího zrnka meziplanetárního prachu se chovají jako dokonalé zrcadlo pro rádiové vlny. Toho lze využít pro jejich detekci v kteroukoliv denní nebo noční dobu i [...]

Nechcete si zahrát golf? Tato tradiční skotská hra uchvátila celý svět a stala se mezinárodním potěšením – příjemná procházka doprovázená požitkem z odpálení míčku do jamky. Ale jaké fyzikální zákony ovlivní ten správný švih? A jaké chemické zákony pomáhají vytvořit golfový míček? A máme dost vody, abychom udrželi golfová hřiště zelená? Přidejte se k Michaelovi a sehrajte jedno kolo golfu, které potěší vaše vědecké srdce.


Pondělí 13. dubna 2009


Zhruba za měsíc by měl mít celosvětovou premiéru film Andělé a démoni, který natočil Ron Howard podle bestselleru Dana Browna. Producentem filmu je firma Sony Pictures a u nás jej uvede firma Falcon. Kromě Toma Hankse hraje jednu z hlavních rolí ve filmu i laboratoř CERN a antihmota. To je tak příležitost si připomenout, jak se ve skutečnosti antihmota třeba i v laboratoři CERN připravuje a které ze situací zobrazených ve filmu jsou realistické.


Pondělí 6. dubna 2009


Každý si rád hraje s bublinami. Michael však udělá ještě jeden krok navíc a ukáže, jak udělat obrovské bubliny, těžké bubliny i bubliny ve tvaru krychle a jak vytvořit tu nejpevnější bublinu na světě! A jako by toho nebylo dost – Michael použije skutečné raketové palivo, aby vyfouknul speciální bubliny pro PORT! Už nikdy nebudete vidět bubliny stejnými očima poté, co spatříte tuto výbušnou epizodu Michaelova experimentu!


Sobota 4. dubna 2009


Rok 1912 nebyl významný jen potopením Titaniku. V tomto roce došlo k objevu do té doby neznámého fenoménu - kosmického záření. Tento objev učinil rakouský fyzik Victor Franz Hess (1883 - 1964), který byl svým objevem1 dosti překvapen, neboť intenzita nově objeveného záření rostla s nadmořskou výškou. Jediným možným vysvětlením bylo, že záření není pozemského původu, ale pochází z vesmíru.

Další zkoumání odhalila podstatu kosmického záření - jedná se o proud vysokorychlostních energetických částic z kosmu, které dopadají do naší atmosféry. Energie tohoto záření činí až 10^20 eV (cca 16 J). Mezi nejfrekventovanější elementární částice v kosmickém záření patří protony (85 - 90 %) a jádra Hélia (9-14 %); zbytek tvoří elektrony a další částice.



Část kosmického záření pochází ze Slunce u zbylé části byl původ dlouho neznámý, proto byla v Argentině uvedena do provozu Observatoř Pierre Augera. Tato observatoř představuje mimořádný mezinárodní projekt, na kterém se podílí i Česká republika. V roce 2007 přinesl tento projekt, jehož celková cena činí 50 mil dolarů, první úspěchy. Vědci dokázali ztotožnit 27 nejvíce energických zdrojů kosmického záření s jádry aktivních galaxií, kde se nachází obří černé díry.


Už delší dobu je známo, že v centrech velkých galaxií se často nacházejí supermasivní černé díry o hmotnosti miliónů Sluncí. Tyto objekty nutí hmotu než skončí definitivně v černé díře obíhat v tzv. akrečním disku, čímž se hmota prudce zahřívá a září prakticky na všech vlnových délkách. Obří magnetické pole černé díry pak dokáže urychlit nabité částice na rychlost blízkou rychlosti světla. Tyto částice pak na Zemi detekujeme jako kosmické záření.

O tom, že sluneční činnost ovlivňuje pozemský klimatický sytém většina vědců nepochybuje. Výsledky z laboratoře Pierra Augera pomohli vědcům v řešení otázky možného vlivu kosmických paprsků na pozemské klima. V roce 2007 publikoval dánský fyzik Henrik Svensmark knihu The Chilling Stars: A New Theory of Climate Change, která v dnešní době, kdy media a politici masivně prosazují jeden vyhraněný pohled na klimatické změny, působí poněkud jako kacířské dílo. Svensmark se zabýval vlivem kosmického záření na pozemské klima - ve svých pracích tvrdí, že příliv kosmického záření do zemské atmosféry má zásadní vliv na výskyt oblačnosti, přičemž tok tohoto záření kolísá v rytmu kolísání sluneční činnosti.

Svensmark již dokázal proti sobě poštvat alarmisty. Není divu, neboť tento dánský fyzik ve svých studiích vyvrací dominantní vliv oxidu uhličitého na klima. Je jasné, že oblačnost má zásadní vliv na pozemské klima. Svensmark ve svých studiích experimentálně doložil, že kosmické záření pravděpodobně zásadním způsobem ovlivňuje tvorbu mraků. Tím, jak dopadající částice kosmického záření reagují s atmosférou Země, vznikají ionty a volné elektrony, které se podílejí na shlukování molekul kyseliny sírové a vody (tzv. kondenzační jádra ), z nichž se postupně rodí mraky.

Během posledního století významně narostlo magnetické pole Země, které funguje jako přirozený štít proti kosmickému záření. Tím pádem atmosféra Země přichází do kontaktu s menší dávkou kosmického záření a vzniká tím menší množství mraků, a tak zřejmě dochází k oteplování.

Samozřejmě, že řada vědců, kteří jsou spojeni s Mezinárodním panelem pro změnu klimatu (IPCC), Svensmarkovu teorii odmítla. Proto vědci připravují velký experiment s názvem CLOUD, který má simulovat vliv kosmického záření na zemskou atmosféru. To by mělo prokázat, zda je Svensmarkova teorie pravdivá či nikoliv.

Zdroje a další informace
cs.wikipedia.org, en.wikipedia.org, www.osel.cz,



  1. Objev byl učiněn během letu balonem, který začal v Ústí nad Labem a dosáhl do výšky 5 km. Za svůj objev dostal Hess v roce 1936 Nobelovu cenu. Nahoru .

Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk Návštěvní kniha