233 článků s nálepkou fyzika

Nechcete si zahrát golf? Tato tradiční skotská hra uchvátila celý svět a stala se mezinárodním potěšením – příjemná procházka doprovázená požitkem z odpálení míčku do jamky. Ale jaké fyzikální zákony ovlivní ten správný švih? A jaké chemické zákony pomáhají vytvořit golfový míček? A máme dost vody, abychom udrželi golfová hřiště zelená? Přidejte se k Michaelovi a sehrajte jedno kolo golfu, které potěší vaše vědecké srdce.


Pondělí 13. dubna 2009


Zhruba za měsíc by měl mít celosvětovou premiéru film Andělé a démoni, který natočil Ron Howard podle bestselleru Dana Browna. Producentem filmu je firma Sony Pictures a u nás jej uvede firma Falcon. Kromě Toma Hankse hraje jednu z hlavních rolí ve filmu i laboratoř CERN a antihmota. To je tak příležitost si připomenout, jak se ve skutečnosti antihmota třeba i v laboratoři CERN připravuje a které ze situací zobrazených ve filmu jsou realistické.


Pondělí 6. dubna 2009


Každý si rád hraje s bublinami. Michael však udělá ještě jeden krok navíc a ukáže, jak udělat obrovské bubliny, těžké bubliny i bubliny ve tvaru krychle a jak vytvořit tu nejpevnější bublinu na světě! A jako by toho nebylo dost – Michael použije skutečné raketové palivo, aby vyfouknul speciální bubliny pro PORT! Už nikdy nebudete vidět bubliny stejnými očima poté, co spatříte tuto výbušnou epizodu Michaelova experimentu!


Sobota 4. dubna 2009


Rok 1912 nebyl významný jen potopením Titaniku. V tomto roce došlo k objevu do té doby neznámého fenoménu - kosmického záření. Tento objev učinil rakouský fyzik Victor Franz Hess (1883 - 1964), který byl svým objevem1 dosti překvapen, neboť intenzita nově objeveného záření rostla s nadmořskou výškou. Jediným možným vysvětlením bylo, že záření není pozemského původu, ale pochází z vesmíru.

Další zkoumání odhalila podstatu kosmického záření - jedná se o proud vysokorychlostních energetických částic z kosmu, které dopadají do naší atmosféry. Energie tohoto záření činí až 10^20 eV (cca 16 J). Mezi nejfrekventovanější elementární částice v kosmickém záření patří protony (85 - 90 %) a jádra Hélia (9-14 %); zbytek tvoří elektrony a další částice.



Část kosmického záření pochází ze Slunce u zbylé části byl původ dlouho neznámý, proto byla v Argentině uvedena do provozu Observatoř Pierre Augera. Tato observatoř představuje mimořádný mezinárodní projekt, na kterém se podílí i Česká republika. V roce 2007 přinesl tento projekt, jehož celková cena činí 50 mil dolarů, první úspěchy. Vědci dokázali ztotožnit 27 nejvíce energických zdrojů kosmického záření s jádry aktivních galaxií, kde se nachází obří černé díry.


Už delší dobu je známo, že v centrech velkých galaxií se často nacházejí supermasivní černé díry o hmotnosti miliónů Sluncí. Tyto objekty nutí hmotu než skončí definitivně v černé díře obíhat v tzv. akrečním disku, čímž se hmota prudce zahřívá a září prakticky na všech vlnových délkách. Obří magnetické pole černé díry pak dokáže urychlit nabité částice na rychlost blízkou rychlosti světla. Tyto částice pak na Zemi detekujeme jako kosmické záření.

O tom, že sluneční činnost ovlivňuje pozemský klimatický sytém většina vědců nepochybuje. Výsledky z laboratoře Pierra Augera pomohli vědcům v řešení otázky možného vlivu kosmických paprsků na pozemské klima. V roce 2007 publikoval dánský fyzik Henrik Svensmark knihu The Chilling Stars: A New Theory of Climate Change, která v dnešní době, kdy media a politici masivně prosazují jeden vyhraněný pohled na klimatické změny, působí poněkud jako kacířské dílo. Svensmark se zabýval vlivem kosmického záření na pozemské klima - ve svých pracích tvrdí, že příliv kosmického záření do zemské atmosféry má zásadní vliv na výskyt oblačnosti, přičemž tok tohoto záření kolísá v rytmu kolísání sluneční činnosti.

