Černá díra je místo, kde jsou síly gravitace tak silné, že byste se museli pohybovat rychlostí větší, než je rychlost světla, abyste jim byli schopni uniknout. Jelikož nic ve vesmíru není rychlejší než světlo, nic, co ..

Před pár dny spustili vědci svůj nejnovější obří přístroj - LHC čili Large Hadron Collider, česky Velký srážeč hadronů. Prý má proniknout do nejhlubších tajemství hmoty. Jenže jaká to vlastně jsou? Ve škole jsem při fyzice dával pozor a občas si o ní přečtu i nějakou popularizační knihu. Je mi tedy jasný rozdíl mezi kvarkem a škvarkem, ale všechny intimní...

Jak se v současnosti největší urychlovač Tevatron vyrovnává z nastávající ztrátou prvenství?

Ve Švýcarské světoznámé laboratoři CERN se pomalu probouzí k životu nový supravodivý urychlovač částic LHC (Large Hadron Collinder). Velmi jednoduše řečeno má zařízení na výrobu a urychlování mikročástic a výzkumu jejich struktur a energií za úkol mimo jiné například potvrdit názor S. Hawkinga o vzniku a následném vypařování černých děr. Energie...

Evropští vědci spouštějí největší urychlovač částic na světě. V 27 kilometrovém tunelu na švýcarsko-francouzské hranici budou fyzikové zkoumat chování nejmenších částeček hmoty. O události hovořil v dnešním Monitoru Luboš Veverka s kolegou Markem Janáčem.

Silu ultrazvukových vĺn využili vedci na vytváranie virtuálnych objektov vo vzduchu.

Tato cesta bude pravděpodobně založena na organických materiálech. Vědci ze South Dakota State University vyvíjejí nové zařízení pro transformaci slunečního záření na elektrickou energii, jehož základem jsou organické sloučeniny. Pracují i na materiálech, které mohou dát základ levnější a účinnější osvětlovací technice.

V nedávných dnech se podařilo zase velice rázně postoupit v uvádění do provozu urychlovače LHC. Začalo vstřikování protonů z předurychlovače do samotného urychlovače...

Dnes nás Michael pozve k rozlehlé hladině šumavského Lipna. V hlavní roli bude tentokrát vítr. Nejprve si vysvětlíme, jak proudění vzduchu vlastně vzniká. Připomeneme si dávnou tradici v praktickém využívání větru i jako zdroje pohonu pro nejstarší druh dopravy – lodě. Jenže co když fouká zrovna opačně, než kam chceme plout? Na palubě malé jachty nám Michael...

Balón, ktorý je pre plyn nepreniknuteľný, vytvorili vedci z Cornellovej univerzity z uhlíkovej membrány, ktorá bola hrubá len jeden atóm.

Na olympiáde môžu milisekundy znamenať rozdiel medzi víťazstvom a porážkou. Preto športovci a ich tréneri čoraz častejšie využívajú techniku ako nástroj na získanie aj nepatrnej...

Odpovedá Peter Kluvánek, Katedra fyziky ÚPHV Trenčianskej univerzity A. Dubčeka

Hovoríme s nositeľom Nobelovej ceny za fyziku Douglasom Deanom Osheroffom Douglas Dean Osheroff získal v roku 1996 Nobelovu cenu za fyziku spolu s Davidom D. Leem a Robertom C. Richardsonom za...

Odpovedá Mário Ziman, PhD. Fyzikálny ústav SAV, Bratislava

Dopplerův jev a zákulisí spektroskopické praxe...

V horkém létu vždycky přijde vhod ochlazení. Ovšem všeho s mírou. Takový chlad, který byl dosažen 10. července 1908, by se nám asi nelíbil...

Jak Češi pomáhali budovat z tepla svého domova částicový urychlovač LHC.

Vo vzdialenosti 1 700 svetelných rokov od Zeme sa navzájom v tesnej blízkosti obiehajú dva pulzary. Vďaka extrémnemu gravitačnému pôsobeniu dvoch veľmi blízkych a veľmi hmotných telies, predstavuje táto binárna sústava ideálne vesmírne laboratórium na skúmanie relativistických efektov.

„Pouze budoucnost může rozhodnout, jestli jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein

Najlepší remeselníci vyhladili kryštály čistého kremíka do takmer dokonalého tvaru. Budú sa dať použiť na definovanie jedného kilogramu.

Fyzikové Kalifornské univerzity v Riverside objevili způsob, jak v polovodičových součástkách filtrovat elektrony tak, aby výsledný elektrický proud obsahoval pouze elektrony se stejným spinem. To by umožnilo vývoj nových typů tzv. spintronických zařízení.

Rakety uložené v ponorkách by mohli podľa britského ministerstva obrany vybuchnúť v reťazovej reakcii.

Výzkumný tým z University of British Columbia v Kanadě vyvinul techniku nanášení ultratenkých vrstviček na jiné materiály. Aplikoval ji v oblasti vývoje tzv. vysokoteplotních supravodivých materiálů.

Materiál, ktorý nie je pevný ale ani kvapalný, bol mnoho rokov pre vedcov záhadou, ktorú sa im darí v posledných dňoch riešiť.