227 článků s nálepkou genetika


Středa 18. března 2009


Lidská náklonnost k chemickým substancím způsobujícím více či méně ničivé závislosti je jedním z největších problémů, s nimiž společnost i lékařská věda musí bojovat. Není proto divu, že se genetikové po dlouhou dobu snaží odhalit dědičné kořeny tohoto lidského prokletí. Američané nedávno publikovali studii, která znamená v této oblasti skutečný průlom.


Pondělí 16. března 2009


Člověka už několik staletí – od okamžiku, kdy Holanďan van Loewenhook vynalezl mikroskop – přitahuje pronikání do mikrosvěta živé i neživé hmoty. V tomto vydání budete mít jedinečnou možnost zblízka se podívat do jádra jediné buňky. Spolu s našimi molekulárními genetiky budeme odhalovat, jak je v něm uložena obří molekula DNA i jak probíhá její čtení během buněčného dělení. Poznáte přitom i supertechniku nejdokonalejšího elektronového mikroskopu u nás, který tyto výpravy do mikrosvěta umožňuje. Odhalíme i zákulisí mikroskopů samotných. Při návštěvě jejich výrobce uvidíte, jak se špičkové mikroskopy konstruují a vyrábějí.


Čtvrtek 12. března 2009



Pondělí 9. března 2009



Čtvrtek 5. března 2009



Úterý 3. března 2009



Pondělí 2. března 2009



Sobota 28. února 2009



Středa 25. února 2009



Pondělí 23. února 2009



Pátek 20. února 2009



Úterý 17. února 2009



Pátek 13. února 2009


Charles Darwin měl své pěnkavy, Thomas Morgan studoval zákony dědičnosti na muškách drozofilách a dnešní vědci, kteří se věnují evoluci chrupu, mají cichlidy. V africkém jezeře Malawi žije více než tisícovka druhů těchto ryb, které mají ve svých čelistech až 3 000 zubů. Jejich vývoj podle nové studie řídí stejná "síť" genů, jakou měli vůbec první zubatí obratlovci.

Jednovaječná dvojčata jako kdyby si z oka vypadla. Vědci to přičítali totožné dědičné informaci, kterou mají jednovaječná dvojčata stejnou do posledního písmene genetického kódu. Mezinárodní tým genetiků vedený Artem Petronisem z University of Toronto zjistil, že podobnost jednovaječných dvojčat zdaleka neurčuje jen samotná dvojitá šroubovice DNA.


Čtvrtek 12. února 2009



Úterý 10. února 2009



Neděle 8. února 2009



Pátek 6. února 2009



Čtvrtek 5. února 2009


Nemusíme byť genetikmi, aby sme zo skúsenosti vedeli, že „zdravý koreň“ sa akosi dedí a sú rodiny, ktorých pokrvní príslušníci viacerých generácií sa dožívajú vyššieho veku. Musíme však byť genetikmi, ak chceme odhaliť mechanizmy tohto výhodného dedičstva. Nemeckí vedci potvrdili medzi obyvateľmi svojej krajiny už neraz vyslovený predpoklad, že k dlhovekosti prispieva dedičstvo určitého variantu génu FOXO3A.


Středa 4. února 2009



Pondělí 2. února 2009


Když tedy dnes hovoříme o genu a myslíme tím konkrétní sekvenci nukleotidů, používáme vlastně matoucí jazyk a výsledkem mohou být četná nedorozumění. „Molekula DNA je médiem, není samotnou zprávou.“ Prostě jen shodou okolností nevíme o tom, že by se zpráva v živých organismech zapisovala do jiného média než do nukleových kyselin.