Svensmark již dokázal proti sobě poštvat alarmisty. Není divu, neboť tento dánský fyzik ve svých studiích vyvrací dominantní vliv oxidu uhličitého na klima. Je jasné, že oblačnost má zásadní vliv na pozemské klima. Svensmark ve svých studiích experimentálně doložil, že kosmické záření pravděpodobně zásadním způsobem ovlivňuje tvorbu mraků. Tím, jak dopadající částice kosmického záření reagují s atmosférou Země, vznikají ionty a volné elektrony, které se podílejí na shlukování molekul kyseliny sírové a vody (tzv. kondenzační jádra ), z nichž se postupně rodí mraky.

Během posledního století významně narostlo magnetické pole Země, které funguje jako přirozený štít proti kosmickému záření. Tím pádem atmosféra Země přichází do kontaktu s menší dávkou kosmického záření a vzniká tím menší množství mraků, a tak zřejmě dochází k oteplování.

Samozřejmě, že řada vědců, kteří jsou spojeni s Mezinárodním panelem pro změnu klimatu (IPCC), Svensmarkovu teorii odmítla. Proto vědci připravují velký experiment s názvem CLOUD, který má simulovat vliv kosmického záření na zemskou atmosféru. To by mělo prokázat, zda je Svensmarkova teorie pravdivá či nikoliv.

Zdroje a další informace
cs.wikipedia.org, en.wikipedia.org, www.osel.cz,



  1. Objev byl učiněn během letu balonem, který začal v Ústí nad Labem a dosáhl do výšky 5 km. Za svůj objev dostal Hess v roce 1936 Nobelovu cenu. Nahoru .

Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk Návštěvní kniha


Čtvrtek 2. dubna 2009



Středa 1. dubna 2009



Úterý 31. března 2009



Pondělí 30. března 2009


Tento Michaelův experiment bude celý o vznášení a splývání, tedy o síle směřující vzhůru, která udržuje předměty na vodní hladině. Michael za vydatné pomoci svých přátel Archimeda, René Descartese a Galilea Galilei odhalí, jak splývání využít a jak nám slouží při podávání kečupu, či k monitorování atmosférického tlaku a zaznamenání okolní teploty. Přidejte se k Michaelovi, který proplave zázraky matematiky a fyziky.


Sobota 28. března 2009



Čtvrtek 26. března 2009



Pondělí 23. března 2009



Sobota 21. března 2009



Pátek 20. března 2009



Čtvrtek 19. března 2009



Pondělí 16. března 2009


Francie, země skvělého vína, jídla – a petangu. Během cesty do jakéhokoli francouzského města naleznete skupinu mužů, kteří se oddávají této hře. Srážky kovových koulí však vytvářejí podivuhodně vysoké množství tepla. Pomocí chytré chemie zvýšíme toto množství na ještě vyšší hladinu. Vydejme se na dobrodružnou cestu s Michaelem, který začne fyzikou házení koulí a bude pokračovat až do středu naší planety. A jako suvenýr vám ukáže, jak si vyrobit váš vlastní kousek roztaveného zemského jádra. Vive la Port!


Středa 11. března 2009


Ionizovaný plyn neboli plazma je natolik zvláštním stavem hmoty, že se o něm někdy také mluví jako o jejím čtvrtém skupenství. V přírodě se s ním setkáme např. ve formě blesků, či polární záře, běžněji ji ale můžeme potkat např. uvnitř zářivek. Vědci z Purdue University v americké Indianě dokáží s pomocí plazmy pomoci potravinám od škodlivých bakterií.


Úterý 10. března 2009



Pondělí 9. března 2009


Lidský mozek má skvělou vlastnost – paměť. Paměť je klíčem k našemu přežití – díky ní si pamatujeme, kde bydlíme, jak vypadají naši přátelé i protivníci. Ale věděli jste, že i kus kovu může mít svou paměť? K uchování informací skutečně nemusíte mít mozek – některé kovy si mohou zapamatovat svůj tvar a orientaci – a Michael, pokud to nezapomene, vysvětlí, jak to všechno funguje.


Pondělí 2. března 2009


Magnetizmus patří k nejzáhadnějším jevům našeho světa. Magnetické předměty mohou na sebe působit, aniž se dotýkají – stačí k tomu neviditelná dostatečně silná magnetická pole. Kapalné jádro naší Země, obsahující železo, se pohybuje a spolu s jádrem pevným působí jako dynamo – a vytváří silné magnetické pole kolem naší planety, které nás chrání před smrtelným vysokoenergetickým elektromagnetickým zářením našeho Slunce. V tomto pokračování PORTu Michael zbaví magnetizmus jeho tajemství a použije svých experimentálních dovedností, aby ukázal, jak můžeme magnetizmus použít ke zjištění padělků bankovek. Připravte se – Michael vás svým megamagnetizmem přitáhne k obrazovkám!