Byla opravdu největší zlatou horečkou lidských dějin ta z Klondiku/Yukonu? Jaké jsou nejbohatší zlatonosné náplavy a kdy se objevila kyanidová metoda těžby?

V první První knize Mojžíšově, kterou zná celý svět pod pořečtěným názvem Genesis, se popisuje obrovská katastrofa – zaplavení celé souše mořskými vodami. Lidstvo a s ním i vše živé přežilo jen díky Noemovi a jeho arše. Vědci však předpokládají, že i na tomto šprochu je trocha pravdy a že tento příběh odráží skutečnou událost. Jak ale vidí celou...

V úvodním díle seriálu o exoplanetách se podíváme na jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů z poněkud netradičního pohledu. Málokdo si to uvědomuje, ale Praha je pro planety městem přímo osudovým. A osudovým bude pro exoplanety i nadcházející rok, kdy si připomínáme významné události roku 1609. Galileo Galilei tehdy namířil vůbec poprvé dalekohled na nebe...

Rozkol jednoty přetrvávající i v 6. století mezi západním a východním Středomořím nastal samozřejmě v souvislosti s arabskou expanzí, a to kromě přímé ztráty řady území i proto, že evropské státy nadlouho ztratily kontrolu nad mořem. Nicméně už předtím vstoupila do hry jako významný faktor jazyková bariéra.

O tom, že prolomení Bosporu mohlo být katastrofou, která se stala jedním ze zdrojů biblického mýtu o potopě, jsme již na Science Worldu psali...

Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky. Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období...

Tajemství Rukopisů stále živé?

Vzducholodě kdysi ve všech směrech překonávaly letadla. Co zbylo do dnešních dnů ze vzduchoplavby?

Tajemství starých tisků...

Moderní metody analýzy DNA mohou podle odborníků objasnit mnohdy sporný původ středověkých manuskriptů.

"Vzduchy pak sestávají z vody nebo vodní páry spojené s nějakými dalšími látkami, všemi neznámými, s výjimkou dřevěného uhlí." Potud věta z dopisu ze 30. srpna 1794. Jakoby existovalo více druhů vzduchu a navíc by v nich mělo být nějak obsaženo dřevěné uhlí.

Mnohé obytné domy v antickém Řecku zřejmě sloužily nejen jako obydlí, ale také jako krčmy a nevěstince.

Diskutujeme o archaických časoměrných soustavách, o vývoji časoměrných strojů a také o vztahu času a nebeské mechaniky.

"Správa dolů a věda o dolování ztratily svůj opěrný pilíř. Muži, jako je tento, se nikdy nevynořují coby houby po dešti." Tak psal roku 1768 proslulý botanik Carl von Linné (1707 - 1778) o muži, jenž 29. dubna onoho roku zemřel. Později napsal jeden historik, že "žádný švédský chemik neučinil pro porážku alchymie tolik, jako Georg Brandt"; učenec, jemuž se budeme...

Fyzika a její historie...

Dnes jsou zbytky Hadriánova valu turistickou atrakcí. Ve své době byla tato římská hradba páteří zóny ekonomické prosperity.

Už jste se někdy setkali s pojmem "smolná kniha"? Pokud ano, tak nejspíš v souvislosti s čarodějnickými procesy. Smolné knihy proto považujete za něco hluboce středověkého. Pravda je ale jiná. Smolné knihy jsou současnosti mnohem blíže, než si možná myslíte; jsou také předmětem zkoumání historické vědy, která z nich dovede vyčíst mnoho zajímavého. A co se týče...

Za celou řadou významných společenských změn stála v minulosti dávné i nedávné různá studentská hnutí.

Žena a historie elektrotechniky

Před dvaceti lety - 29. října 1988 - měl odstartovat sovětský raketoplán Buran. Situace se ale nakonec vyvinula jinak. Po technické stránce to byl velmi kvalitní výrobek. Smůlu měl však v tom, že pro něj nebylo využití. S poměrně smutným osudem sovětského raketoplánu, jehož kariéra začala i skončila před dvaceti lety, nás seznámil Mgr. Antonín Vítek.

Jedním z nejvýznamnějších pramenů k historii desátého století v Čechách, který se hojně využívá, je takzvaná Kristiánova legenda. Dílo, o které se čeští historici přou několik staletí. Nejen, že se neví, kdo ho napsal, ale není ani jisté, z jakého století pochází.

V pátek 24. října tomu bude třicet let, co byla vypuštěna první československá družice Magion 1. Své jméno získala podle magnetosféry a ionosféry, tedy oblastí, kde působila. Dan Mrázek si o ní povídal s jedním z konstruktérů - inženýrem Pavlem Třískou z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Přesně před čtyřmi sty lety - 15. října 1608 - se narodil italský fyzik a matematik Jan Evangelista Torricelli. Blíží se i výročí jeho úmrtí, byť ne kulaté - zemřel 25. října 1647.

Také vás při prohlídkách v uměleckých galeriích fascinují krásné barvy starých mistrů? Jak jich docílili? Dnes s našimi technologiemi je to jednoduché a levné, ale tehdy? Vždyť některé barvy byly tak drahé, že si je mohli dovolit jen králové – obrazy tedy představovaly symbol moci a bohatství. Michale ukáže, jaké je chemické složení barev historických a jak...