Překvapivé odhalení původu amerického genetika.

Vnesení vadných genů nalezených u lidí trpících Alzheimerovou nemocí do genomu myši omezuje její schopnost a vede k odpovídajícím mozkovým změnám. Znamená to, že se jedná o geneticky podmíněné onemocnění? A co faktory prostředí?

Mutace jediného genu způsobuje, že samci octomilek přestávají rozlišovat samce od samic. Jinými slovy - začnou se chovat bisexuálně. Objev vědců z University of Illinois zveřejnil v neděli na svých internetových stránkách časopis Nature Neuroscience. V tištěné podobě vyjde až v lednu.

V tele myší našli vedci feromóny agresivity, ktoré sú dôvodom súbojov medzi súperiacimi samcami.

Zpěvní ptáci se učí zívat podle hlasu svých rodičů, podobně, jako malé dítě imituje řeč dospělých. Ovšem i v tomto procesu se uplatňuje náš starý známý - gen FOXP2.

Etické problémy nových metod metabolického výzkumu...

Vědci z Duke University přistoupili k našemu genomu tak, jako by se jednalo o obdobu „Rozetské desky“. Na jednu stranu dali údaje o několika známých genech podléhajících imprintingu a na druhou stranu geny u nichž si byli jisti, že u nich k jejich vypínání souvisejícím s pohlavím, nedochází. Tato data nechali zpracovat počítačem s inteligentním programem a ten své...

Dvě velkorysé studie spousty plastidových genů u velkého souboru druhů odhalují dříve poměrně záhadné a zmatené vztahy mezi hlavními vývojovými liniemi kvetoucích rostlin.

Složení potravy skutečně může ovlivnit pohlaví budoucího potomka.

Rozbory mitochondriální DNA z fosilií ukazují na to, že medvědy ve střední Evropě nedecimovala doba ledová, ale že to zřejmě byla naše oblíbená kratochvíle - jejich lov.

Původní obyvatelé amerického kontinentu přišli před 12 000 lety přes Beringův průliv z východní Asie. Další důkaz pro tuto teorii publikovali vědci z University of Michigan v časopise PLoS Genetics.

Klonování genů a analýza DNA V českém překladu vychází základní publikace nového vědeckého oboru. Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci vydává publikaci Klonování genů a analýza DNA. Úvod. Jde o český překlad knihy T. A. Browna Gene Cloning & DNA Analysis. An Introduction, který vyplňuje mezeru na trhu česky psané odborné literatury a učebních...

Výzkum cílené úpravy genů u savců, to byl v genetice významný krok, který učinili Brit Martin Evans a Američané Mario Capecchi a Oliver Smithies. Také za něj byli odměněni Nobelovou cenou. Vedoucí výzkumu savčí molekulární genetiky Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Jiří Forejt uvedl, že ústav buduje nové pracoviště. které se bude genové modifikaci...

Názorná ukázka toho, že genetická variabilita se vyplácí.

Opět se ukázalo se, že fungování lidské dědičné informace je o něco složitější, než jsme si mysleli. U zhruba 5 % genů funguje v našem těle buď jen kopie zděděná po otci, nebo naopak kopie, kterou nám předala matka.

Ještě jsme „nedomlsali“ zprávy o úspěšném vytvoření embryonálních kmenových buněk makaka a věda nabízí další „průlom“ – rekvalifikaci lidských tělních buněk bez „klonovacího cirkusu“.

Pryč jsou doby, kdy přečtení kompletní dědičné informace bakterie byl oslaveno jako průlomový počin a přečtení genomu vyšších organismů oznamovaly sdělovací prostředky jako zprávu prvořadé důležitosti. Mezinárodní konsorcium genetiků oznámilo na stránkách vědeckého týdeníku Nature bez velkého halasu, že k dvěma dosud přečteným genomům mušek octomilek...

S lidskou dědičností je to zase o něco složitější. Výjimečné případy, kdy v buňkách pracuje jen gen zděděný od jednoho z rodičů, zatímco druhý si válí šunky, nejsou vůbec výjimečné. A tak je lidstvo opět geneticky pestřejší, i když v „zápisu“ DNA genetickým kódem se to neprojeví.

Klonováním – přenosem jader somatických buněk – získali vědci embryonální kmenové buňky makaka. Narození prvního klonu prvního primáta tímto postupem se zatím odkládá. Osel o této události referoval už 27. 6. 2007, když byly výsledky zveřejněny na konferenci v Austrálii. Nyní vychází stať v Nature. A tak se k tématu vracíme.

Podobně jako lidé (konkrétně muži) mají i některé rostliny chromozom Y. Pomohou nám rosltiny pochopit jeho evoluci?

Gen pro obezitu mění DNA v oblasti mozku, která kontroluje chuť k jídlu.

Drobné rozdíly ve vlhkosti prostředí ovlivňují rozmnožování a geografický výskyt mnoha druhů hmyzu, plazů i ptáků. Hmyz se svou malou velikostí těla ke svému přežití potřebuje vysoce citlivý systém pro vnímání okolní vlhkosti. Jeho molekulární podstatu biologové až dosud neznali.

Jediný gén ovplyvňuje podľa londýnskych vedcov, či prispeje dojčenie k zvýšeniu inteligencie dieťaťa.

Americkí vedci vytvorili zásahom do genetického kódu myš, ktorá dokáže bežať dvakrát dlhšie ako normálny hlodavec.